Katedra skladby / Department of Composition
Permanent URI for this community
Browse
Browsing Katedra skladby / Department of Composition by advisor "KURZ, Ivan"
Now showing 1 - 10 of 10
Results Per Page
Sort Options
- Autorská východiska pro uplatnění mikrotonalityChudovský, Daniel(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-09-10Tato diplomová práce pojednává o počinech různých autorů napříč 20. stoletím v oblasti mikrotonality a mikrointervaliky. Cílem práce je na základě studia autorských východisek A. Háby a jeho současníků poukázat na jiná řešení této techniky. V práci se pojednává o systémech ladění, které se přibližují co nejpřesvědčivější aplikaci mikrointervalů do melodicko-harmonického procesu komponování hudebních děl. Jádrem celé práce je autorská explikace tzv. centrální reaplikace, která staví na konkrétním přístupu k práci s mikrointervaly. Práce obsahuje analytický pohled na dvě skladby autora, ve kterých je uplatněna centrální reaplikace jako jedno z možných východisek k uplatnění mikrointervaliky v hudební kompozici. Cílem práce je definovat dva póly v uvažování o tomto tónovém prostoru a přinést tak alespoň částečnou rekontextualizaci v pohledu na mikrointervalovou hudbu
- Doznívání jako kompoziční parametrHradil, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-06-12Diplomová práce "Doznívání jako kompoziční parametr" pojednává o skladatelské práci s dozníváním. Představuje několik technik, jak s dozníváním skladatel může pracovat akusticky, dále se věnuje doznívání jako parametru s výrazným podílem na tektonice skladby. Práce obsahuje analýzy skladeb, ve kterých bylo doznívání použito jako kompoziční parametr.
- Interaktivní hudba v počítačových hráchPatras, Daniel(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-09-02Tato práce má za cíl popsat interaktivní hudbu v počítačových hrách a její vymezení oproti hudbě neinteraktivní. Práce popisuje funkci interaktivní hudby, její podstatu, historii, potenciál, terminologii a na vybraných příkladech ukazuje konkrétní využití různorodých technik interaktivní hudby v praxi.
- Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorběWorek, Michal(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-06-09V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
- Ligetiho kompoziční techniky jako inspirační zdroj pro vlastní kompoziční práci se zřetelem ke klavírní tvorběVetchá, Soňa(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Date of thesis defence: 2016-06-07Tato práce pojednává o Ligetiho kompozičních technikách obecně a zároveň se speciálním zaměřením na klavírní tvorbu v postupné periodické posloupnosti. Obsahem práce jsou z velké části analýzy klavírních děl, hlavně tedy cyklus Musica Ricercata a vybrané Klavírní etudy, srovnání podobností Musici Ricercaty a Bartókova Mikrokosmu, jimž je věnovaná samostatná kapitola, která přímo navazuje na rozbor Musicy Ricercaty. Je zde i zmínka o Ligetiho působení v Kolíně nad Rýnem a seznámení se s klíčovými postavami evropské avantgardy té doby – konkrétně s Karlheinzem Stockhausenem. V samém závěru je stručná analýza autorčiny bakalářské kompozice s názvem Sen pro klavír a komorní orchestr, která v některých aspektech uplatňuje obdobné techniky, jako Ligeti ve svých skladbách (zejména v klavírních etudách).
- Paradoxy hudebního slyšeníVetchá, Soňa(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-12Práce Paradoxy hudebního slyšení (sluchové iluze a jejich využití jako kompozičního prvku) pojednává o paradoxech hudebního slyšení a vnímání, v oblasti sluchových iluzí jejichž potenciál vede naší percepci k subjektivně posunutému nebo i "klamnému" vnímání a vyhodnocování zvukových podnětů. Různorodé zvukové podněty, které mohou vést k takovémuto vnímání, budou nejprve popsány a následně různou formou využívány do kompozičního procesu. Mezi hlavní body v rámci tohoto textu patří utvoření základních kategorií různých druhů sluchových iluzí, na základě jejich vzniku, projevu, popř. vlastností a společných obecných podmínek k jejich fungování. Jedna ze sluchových iluzí (kategorie zvukový klam), která je využívána v uvedených hudebních ukázkách a absolventské skladbě jako kompoziční prvek, byla před jejím užitím otestována prostřednictvím psychoakustického experimentu. Jedná se o druh bistabilního zvukového klamu, který byl utvořen za účelem zjištění vlivů a rozdílů ve vnímání v rámci jeho aplikace na různé akustické nástroje. Na tomto jevu budou porovnány subjektivní reakce dvou rozdílných kategorií osob. Jedná se o osoby s předchozími zkušenostmi z oblasti hudby a laiky, kteří se na hudebním poli v rámci svých profesí nepohybují. Vybrané kategorie sluchových iluzí, které jsou vhodné pro kompoziční užití, jsou zpracovány různými způsoby do krátkých studií. Tyto studie budou popisovány z hlediska doporučených možností nástrojového obsazení, strukturálního principu a dopadem na celkovou stylistiku. Dalším bodem textu jsou ukázky autorů soudobé vážné hudby, kteří se těmito jevy vědomě či nevědomě inspirovali. V závěru textu je provedena analýza absolventské práce s názvem Hyperkrychle (čtyřrozměrné těleso), která představuje hlavní promítnutí sluchových iluzí do skladby v podobě zvukovo-časové simulace, kde je pomyslnou čtvrtou dimenzí schopnost rozmanitého subjektivní vyhodnocování naší percepce.
