Diplomové práce / Master's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/186

Browse

Browsing Diplomové práce / Master's theses by advisor "Dušek, Jan"

Now showing 1 - 15 of 15
  • Afterlife
    Özsel, Kadriye Töre
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2010-01-14
    The subject of this thesis is the visual interpretation for Michael Frayn?s latest play ?Afterlife?. The aim is to find an effective visual language and a different but striking creative perspective for the play.
  • Audiovizuální divadelní performance na motivy sbírky T.S. Eliota "Pustina"
    Holmerová, Ludmila
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-01-13
    Tématem mé diplomové práce je použití analogové vizuální technologie pro
  • Bertolt Brecht Život Galileiho (možnosti interpretace B. Brechta v současném divadle)
    Ďurik, Andrej
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-02-15
    V mojej diplomovej práci som sa snažil zachytiť vývoj pohľadu na Brechtovu tvorbu v našich krajinách. To znamená zmapovať interpretačné snahy v Čechách, vyrovnanie sa Brechtovskou teoretickou prácou a v neposlednom rade Brechtom ako človekom politickým, sociálne cítiacim, vďaka čomu bol mnohokrát nepochopený. Isté je, že dejiny hovoria o osobnosti rozhľadenej, talentovanej, vzdelanej, silne ba až sebazničujúco pracovitej. Na jednej strane je ale umelecky citlivý, jemný, kdežto na strane druhej rozpoltený a veľmi komlikovaný. Časom som dospel k názoru, že sa pravdepodobne nedá úplne spojit Brecht teoretik a Brecht dramatik, zatiaľ čo teória epického divadla, výrazne priahne po formovej stránke, naproti tomu akoby nekonvenovala s ľahkosťou, poéziou jeho divadelných hier. Je dôležité povedať, že Bertolt Brecht, bol prakticky celý život komunistom v komplikovanej dobe. Jeho vzťah ku komunizmu sa samozrejme vyvýjal a dá sa odpozorovať, že tento vzťah prešiel dlhú cestu nadšenia až po úplnú dezilúziu. V mojej práci sa preto tento fakt objavuje, je konštatovaním, pravdou o veľkom umelcovy a pravdou o pohľade, dobových interpretácii u nás, kde bol mnoho krát citovaný vyzdvyhovaný ako bolo potrebné. Pri inscenovaní, nie je možné zohľadniť všetky aspekty Brechtovej osoby. Je to dobre, lebo človeku to necháva priestor, je možné byť trošku Brechtom a aj sebou samým. Dáva ?priestor? pričom ukazuje človeka, v jeho kompikovanosti, je to akoby sonda do ľudskej duše a mysle. Nepsychologizuje, iba konštatuje, ukazuje človeka v jednotlivých situáciách, jeho chovanie a na konci všetky tieto situácie dávajú celkový obraz, obraz o nás a našej dobe. Preto sa dá povedať, že Bertolt Brecht je veľkým autorom veľkých hier s nadčasovou tématikou. V jeho postavách je vidieť dnešného človeka. Akoby sa nič nezmenilo, iba čas sa vníma trochu inak, rozvybrováva a zamlžuje naše vnímanie, ťažšie sa nám dekódujú veci, ale podstata ostáva rovnaká tak ako kedysi. Jeho divadelné hry sú zaujimavé i po formovej stránke, sú to hry ?moderné ?, davajúce priestor aj pre experiment. Môžu byť formálnym obrazom, krásou reči samej pre seba.
  • Eugéne Ionesco: Nosorožec - komplexní scénografický projekt
    Tempír, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-10
    V padesátých letech dvacátého století se začal výrazně prosazovat
  • Euripides : Medeia.
    Syrový, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-09
    Řecké dramatické umění definovalo místo, ve kterém se divadelní představení odehrává, zrodilo základní žánry - tragédii a komedii. Vznik dramat.žánru nějak souvisí s počátečními magickými představami našich předků, že sehraje-li se určitý děj, pomůže to jeho reálnému uskutečnění. Některé z mýtů, jež měly pro psýché Řeků zásadní význam. byly předváděny v rámci náboženských rituálů na jevišti a později daly vzniknout klasickým dramatům. Tragédie má patrně svůj původ v rituálním uctívání boha Dionýsa - ve zjednodušeném přehrávání jeho mýtu. Tragédie čerpá svá témama buď z historie, nebo z mýtu. Tragédie nastavuje ppomocí mytického odstupu zrcadlo současným problémům. Aristoteles definuje podstatu tragédie jako: "Zobrazení děje vážného a úplného, který má určitý rozsah, užívá jednající postavy, nikoli vyprávění a působí skrz soucit a strach a očištění takových citů (Katharsis)". Vývoj řeckého divadelního prostoru byl určen hlavně fyzickými potřebami diváků, aby dobře slyšeli a viděli herce a měnící se povahu předváděné činnosti. Athénské divadlo bylo masovou podívanou, přístupnou všem účastníkům slavností, včetně cizinců, otroků a žen, pokud si za ni zaplatili. Z počátku rituální prostor se postupně proměňuje na prostor divadelní kde je jasně vymezeno hlediště a jeviště. Začíná se zdokonalovat jevištní prostor. První scénografií byla "příroda". Divák vnímal herce na pozadí otevřené krajiny. Lidské drama na pozadí Universa. Pozdějším začleněním budovy jako dekorace se divadelní prostor odpoutává od svých nábožensko-obřadních počátků a stává umělým lidským výtvorem. Později se začínají používat malované rámy, s náznakem perspektivy a četné divadelní stroje, umožňujícíc létání, zjevování, atd. Antické drama bylo počátkem celé evropské divadelní tvorby, která se ve svých různých formách později rozšířila do celého světa. V závěru je uvedena praktická část práce - vývoj a finální podoba scénografického řešení Euripidovy Medei.
