Diplomové práce / Master's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/187

Browse

Browsing Diplomové práce / Master's theses by advisor "Císař, Jan"

Now showing 1 - 4 of 4
  • Divadlo dospívajících, dospívat divadlem
    Malá, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-13
    Cílem této práce je vstoupit do tématu aktivit divadelních souborů, sdružujících dospívající hráče (cca 13-21let) a vedených dospělým lektorem-pedagogem. Pokouším se hledat jejich specifika, zařadit je do kontextu blízkých oborů (dramatická výchova, amatérské divadlo, zážitková pedagogika a další). Nahlížím na úlohu lektora, která v sobě spojuje především pedagogické, umělecké a organizační úkoly. V kapitole o dramaturgii se věnuji volbě vhodné látky a nakládání s ní, vytyčuji 4 dramaturgická kritéria, zmiňuji se o divadelním aktivismu a o vztahu mezi inscenačním divadlem a performancí. Pokouším se pojmenovat motivaci klientů k divadelní práci a příklady přínosů, které pro ně může mít. Zdrojem informací jsou kromě literatury zkušenosti z praxe, rozhovory s lektory i klienty. Jako příklad praxe souboru středoškolského typu uvádím OLDstars, o.s., v němž působím.
  • Dynamika vztahu divadlo-divák-kritik
    Bartoš, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-13
    Tato práce zkoumá na základě rozboru současných kritických textů a čtenářských reakcí na tyto texty dynamiku vztahu divadlo-divák kritik. V první části zevrubně rozebírá tři kritiky inscenace Beckettova Čekání na Godota uvedené v lednu tohoto roku v Národním divadle v Praze. Práce dále sleduje přínos těchto textů jejich čtenářům. Stanovuje základní důvody, které rozhodují o vyvolání čtenářské reakce. V druhé části se věnuje vybraným čtenářským reakcím pod jinými kritickými texty. Současně rozebírá divácký spor o uměleckou hodnotu inscenace Tartuffe Games uvedené v Divadle Na zábradlí a vycházející z Moliérova Tartuffa. Poslední část této práce je věnována fenoménu internetového "blogu" jako specifické divácké reakci. Cílem této práce je podpořit myšlení o nových možnostech divadelní kritiky zejména ve spojení s internetovou sítí.
  • Performance
    Šefrnová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-23
    Ve své diplomové práci na téma Performance s podtitulem Vybrané otázky ze studií performance a nástin podoby současné performance v Česku, se zaměřuji na fenomén performance, který se nezřídka stává tématem vášnivých debat v oblasti teatrologie i jiných humanitních věd. Jde o téma kontroverzní, aktuální a stále otevřené. V první části se snažím uvést téma do kontextu a nastínit možné zařazení performance. Pro druhou část jsem si vybrala tři otázky z oblasti studií performance, na něž se snažím v textu odpovědět: 1. Nakolik se podobá performance a experiment? 2. Proč si Barba vybral právě tento typ kulturní výměny a co to v kontextu znamená? 3. Jaký význam má pro studia performance idealizace jednání? Ve třetí části se snažím prostřednictvím strukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů s umělci nastínit podobu současné performance v Česku.
  • Proměna obrazu člověka na divadle
    Hanušková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-13
    Ve své diplomové práci se zabývám sociologickou proměnou obrazu člověka v divadle na základě vybraných inscenací Hamleta. Takto vymezil jeden ze sociologických aspektů zkoumání divadla francouzský teatrolog a sociolog Jean Duvignaud ve své studii Sociologie du thêàtre, Les ombres collectives (Sociologie divadla, kolektivní stíny). Prostředkem k tomuto zkoumání mi jsou tři inscenace Hamleta, které znamenají v historii českého divadla určitý mezník. Hamlet z počátku dvacátého století, kterého ztvárnil Eduard Vojan v režii Jaroslava Kvapila, ilustruje nový nástup herectví a tím i vnímání člověka ve společnosti. Hamlet v pojetí Radovana Lukavského z konce padesátých let je zase silně ovlivněn komunistickou érou, kdy veškeré hrdinství bylo tvrdě trestáno. Hamlet Jaroslava Plesla zase reaguje na aktuální těžko definovatelnou dobu, která v sobě stále nese rysy doznívající postmoderny a na kterou nelze odpovědět jinak, než absolutním nihilismem. Na základě srovnání těchto odlišných pojetí, stejně jako na základě samotného Shakespearova textu, se snažím definovat, jaké byly v různých epochách naší společnosti odpovědi na základní Hamletovské dilema "Být či nebýt".