- Pozitivní myšlení a jeho vliv na strukturu vlastních skladebAslamas, Anton(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-05-24Moje práce má záměr nejen zmapovat zajímavý vzájemný průnik mezi hudbou, filosofií a psychologií, ale i pomoci jiným umělcům (zejména pak hudebním skladatelům), kteří by tento spis v budoucnu mohli číst, nasměrováním do poněkud méně sledovaných a komentovaných oblastí poznání. V mé práci postupuji od obecného ke konkrétnímu - nejprve objasňuji, co je pozitivní psychologie, dále se věnuji účinkům, které má pozitivní myšlení na člověka obecně. Těžištěm mé práce je pojednání o tom, jaký konkrétní dopad má pozitivní přístup a myšlení na tvorbu mých skladeb. Práci pak zakončují příklady pravděpodobného pozitivního myšlení při hudební tvorbě z historie (týkají se zejména L. van Beethovena, O. Messiaena a S. Gubajduliné).
- Soudobé kompoziční prostředky ve filmových hudbách Jerryho Goldsmithe na příkladech z filmu "Planeta opic"Patras, Daniel(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Date of thesis defence: 2012-05-31Tato práce se snaží nalézt propojení vybrané filmové hudby se světem kompozičních prostředků soudobé hudby koncertní, respektive vážné. Práce se soustředí na specifickou problematiku experimentálně laděné hollywoodské filmové hudby ve filmech středního proudu. Jako reprezentativní příklad byl vybrán snímek "Planeta opic" z roku 1968, jehož hudba byla na základě zkoumání řady filmů zvolena jako nejpřínosnější. Cílem této práce je poukázat na bohatost nových kompozičních prostředků i ve velmi konzervativně zaměřeném oboru, jakým je hollywoodská filmová hudba, a na praktickém využití těchto prostředků v konkrétních příkladech z filmu ?Planeta opic?.
- Uplatnění mluveného slova ve vybraných kompozicích české hudby 2. pol. 20. století s přihlédnutím k vlastní kompoziční tvorběChudovský, Daniel(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-05-24Tato práce pojednává o uplatnění mluveného slova v 2. pol. 20. století v české hudbě se zvláštním zřetelem na historický kontext a kompoziční tvorbu autora. V práci je kladen důraz na potřebu aktualizace a rekontextualizace tvůrčího procesu s uplatněním mluveného slova. Autor vychází především z duality aplikace sémantické povahy textových předloh v hudebních dílech a různých způsobů desémantizace. Jádrem práce je shrnutí a odůvodnění snah skladatelů o desémantizaci s příklonem k hledání těchto prvků v české avantgardní a postmoderní hudbě. Jádrem pojednání je analýza díla českého skladatele Jana Trojana Vašemu futuristickému géniu, které reflektuje zmiňované tendence. Autor své poznatky podkládá vlastními skladatelskými postoji a východisky.
- Vliv přenositelnosti dat na soudobou hudební praxiPobořil, Adam(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-05-24Vliv výpočetní techniky na hudební projev je v dnešní době neustále obohacován o nové možnosti, které přispívají i k jiné audiovizuální zkušenosti recipientů. Implementace nových zařízení do hudební praxe se nese v duchu intuitivního ovládání umožňujícího interpretovu svobodu projevu. Tato práce se právě takovému vlivu věnuje a zohledňuje přenositelnost dat mezi jednotlivými médii jako jednu z variant kompoziční techniky.