Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/2

Browse

Browsing Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism by advisor "Hrdinová, Radmila"

Now showing 1 - 4 of 4
  • Analýza divadelního představení mentálně postižených
    Vaverová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-06-26
    Svět mentálně postižených byl dlouhou dobu tabu. Dnes se tito lidé účastní veřejného života. Obsluhují v chráněných kavárnách, hrají divadlo. "Voličská kampaň Strany mírného pokroku v mezích zákona tedy přírodního" je inscenací, na níž se podílejí mentálně postižení jedinci. První část práce se snaží nastínit problematiku mentální retardace, možnosti léčebného působení a terapeutických aspektů divadla. Druhá část se věnuje vzniku inscenace, specifikům divadelní práce s mentálně postiženými s následným rozborem konkrétního představení a specifiky zpětné vazby. Jak vnímat mentálně postižené na jevišti? Proč mentálně postižení jedinci hrají divadlo a proč je zajímavé jít se na jejich představení podívat? Proč vytvořili právě toto představení? V práci se snažím na tyto otázky odpovědět.
  • Cesty české divadelní kritiky po roce 1989
    Pokorný, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-25
    Ústředním tématem práce je vývoj umělecké kritiky po restauraci demokracie v roce 1989. Autor se nejprve zaobírá celospolečenskými změnami po tomto datu, které pak aplikuje na oblast kultury. Vzhledem k tomu, že umělecká kritika nemůže existovat bez praktických uměleckých výsledků, lineárně vedle vývoje kritického myšlení se autor pouští i do analýzy problematického rozvoje českého divadla v demokratických podmínkách. Divadlo se sice osvobozuje od totality, ale zároveň je jeho estetická síla ohrožena komercí a všeobecným úpadkem vkusu a morálky. To samé se dá říci i o umělecké kritice. Autor se zabývá jak kritikou v úzce specializovaných médiích, tak kritikou v celostátních médiích a na internetu. Podrobněji se rozepisuje o největších postavách české porevoluční kritiky, které měly na její současný stav největší vliv. Zároveň si však klade i otázky, do jaké míry současný kritik může projevovat své osobní postoje a jak silně je ovlivňován komerčním charakterem dnešních médií. V závěru se autor spíše filozoficky zamýšlí nad budoucností umělecké kritiky. Jakožto profesní instituce kritika zřejmě zanikne, ale transformuje se do podoby obecné schopnosti člověka kriticky uvažovat o sobě a světě.
  • Herecký portrét Jana Vondráčka
    Vinická, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-13
    Práce v sedmi kapitolách pojednává sedm rolí Jana Vondráčka (*1966) v Divadle v Dlouhé v rozmezí let 1997 až 2008. Na základě analýzy Vondráčkova hereckého výkonu v každé z těchto inscenací autorka pojmenovává Vondráčkova herecká specifika a také zobecňuje vlastnosti jím nejčastěji zpodobňovaných postav. Stručně se pak zamýšlí nad postavením typového herectví v kontextu současného českého divadla.
  • Spolupráce režie a scénografie: J. Mikulášek a M. Cpin
    Zicháčková, Magda
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-09-06
    Tato bakalářská práce pojednává o spolupráci režiséra Jana Mikuláška a scénografa Marka Cpina. Jsou zde zachyceny hlavní charakteristiky Mikuláškových postupů od výběru dramatizace přes výtvarný koncept až po působivou obrazotvornost společných inscenací obou umělců. Důležitým aspektem práce je právě tvůrčí partnerství této dvojice. Základní zdroje interpretací jsou kritické reflexe a rozhovory v denním tisku, diskuze v odborných divadelních periodikách a literatuře, v neposlední řadě divadelní zážitky autorky. Text se zaměřuje především na jednu ze společných inscenací umělecké dvojice - Heda Gablerová. Vedle nástinu inscenační tradice tohoto dramatického textu práce popisuje, analyzuje a pojmenovává typický rukopis režiséra a scénografa a poukazuje zároveň na míru jejich vzájemné inspirace a uměleckého propojení.