Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/2

Browse

Browsing Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism by advisor "CÍSAŘ, Jan"

Now showing 1 - 6 of 6
  • Dramatika Josefa Tejkla
    Linhart, Otto
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-07
    Ve své bakalářské práci se věnuji dílu dramatika, režiséra, prozaika a výtvarníka Josefa Tejkla (1952–2009), konkrétně jeho činnosti dramatické. Ve snaze komplexně obsáhnout dosud nevydané dílo tohoto dramatika se pokouším analyzovat Tejklovu dramatickou tvorbu optikou literárního baroka. Barokní tendence jsou v Tejklově tvorbě jasně patrné. V této práci chci vyzdvihnout vlastní tezi, že barokní témata jsou určujícím klíčem k vnímání bezmála celého díla Josefa Tejkla. Tato bakalářská práce má rovněž dopomoci ke kompletní katalogizaci díla tohoto autora s nadějí, že do budoucna nalezne alespoň část Tejklovy dramatické tvorby svého nakladatele.
  • Dušan Kovačevič v československém divadle
    Milanovič, Marko
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-11
    Práce pojednává o srbském dramatikovi Dušanu Kovačevićovi a analyzuje hry, které se v českém divadle hrály na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
  • Handa Gote Research & Development: Nová divadelní syntéza
    Štrom, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-09-06
    V bakalářské práci Handa Gote Research & Development: Nová divadelní syntéza se zabývám způsobem, jakým divadelní skupina Handa Gote Research & Development pracuje s vybranými divadelními složkami, na základě čehož může vznikat divadelní syntéza nového druhu. V práci se zabývám auditivní, vizuální a textovou složkou díla Handa Gote. V samostatných kapitolách pak jednotlivé složky popisuji. Celý popis se zakládá na důkladné analýze viděných představení a záznamů. Této práci předchází krátký úvod, shrnující dějiny vnímání divadelní syntézy od idey Gesamtkunstwerku, přes významné české teatrology a estetiky Otakara Hostinského, Otakara Zicha a Jana Mukařovského, až po současnou teorii postdramatického divadla. V závěru práce pak shrnuji poznatky, k nimž jsem zkoumáním jednotlivých složek došel a pokouším se stanovit, v čem by nová divadelní syntéza v díle Handa Gote mohla spočívat.
  • Postmoderní česká režie v teorii a praxi
    Etlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-07
    Tato práce se zabývá způsobem, jímž se v českojazyčném prostředí používá v divadelní teorii a kritice pojem "postmodernismus". V první části práce jsem se na zvolenou problematiku podívala především prizmatem zahraničního kontextu. Identifikovala jsem přitom dva hlavní možné způsoby, jimiž zahraniční myslitelé vymezují pojem "postmodernismus" v jeho obecnosti. V prvním případě (např. u Charlese Jenckse) jsem shledala, že sice lze takto vymezený termín "postmodernismus" snadno aplikovat na umění a tím pádem i na divadlo, ale jeho podstata v tomto případě splývá s podstatou modernismu. V druhém případě (např. u Jacquese Derridy) jsem usoudila, že sice toto vymezení postmodernismu nesplývá s vymezením modernismu, ale že jej lze jen s velkými obtížemi aplikovat na divadlo či na výtvarné umění. Následně jsem se pokusila ukázat, jak se tyto přístupy promítly do diskuse o postmodernismu v českojazyčném prostředí. V dalších částech práce jsem se již pevněji držela divadelní problematiky. Na základě podrobné analýzy dvou tzv. postmodernistických divadelních inscenací jsem si vytvořila půdu pro následné teoretické uchopení výrazových prostředků považovaných za postmodernistické. (Terminologie, již jsem přitom použila, náležela tomu proudu v české divadelní teorii, který vychází z díla Otakara Zicha a z českého strukturalismu.) V závěru divadelně teoretické části své práce jsem došla k názoru, že se použité výrazové prostředky tzv. postmodernistických inscenací ve své podstatě neodlišují od těch modernistických, ale že jsou v postmodernistických dílech kladeny jiné nároky na způsob recepce divadelního díla. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad problémy, které s sebou přinášejí přímé vztažení filozofie Jacquese Derridy na divadlo.
  • Problematika souboru po roce 1989
    Etlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-04
    Cílem práce je načrtnutí vývoje motivačně-organizačního subsystému divadla v České republice po roce 1989. V první kapitole autorka shrnuje vývoj této oblasti v etapě předchozí, která počíná v druhé polovině padesátých let dvacátého století. Zabývá se zde také vývojem divadla obecně, jakožto umělecko-estetického systému. V tomto ohledu se však omezuje pouze na ty momenty, které přispívají k lepšímu pojmenování vlastního tématu práce. Zmiňuje je tedy tehdy, pokud se vztahují k subsystému motivačně-organizačnímu. Ve druhé kapitole se autorka pokouší ony podněty, jež s sebou přináší etapa počínající rokem 1989, pojmenovat a určit, jaký mají vztah k té předchozí. Také zde se zabývá otázkami umělecko-estetickými, ale pouze do té míry, do jaké mohou přispět ke zpřehlednění problematiky. V závěru shrnuje ony nově nalezené principy a pokouší se pojmenovat jejich vztah k těm, které charakterizovaly etapu předcházející.
  • Vážné muzikály na jevištích West Endu
    Hlubučková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-05
    Tématem této diplomové práce jsou vážné muzikály uváděné na West Endu v Londýně. Autorka se nejprve zamýšlí nad pojmem ?vážný muzikál?, jeho vlastnostmi a souvislostí s melodramatem. Poté uvažuje nad několika díly, které se zabývají vážnými tématy a které měla možnost vidět v Londýně (například Lví král nebo Wicked). Poté je pozornost přesunuta na tři muzikály ? Matildu, Billyho Elliota a Bídníky. Autorka se soustředí na první dvě zmíněná díla, jakožto ideální zástupce vážných rodinných muzikálů. Podrobně se věnuje jejich předlohám a poté se snaží analyzovat jejich jevištní podobu s akcentem na proměny, ke kterým došlo při adaptaci. Dále se zaměřuje na témata, jež s těmito díly bezprostředně souvisí. Práce se tak postupně soustředí na některé druhy přepracování, muzikálovou scénografii, tanec, dětské herce, megamuzikály či rodinné muzikály. Autorka se snaží pojmenovat možné důvody, díky nimž došlo ke vzniku nejrůznějších změn.