Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/182

Browse

Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses by advisor "Kusnjer, Ivan"

Now showing 1 - 13 of 13
  • B. Martinů - Rozbor kantáty Otvírání studánek
    Svoboda, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-05-29
    Diplomová práce se zaměřuje na kantátu Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Částečně je zde zmíněn i autorův životopis a jeho čtyři kantáty na text Miloslava Bureše. Hlavním bodem a cílem celé práce je kantáta Otvírání studánek. Nejdříve je to rozbor básně M. Bureše, na kterou je kantáta napsaná, poté zhudebnění B.Martinů a nakonec můj vlastní pohled na toto dílo z hlediska posluchače a interpreta.
  • Česká historická opera
    Štefáček, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-05-29
    Tato práce se zabývá pojmem historická opera. Snaží se nahlédnout do způsobu, jakým skladatelé a libretisté pracovali s historickými náměty. Stěžejní část práce pak pojednává o operách s historickými náměty, které složil Bedřich Smetana.
  • Giuseppe Verdi - Otello v pražské a plzeňské inscenaci
    Karásek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-09-05
    Předposlední opera Giuseppe Verdiho, Otello, nepatří V české republice k nejhranějším. Přesto u nás v posledních letech provedeny její zdařilé inscenace, mezi něž patří i plzeňská (Divadlo Josefa Kajeta tyla)z roku 2007 a pražská ( Státní opera Praha) z roku 2009. V Otellovi, Verdiho mistrovském kuse, premiérovaném v roce 1887 v milánské La Scale, ukázal skladatel zcela jiný přístup ke komponování. Na rozdíl od dřívějších číslovaných oper vytvořil plně prokomponované a celistvé dílo. Jako námět mu posloužila Shakespearova nesmrtelná tragédie, jejíž téma zůstává i po čtyřech staletích zcela aktuální. Přesto Verdi, ve spolupráci s libretistou Arrigo Boitem, obsah trochu upravil, lépe řečeno projasnil a připravil na velké operní scény. Toho s úspěchem využili oba režiséři zmiňovaných inscenací, Ladislav Štros v Plzni, respektive Lubor Cukr v Praze. Pražské provedení, které bylo obnovenou premiérou zdejšího představení z roku 1991, bylo charakterizované strohou , holou scénou, která dala vyniknout jednotlivým charakterům. Mohlo se také pochlubit velmi dobrými pěveckými výkony. Plzeňská inscenace sice nedosahovala vždy pěveckých kvalit pražské inscenace, ale vše doháněla bohatší scénou a větší režijní stylizací. Obě dvě inscenace byla velmi dobře přijaty jak odbornou veřejností, tak diváky, o čem konečně svědčí fakt, že se na programu udržely po několik let, pražská se dokonce hraje dodnes.
  • Karásek Jan : Bakalářský koncert
    Karásek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-09-05
  • Kouzelná flétna , W.A.Mozart
    Švingr, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-06
    Tato bakalářská práce je zaměřena na Kouzelnou flétnu W. A.Mozarta a Emanuela Schikanedra jako umělecky svébytné dílo, vycházející z žánru německé lidové zpěvohry konce 18.století. Příběh Kouzelné flétny, k jejímuž premiérovému uvedení došlo ve Vídni dne 30.září 1791, je zde představen z hlediska obsahového a dramaticko-symbolického.
  • Livia Obručník-Vénosová: Bakalářský koncert
    Obručník-Vénosová, Livia
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-06
  • Lucie Silkenová - sólový recitál
    Silkenová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-05-28
  • Mozartův efekt
    Silkenová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-05-28
    Předkládaná bakalářská práce se zabývá tzv. Mozartovým efektem - jevem, který je již po mnoho let předmětem vědeckých sporů v různých vědních oblastech, který vzbuzuje obdiv, stimuluje badatele k dalším výzkumům, studiím a výkladům. Ve své podstatě jde o ideu, že poslech Mozartovy hudby má vliv na inteligenci člověka, působením na rozvoj kognitivní stránky osobnosti, měřený výkonem v prostorově - časovém chápání. Získané literární poznatky ( především z anglicky psaných pramenů( jsou zde chrolologicky seřazeny do devíti skupin, od 50.let minulého století po současnost.V jednotlivých skupinách jsou zastoupeni nejvýznamnější autoři té které éry.
  • Ondřej Štefáček - interpretační výkon
    Štefáček, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-05-29
  • Pietro Mascagni, Sedlák Kavalír - interpretace Santuzzy
    Obručník-Vénosová, Livia
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-06
    Práce se zabývá životem a prací Pietra Mascagniho a především interpretací hlavní hrdinky (Santuzza) jeho nejslavnější opery Sedlák kavalír. Interpretace Santuzzy vychází jednak z osobních zkušeností autorky práce a dále se zaměřuje na vybrané české a slovenské zpěvačky, které autorka práce měla možnost zhlédnout na video záznamech českých divadel a Slovenského národního divadla.
  • Švingr Pavel : Bakalářský koncert
    Švingr, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-06
  • Tomáš Bijok - bakalářský koncert
    Bijok, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-08
  • Wozzeck a hudební formy
    Bijok, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-08
    Tato práce se týká opery Albana Berga Wozzeck. Tato opera je skutečným mezníkem v hudbě dvacátého století. V první části své práce sleduji kulturní situaci ve Vídni kolem přelomu devatenáctého a dvacátého století. Krátce se věnuji historii rodiny Albana Berga a také jeho vztahu k Arnoldu Schönbergovi, který ho v jeho hudebním vývoji nejvíce ovlivnil .Krátká diskuze o vzniku libreta předchází analýze opery, kde popisuji vztah mezi použitými hudebními formamia dramaturgií. Bohužel kvůli krátkému charakteru této práce nebylo možno podrobněji popsat Bergovy kompoziční metody. Pro podrobnější teoretické rozbory odkazuji na seznam použité literatury.