  • Komplexní scénografické řešení opery A.Piazzoly Maria z Buenos Aires
    Bastos Baldrich, Mónica Alejandra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    María de Buenos Aires is a work in which the music of Astor Piazzolla
  • Komplexní scénografické řešení opery Bély Bartóka Modrovousův hrad
    Vilslev, Sara
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
  • Komplexní scénografické řešení tragedie Bakchantky
    Sarafianou, Konstantsia
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    The subject of this thesis is the visual interpretation of Euripides tragedy, Bacchae.
  • Monster of Grace, Opera by Philip Glass and Robert Wilson
    Alessi, Vanessa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-09-08
  • Projekt - Moliere : Don Juan
    Fagan, Joshua Mills
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-06-22
  • Richard Strauss: Salome - komplexní scénografický projekt
    Němcová, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-01-13
    Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí. První část je jakýmsi vhledem do zkoumaného tématu, v kterém se zamýšlím nad aktuálností forem zprostředkování opery v současné době. Dále uvádím pojmy a inspirační zdroje mého výtvarného a koncepčního řešení. Text volně přechází k rozboru praktické realizace. V této druhé části se věnuji konkrétnímu výtvarnému zpracování a praktickým otázkám, které se pojí s kompletní scénografickou realizací.
  • Sofokles: Antigona. Současná intepretace klasického textu. Komplexní scénografický projekt pro nedivadelní prostor.
    Kanhäuserová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-01-14
    Tato práce je teoretickou částí komplexního scénografického projektu na základě textu Sofoklovy Antigony. Snaží se v rámci tématu najít vizuální a výtvarně dramatická východiska, která se ověřují následně na samotných návrzích projektu. Práce je rozdělená do dvou částí. První se zaobírá ideovými problémy antické tragédie a jejích možností řešení při realizaci v současnosti, tedy jak toto drama aktualizovat. A následně jak tyto ideje převést do vizuálně a prostorově dramatických prostředků. Zastaví se také u tématu vlivu doby na vnímání diváka. Druhá část pojednává o samotném komplexním scénografickém projektu, vysvětluje každou scénickou situaci a její vyznění je podloženo obrazovou dokumentací návrhů a skic.
  • Specifické případy prostorotvorné funkce dramatické osoby Ch. Marlowa: Dr. Faust
    Stojčevski, Dragan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-01-19
    Tato diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, jakou prostorotvornou funkci může nést dramatická osoba. Hledá způsoby, jakými scénografie tvoří prostor a zejména konkrétní prostředí, pomocí živého herce. V uvedených úvahách jsem se omezil na osobní zkušenost v činohře. Možnosti (nejen kukátkového divadla) jsou vysvětleny na příkladech Višňového sadu A.P. Čechova, Shakespearově Snu noci Svatojánské a hlouběji rozpracovány na příkladu funkce chóru u hry Tragická historie o doktoru Faustovi od Christophera Marlowa. Scénografická studie této hry tvoří jádro celé práce. Součástí prezentace je i performance Faust, která se konala na Třetím bienále industiální stopy v Kladně, tato je popsána na konci.
  • The Emperor of Atlantis
    Ginati, Tamar
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-09-08
    The opera The Emperor of Atlantis opens a door to a significant world. My journeys to the town Terezin was accompanied with thoughtsas each visit had it own value, and focused on different perspective of the history. I was traveling to Terezin in my own initiation, while other people, with the similar origin amine, about 70 years ago have done it in coercion, without any idea of their destiny
  • Tom Stoppard: TRAVESTIE - komplexní scénografický projekt.
    Kürner, Marjetka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    Komedie Travestie, dílo jednoho z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších současných dramatiků, T. Stopparda, byla poprvé uvedena r. 1974 a je jedním z nejdůležitějších děl tohoto anglického autora naroz. r. 1937 na území tehdejšího Československa. Travestie svede dohromady tři důležité historické osobnosti: modernistu Jamese Joyce, dadaistu Tristana Tzaru a revolucionáře V.I. Lenina, které skrze svou fantazii a nejasné vzpomínky spojuje hlavní postava Henryho Carra. Svoji interpretaci díla jsem založila na analýze díla a hledání inspirace ve vizuálně přitažlivém dadaistickém hnutí. Vytvořila jsem základní koncept, podle které jsem vytvářela scénu a kostýmy postav v inscenaci. Důležitou linii pro mou práci představoval charakter hlavní postavy Henryho Carra, maloměšťáckého narcistického člověka, který není schopný vytvořit ani tradičně umělecké či snad avantgardně revoluční dílo. Carra chápu jako karikaturu nás všech. Protože je celé dílo karikaturou postav, jež se v něm objevují, karikovala jsem také místo, ve kterém se příběh odvíjí. Ocitneme se tak na pískovišti, hřišti, na kterém postavy konfrontují své odlišné názory o politice, umění či umělcích.