Diplomové práce / Master's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/195

Browse

Browsing Diplomové práce / Master's theses by advisor "BRABEC, Jaroslav"

Now showing 1 - 5 of 5
  • Cesta ke slávě kameramanská tvorba Sławomira Idziaka
    Chajewski, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-26
    Cílem této práce je popsat úspěch Sławomira Idziaka, jednoho z řady polských kameramanů pracujících v Hollywoodu, zjistit jeho příčiny a na tomto základě popsat fenomén „polské kameramanské školy“. Pomocí rozboru filmů, autobiografií režisérů,se kterými Idziak spolupracoval, a monografie dějin polského a světového filmu. Proběhne analýza kariéry mistra a bude se řešit otázka, proč zrovna ON dosáhl v této zemi takového úspěchu? Idziak byl prvním a „nejúspěšnějším“ z větší skupiny zrovna polských kameramanů, kteří v onom období uspěli v Hollywoodu, anebo v kinematografiích západní Evropy. Základní otázkou je důvod těchto úspěchů. Historický kontext a všeobecný zájem o polský film v období 80. let versus výjimečné vzdělání polských kameramanů, zejména, bylo -li opravdu výjimečné, či nikoliv. Hlavní přínos práce spočívá v závěrech, které tato analýza může přinést pro filmové školství všeobecně. Netroufám si zodpovědět bezpochybně, jaké byly příčiny úspěchů polské kameramanské školy. Nicméně, mám možnost zvážit argumenty pro a proti dvou příčin, které se nabízejí. Odpověď, která úspěch připisuje historickému kontextu, nepodporuje případy úspěchů generace kameramanů, jako např. Artura Reinharta a Pawła Edelmana, kteří se uplatnili po roce 1989. Připisování úspěchů výjimečné filmové škole v Łodzi je zase problematické v tom, že jiné středo a východoevropské školy, jako např. FAMU a VgiK, mají velmi podobný přístup k vzdělávání kameramanů, tzn. velkou energii věnují technickému vzdělávání, stejně tak vyžadují po svých studentech všeobecné kulturní znalosti a podobně kladou důraz i na problematiku spolupráce s režisérem. Nabízí se tedy otázka, proč světově úspěšných kameramanů vychovaly méně? 
  • Fenomén Emanuel Lubezki
    Teysslerová, Yvona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-24
    Podle Gestaltské teorie, založené Maxem Wertheimerem, nevnímáme podněty jednotlivě, ale jako celkový dojem. Snadno to pochopíme na příkladu hudby. Můžeme rozpoznat melodii kdykoli, i když je reprodukována v jiné tónině nebo rytmu. Nevnímáme jednotlivé noty, ale celkovou melodii. Pokud v notovém záznamu nota chybí, přidáme si ji automaticky, abychom reprodukovali známou melodii.(1) Naše vnímání obrázků funguje podobným způsobem. Přidáváme prvky, které chybí, nebo které na základě zkušeností očekáváme. V 50. letech 20. století umělecký psycholog Rudolf Arnheim tuto teorii rozšířil na teorii poznání, založenou na vnímání. Podle této teorie nemyslíme slovy, ale obrázky. Tato teorie je potvrzena vědci. Zásadní průlomy, které vedou ke kreativnímu řešení problému, jsou obvykle vizuální. Profesor Arnheim analyzuje některé aspekty, ve kterých se fotografie liší od jiných umění, a dochází k závěru, že fotografie je, i když je omezenější, blíže hmotnému životu lidí a plní nejdůležitější sociální funkci. Fotografie jsou jedinečně schopné zachytit to, co divák cítí. Je to skutečný vzhled věcí a událostí. Film je oživenou fotografií. Za pomocí střihu, hudby, zvuků a nespočetných možností, které nabízí obrazové snímání a jeho reprodukce, oživujeme fotografii a přibližujeme se někdy více, někdy méně, realitě. Někdy se však vzdalujeme natolik, že vytváříme světy zcela nové. Jeho schopnost reprodukovat realitu nebo naopak vytvořit novou, je zcela fascinujícím pro naše vnímání. Proto se zřejmě film těší takové popularitě, která umožnila vznik Hollywoodu a s ním celosvětově známé osobnosti. Podmanivé obrazy krajiny, tváří a nových světů reprodukuje na filmové plátno v současnosti jeden z nejznámějších a nejúspěšnějších hollywoodských kameramanů Emmanuel Lubezki. Jeho filmová fotografie přitahuje miliony diváků, určuje celosvětově módní trendy v oblasti kinematografie. Je jedním z neprogresivnějších kameramanů z hlediska technických inovací. Emmanuel Lubezki získal jako jediný kameraman na světě tři po sobě jdoucí Oskary. Je to výsledek štěstí, dlouholeté profesní oddanosti a osobní