Katedra scénografie / Department of Stage Design

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/5

Browse

Browsing Katedra scénografie / Department of Stage Design by advisor "David, Milan"

Now showing 1 - 10 of 10
  • Christoph Willibald Gluck: Orfeus a Eurydika - komplexní scénografický projekt
    Lucena Munoz, Eufrasio
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-01-13
    Tato práce je teoretickou částí komplexního scénografického projektu na základě opery Ch.W. Glucka Orfeus a Eurydika. Snažím se o aktualizaci Orfeova mýtu v kontextu současné operní scénografie. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část se stručně zabývá historií a biografií autorů hudby a libreta. V druhé části práce se pokoušíme hlouběji proniknout do specifičnosti barokního divadla, vzhledem k dobovému kontextu, v němž byla vytvořena hudební skladba jíž se zabýváme. Třetí část se zabývá výběrem nejlepších představení z hlediska historického a scénografického. Poslední část pojednává o samotném komplexním scénografickém projektu, vysvětluje každou scénickou situaci a její vyznění je ppodloženo obrazovou dokumentací návrhů, skic a inspirativními materiály.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Krčmářová, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho Bohéma. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Svoboda, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-11
    V tomto textu, se vám pokusím přiblížit svojí práci na scénografickém pojetí opery Giacoma Pucciniho ? La bohémy, kde libreto je napsáno podle románu Henriho Murgera - Ze života pařížské bohémy, pro scénu Stavovského divadla v Praze. Na úvod se rozepíši ve stručnosti o historii opery, poté se budu věnovat obsahům jednotlivých obrazů. Dále bych rád rozebral ,,bohémský život?? od jeho počátků až po jednotlivé druhy bohémy. V dalším kroku se budu zabývat vlastním řešením scénografie, kostýmů a jejich koncepcí. Na závěr se pokusím text zakončit vlastním názorem a zveřejním také seznam literatury, ze které jsem čerpal.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Grňáková, Aneta
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho LA BOH ME. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Hůlová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    Dílo jako je Bohéma je obtížné uchopit jej zcela originálním a neotřelým způsobem. Její veristický charakter přináší velmi konkrétní představu o inscenování i o vizuální stránce. Netroufla jsem si pustit se do většího experimentu, ale zaměřila jsem se na to jak může detail, či očištěné architektonické tvarosloví přispět k nejen k převyprávění příběhu, ale i k vlastní interpretaci díla. U kostýmu jsem hledala jak může ten či onen detail podpořit charakterovou výkres postavy. Nehledala jsem nové tvary, či razantní řešení v barevnosti, ale našla jsem prostředek jak se posunout od historického civilu směrem k výtvarné koncepci. Ve scéně jsem se snažila vyjít ze základních potřeb operní inscenace a hledat charakteristiky jednotlivých prostředí, aby hned první dojem nabízel jednou pocit uzavřeného prostoru, podruhé naopak otevřeného. Aby bylo hned zřejmé, že zde bude panovat ruch a zde naopak klid. Aby jednotlivá prostředí vyvolávaly pocity, které odpovídají situacím, které se v nich odehrávají. Tento způsob sice není nijak originální, ale svým způsobem je velmi komplikovaný. Není zde možné se opřít o berličku výrazné stylizace a je to věčné hledání míry popisnosti a funkčnosti jak v praktickém smyslu, tak ve smyslu sdělnosti. Práce obsahuje také několik úvodních kapitol, které přibližují dobu vzniku opery, jejího autora, některé umělecké směry, které měly na vznik opery vliv a krátké seznámení s inspiračními zdroji, které jsem při tvorbě koncepce využívala.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Mazáčová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho LA BOH ME. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • Komplexní scénografické řešení - T.Stoppard: Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi
    Tempír, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-09-21
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Forstová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-09
    Má bakalářská práce je především studií různých kostýmních pojetí faustovského tématu. Srovnávám vybrané operní zahraniční inscenace od konce 18. století až po současnost. Výběr zpracovaných představení se odvíjel hlavně od existence zachovaných obrazových materiálů a divadelních kritik. Snažila jsem se postihnout proměnu kostýmní tradice a zároveň zjistit, co z původního pojetí zůstalo v kostýmu zřetelné dodnes. Pro sledování proměny kostýmu v průběhu doby se nejlépe hodil kostým Mefistofela. Ve druhé části práce se zabývám explikací své koncepce scény a kostýmu Gounodovy opery Faust a Markétka.
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Strmisková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-23
    Ve své bakalářské práci se věnuji jednomu z největších literárních děl a fenoménu evropské literatury, kterým Faust bezesporu je. V úvodu se zabývám samotným mýtem o doktoru Faustovi a jeho historickým pozadím. Sleduji vývoj příběhu od jeho vzniku ve středověku, přes nejznámější adaptace Marlowovu a Goethovu, po libreto pro operu francouzského romantického sladatele Charlese Gounoda. Právě libreto opery Faust a Markétka detailněji analyzuji po jeho formální stránce a dále srovnávám s jeho předlohou Faust Johanna Wolfganga Goetheho. Cílem této části práce je přiblížit jednotlivé rozdíly mezi Gounodovou operou a jeho předlohou se zaměřením na děj. Goethovo dílo je mnohonásobně rozsáhlejší než Gounodova opera. Nastiňuji zde tedy motivy a situace, které se staly tomuto skladateli východiskem pro jeho dílo. Záměrně tak postupně rozebírám jednotlivé obrazy a dějství obou her se zaměřením na vývoj děje. Dále se pak zabývám dvěmi významnými českými inscenacemi Goethova Fausta. Těmi jsou Faust v Národním divadle z roku 1997 a televizní adaptace inscenace Fausta Divadla na okraji z roku 1989. Zaměřuji se zejména na jejich scénografické řešení, detailněji pak na scénu Josefa Svobody v Rodokově inscenaci v Národním divadle. V další části této práce se věnuji svému vlastnímu zpracování Fausta a Markétky Charlese Gounoda, které je tématem pro mou praktickou bakalářskou práci. Přibližuji jednotlivé složky, které jsem zpracovala v prezentaci od scénografie, kostýmních návrhů a jejich realizací po světelná a technická řešení. Nastiňuji svou představu o této opeře a možnost jejího řešení. V závěru mé práce přikládám bohatou obrazovou přílohu související s jednotlivými kapitolami.
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Karásek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-09
    V této bakalářské práci srovnávám několik odlišných koncepcí zahraničních operních inscenací dotýkajících se tématu Fausta v průřezu posledních třiceti let, což slouží jako základ a jako měřítko pro mou praktickou část bakalářské práce. Inscenace jsou porovnávané očima dnešního publika, jsou konfrontovány s domněnkami a poznámkami teoretiků divadla. Krátce se pozastavuji nad produkcí opery v netradičních prostorách. Analyzuji vizuální kódy jednotlivých představení a snažím se rozpoznat, co je pro zpracování opery tohoto typu přínosné. V druhé části této práce letmo zmiňuji historii Gounoda a jeho opery. Poté vysvětluji samotnou koncepci mého pojetí Fausta a jeho výklad, dopodrobna rozepisuji významy a zpracování kostýmu a scény včetně letmého vysvětlení technologického konceptu.