DAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/2943

Browse

Browsing DAMU Disertační práce / Doctor theses by advisor "CÍSAŘ, Jan"

Now showing 1 - 2 of 2
  • Hledání způsobu studia herectví
    Šiktancová, Jaroslava
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-01-09
    Hlavním tématem mé doktorské práce je hledání odpovědi na otázku čím, v čem a na co může studium na katedře činoherního divadla svého absolventa pro jeho profesionální život připravit. Snažila jsem se na půdorysu posledního absolventského ročníku praktickými příklady dokládat, proč a k jakým změnám jsem se na základě předešlých zkušeností rouhodla. Rozsah a především záměr mé práce je výzkumný, nemíří k vytvoření ucelené metody, ve které by jednotliví adepti herectví museli sloužit jako bytosti typizované. Patrně se tím budu chvílemi pohybovat na tenké hranici diskrétnosti a věřím, že mi případné nepřesnosti právě pro způsob společného uvažování a práce během studia studenti i moji kolegové prominou.
  • Předpoklady japonské scéničnosti
    Vostrá, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-29
    Dizertační práce s názvem Předpoklady japonské scéničnosti vychází ze studia japonského vnímání prostoru a času a souvisejícího konceptu ?meziprostoru? ma (v něm se prostor a čas spojují), a na jeho základě se pokouší vysvětlit tajemství životnosti japonských scénických tradic v průběhu historie ? od středověkého divadla nó přes měšťanské kabuki až po současné divadlo s tradičním pojetím pohybu, které dnes představuje zejména soubor režiséra Tadašiho Suzukiho. Ten spojuje hereckou práci s životem samotného herce a zejména s japonskou tradiční kulturou. Ve svém výzkumu se opírám o scénologické chápání a hledám východiska japonských scénických tradic v estetických konceptech japonského umění (mono no aware, wabi-sabi a júgen), v rituálech spojených s jednotlivými myšlenkovými směry (původní japonský kult šintó, japonský buddhismus apod.), ale i v každodenním životě, který je v případě Japonska výrazně poznamenán tradicemi. Zvláštní pozornost je přitom věnována problematice japonského tradičního domu coby prostoru k obývání, který se zdá být důležitým zdrojem japonského scénického cítění, a vzhledem ke specifickému přístupu Japonců k chápání slova v prostoru je v práci vysvětlen i koncept ?duše slov? kotodama a přiblížen vývoj tradiční japonské poezie, v níž jde ovšem také o ?cítění prostoru?. Práce zároveň poukazuje na překvapivou podobnost některých aspektů japonského každodenního života i tradičního umění a evropského scénického cítění.