zapálenosti pro film. Nesmíme však opomenout, že je tento výsledek je také spojen s producentskou strategií. Popisuji chronologicky profesní růst Emmanuela Lubezkiho v kontextech finančních a technických, za kterých snímky vznikají. Rozebírám úspěch Lubezkiho úzce související s intenzivní spoluprací s různými režiséry, které jsou neodmyslitelnou součástí úspěchu každého kameramana. U některých filmů se pozastavuji jen krátce, a to proto, že v nich neshledávám zásadní posun v Lubezkiho profesním růstu. V praktické části detailně analyzuji s ohledem na kameru všechny tři Oskarové snímky GRAVITY, BIRDMAN a THE REVENANT. V závěru zmiňuji důležitou teorii zesílené kontinuity, shrnuji práci Emmanuela Lubezkiho a věnuji se v tomto kontextu negativnímu dopadu prestižních ocenění.
  • Natáčení tance
    Márová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-26
    Tanec jako nástroj komunikace je spojen s historií lidstva od samého počátku. Jeho význam a podoba se měnily podle doby a vyspělosti civilizace. V pravěku a středověku hrál významnou roli například v rozmanitých obřadech a rituálech (magických, náboženských, atd.). Později získával na významu rovněž prvek pobavení. Tanec se tak vyskytoval hojně například při různých slavnostech. Se vznikem tance zároveň vznikla i potřeba tento druh umělecké aktivity nějakým způsobem zaznamenat. Z počátku se jednalo například o nástěnné jeskynní malby a rytiny, ale s postupem času a rozvojem civilizace začaly být techniky pro záznam a uchování umění sofistikovanější. Rozvíjela se malba a sochařství. Velkým průlomem v tomto směru pak byl v novověku vynález fotografie, zaznamenávání zvuku a zejména film, který umožnil „živý“ záznam uměleckého díla. Práce se zabývá problematikou natáčení tance z hlediska kameramana. Taneční filmy lze na základně vůdčí složky výsledného díla rozdělit do dvou skupin, a to na snímky formátu „dance for camera“ neboli tanec pro kameru a na záznamy tanečních představení tj. kamera pro tanec. Oba žánry specifikují vlastní pro kameru významná omezení, avšak spojuje je nutnost úzké spolupráce tanečního a filmového umění. Snahou tohoto filmového žánru je proniknout do tanečního světa a pokusit se porozumět mu tak, aby bylo možné kamerou zachytit jeho podstatu. Konečným cílem je pak umět prostřednictvím tanečního filmu oslovit více filmových a televizních diváků. Text kromě literární rešerše vychází rovněž z vlastních zkušeností s natáčením tance pro kameru (screen dance, dance for camera), se záznamem tanečních představení, workshopů, performance a dokumentárních tanečních filmů. Jako důležité doplnění tématu jsou k práci přiloženy dva rozhovory s osobnostmi z daného oboru, a to s choreografem Petrem Zuskou a kameramanem Jiřím Myslíkem.
  • Světelná atmosféra ve filmovém a výtvarném obraze
    Hubač, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-04
    Ve své diplomové práci se snažím poznat světlo v jeho různých podobách. Hlavním cílem textu je hledání jednotlivých souvislostí, ale i odlišností mezi stavbou světelné atmosféry ve filmovém a výtvarném obraze. Úvodní část práce se věnuje souhrnu informací o světle jako takovém, o jeho vnímání, šíření a působení na lidskou psychiku. Zabývá se světlem a stavbou světelné atmosféry v jednotlivých historických etapách výtvarného umění a kinematografie. V následujících kapitolách se diplomová práce soustředí na stavbu světelné kompozici v obraze z pohledu kameramana. Na rozborech jednotlivých filmů, jsou představeny konkrétní kameramanské postupy a zejména pak práce se světlem. Závěr textu se věnuje filmovým tvůrcům, kteří se ve své tvorbě inspirovali obrazy, v nichž určujícím fenoménem bylo zacházení malíře se světlem a světelnou atmosférou.
  • Vývoj filmového jazyka Terrence Malicka
    Šťastný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-29
    Tato magisterská práce se zabývá vývojem obrazového řešení filmů Terrence Malicka. Nabízí komplexní vhled do vývoje osobnosti režiséra s důrazem na jeho spolupráci s kameramanem. Práce analyzuje celou Malickovu filmografii, přičemž zkoumá, jak kamerová složka daného filmu přispěla k vývoji Malickova filmového jazyka. Závěr nabízí zamyšlení nad specifickou souhrou režiséra a kameramana nejen na poli Malickovy tvorby.