Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/13

Browse

Browsing Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments by advisor "HOŠEK, Jiří"

Now showing 1 - 5 of 5
  • Friedrich Gulda a jeho violoncellový kon cert
    Chudoba, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-05-23
    Tato práce se zabývá rakouským pianistou a skladatelem Friedrichem Guldou a jeho koncertem pro violoncello a žesťový orchestr. V první kapitole je uveden průřez jeho životem a životopisy violoncellistů, jejichž nahrávky tohoto koncertu v poslední části práce srovnávám. Ve střední části práce se zabývám formálním rozborem koncertu. Na konci práce uvádím prameny informací a přílohy.
  • Houslová tvorba rodiny Bendů
    Šimková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-06
    Ve své diplomové práci se zabývám houslovou tvorbou rodiny Bendů. V první kapitole pojednávám o působení českých hudebníků a skladatelů v zahraničí - v Německu, v Itálii, v Polsku i v Rusku.Druhá kapitola nese název " František Benda". Tato kapitola vypovídá o životě a díle tohoto muže. Následně popisuji život a dílo Antonína Bendy, Františkova bratra.V těchto úvodních "seznamovacích" kapitolách nezapomínám ani na Annu Hatašovou , rozenou Bendovou.V páté kapitole se zabývám důležitými okamžiky ze života bratrů Josefa a Jana Jiřího Bendových a připomínám též jejich houslouvou tvorbu. Po stručném seznámení s rodinou Bendových přistupuji ke stěžejní části, která počínaje šestou kapitolou, rozebírá charakteristiku hudebního prohjevu sourozenců Bendových. Nejprve se věnuji čtyřem houslovým sonátám Františka Bendy. Následně rozebírám dvě sonáty Františkova bratra , Jiřího Antonína Bendy. Osmá kapitola se zabývá houslovým koncertem G dur , který zkomponoval Jan Jiří Benda.Charakteristika hudební řeči Františka, Jiřího Antonína a Jana Jiřího Bendových je námětem poslední kapitoly této práce. V závěru dokazuji, že hudební život u nás , v České republice, ani v současné době nezapomíná na hudební odkaz rodiny Bendových.
  • Intonace a ladění specifika ladění ve smyčcovém kvartetu a rozdíly vůči sólové hře
    Chudý, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-05-24
    Následující práce je rozčleněna do dvou základních celků. První tvoří matematický a historický popis běžných, dostupných ladících systémů, jako jsou např. pythagorejské, dydimické, středotónové systémy či jiná dobře temperovaná ladění. Na základě těchto znalostí se v druhé části zabývám teoretickými úvahami o intonaci v ansámblové a sólové hře a jejich uvedení do praxe. Práce nemá za úkol naučit čtenáře hrát ?čistě?, ale spíše vézt k úvahám o různých možnostech v systémech ladění. Práce obsahuje též zvukovou přílohu, kompletní přehled intonačních systémů v tabulce a úplný přehled všech známých intervalů v evropské hudbě.
  • Porovnání technických studií - Popper,Piatti, Grützmacher
    Chudoba, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-02
    Tato práce se zabývá významnými violoncellovými virtuosy 19. století Popperem, Piattim a Grützmacherem a jejich etudami. V první části je uveden průřez jejich životy. Druhá je věnovaná jednotlivým etudám s autorovým subjektivním srovnáním. Na konci práce jsou uvedeny prameny informací.
  • Současné trendy užití klasických nástrojů v populární hudbě.
    Pech, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-06
    Tato práce se zabývá vztahem stylů populární hudby a klasických nástrojů. Pomocí databázového vyhledávání jsou nalezeny výčty hudební stylů, které využívají jednotlivé nástroje symfonického orchestru. Pro zpřehlednění vzájemných závislostí jsou styly příslušné každému nástroji zobrazeny v grafech. Grafické znázornění je pak provedeno i pro celé nástrojové skupiny. Vždy je provedena krátká analýza výsledů a styly, které představují některý charakteristický způsob využití nástroje jsou blíže popsány. Třetí kapitola shrnuje pódiové zkušenosti vč. přehledu dostupné techniky a problematiky začlenění akustického nástroje do polulárně orientované hudební produkce. V závěru hlavního textu je popsán i způsob, jakým lze rozšiřovat artificiální hudbu o prvky charakteristické pro populární styly.