Katedra scénografie / Department of Stage Design

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/5

Browse

Browsing Katedra scénografie / Department of Stage Design by advisor "Dušek, Jan"

Now showing 1 - 20 of 24
  • Afterlife
    Özsel, Kadriye Töre
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2010-01-14
    The subject of this thesis is the visual interpretation for Michael Frayn?s latest play ?Afterlife?. The aim is to find an effective visual language and a different but striking creative perspective for the play.
  • Audiovizuální divadelní performance na motivy sbírky T.S. Eliota "Pustina"
    Holmerová, Ludmila
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-01-13
    Tématem mé diplomové práce je použití analogové vizuální technologie pro
  • B.Brecht: TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Wyszkowski, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Princezna Turandot vznikla na základě hry napsané v XVII. století od Carla Gozziho. Ujali se této hry taky Daniela Fisherová, Giacomo Puccini (opera) a Bertold Brecht (specifické politické divadlo). Vybral jsem si překlad Bertolda Brechta, protože jeho uchopení příběhu, je mi nejbližší.Chtěl jsem v této práci ukázat Brechtovský svět špíny, politických hrátek a specifickou poetiku .
  • B.Brecht:TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Holmerová, Ludmila
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Snažila jsem se vycházet z možností, které text Bertolda Brechta skýtá, zdůraznit jeho pozitiva, a při dramatizaci díla příliš nezdůrazňovat sociálně kritické aspekty předlohy. V princezně Turandot dle Bertolda Brechta jde o to, kam se ztratila z císařství bavlna, ženiši princezny mají odpovědět právě na tuto otázku, jinak jim hrozí setnutí hlavy. Proto jsem se rozhodla celou scénu inscenovat na pytlích s bavlnou. Pointou mé inscenace princezny Turandot je to, že diváci zjistí, že to, na čem se celá hra odehrávala je bavlna, že na bavlně sedí a určuje herecké akce herců. Vytvořila jsem tak variabilní prostor, který lze postavit prakticky kdekoli (je ale zamýšlen do velké opuštěné průmyslové haly).
  • Bertolt Brecht Život Galileiho (možnosti interpretace B. Brechta v současném divadle)
    Ďurik, Andrej
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-02-15
    V mojej diplomovej práci som sa snažil zachytiť vývoj pohľadu na Brechtovu tvorbu v našich krajinách. To znamená zmapovať interpretačné snahy v Čechách, vyrovnanie sa Brechtovskou teoretickou prácou a v neposlednom rade Brechtom ako človekom politickým, sociálne cítiacim, vďaka čomu bol mnohokrát nepochopený. Isté je, že dejiny hovoria o osobnosti rozhľadenej, talentovanej, vzdelanej, silne ba až sebazničujúco pracovitej. Na jednej strane je ale umelecky citlivý, jemný, kdežto na strane druhej rozpoltený a veľmi komlikovaný. Časom som dospel k názoru, že sa pravdepodobne nedá úplne spojit Brecht teoretik a Brecht dramatik, zatiaľ čo teória epického divadla, výrazne priahne po formovej stránke, naproti tomu akoby nekonvenovala s ľahkosťou, poéziou jeho divadelných hier. Je dôležité povedať, že Bertolt Brecht, bol prakticky celý život komunistom v komplikovanej dobe. Jeho vzťah ku komunizmu sa samozrejme vyvýjal a dá sa odpozorovať, že tento vzťah prešiel dlhú cestu nadšenia až po úplnú dezilúziu. V mojej práci sa preto tento fakt objavuje, je konštatovaním, pravdou o veľkom umelcovy a pravdou o pohľade, dobových interpretácii u nás, kde bol mnoho krát citovaný vyzdvyhovaný ako bolo potrebné. Pri inscenovaní, nie je možné zohľadniť všetky aspekty Brechtovej osoby. Je to dobre, lebo človeku to necháva priestor, je možné byť trošku Brechtom a aj sebou samým. Dáva ?priestor? pričom ukazuje človeka, v jeho kompikovanosti, je to akoby sonda do ľudskej duše a mysle. Nepsychologizuje, iba konštatuje, ukazuje človeka v jednotlivých situáciách, jeho chovanie a na konci všetky tieto situácie dávajú celkový obraz, obraz o nás a našej dobe. Preto sa dá povedať, že Bertolt Brecht je veľkým autorom veľkých hier s nadčasovou tématikou. V jeho postavách je vidieť dnešného človeka. Akoby sa nič nezmenilo, iba čas sa vníma trochu inak, rozvybrováva a zamlžuje naše vnímanie, ťažšie sa nám dekódujú veci, ale podstata ostáva rovnaká tak ako kedysi. Jeho divadelné hry sú zaujimavé i po formovej stránke, sú to hry ?moderné ?, davajúce priestor aj pre experiment. Môžu byť formálnym obrazom, krásou reči samej pre seba.
  • D.Fischerová: PRINCEZNA T.-komplexní scénografické řešení
    Brabcová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Mou bakalářskou prací byla hra Turandot od Daniely Fischerové, komedie dell´arte. Především mě zaujala její práce s textem, který je v podstatě současný, plný intrik, podvodů, kde na závěr zjistíme, že je vše jinak. Tuto čínskou hru jsem zasadila do prostoru , kde jsem vytvořila dvě protilehlá jeviště a další, které vzniká až v průběhu hry. Vždy je důležitý divák, který se občas stává součástí hry jako dav. Komunikátory mezi skutečnými herci a davem jsou postavy dell´arte, které hrají jak na podiích-inspirovaných čínskou architekturou-tak i mezi nimi.
  • Eugéne Ionesco: Nosorožec - komplexní scénografický projekt
    Tempír, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-10
    V padesátých letech dvacátého století se začal výrazně prosazovat
  • Euripides : Medeia.
    Syrový, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-09
    Řecké dramatické umění definovalo místo, ve kterém se divadelní představení odehrává, zrodilo základní žánry - tragédii a komedii. Vznik dramat.žánru nějak souvisí s počátečními magickými představami našich předků, že sehraje-li se určitý děj, pomůže to jeho reálnému uskutečnění. Některé z mýtů, jež měly pro psýché Řeků zásadní význam. byly předváděny v rámci náboženských rituálů na jevišti a později daly vzniknout klasickým dramatům. Tragédie má patrně svůj původ v rituálním uctívání boha Dionýsa - ve zjednodušeném přehrávání jeho mýtu. Tragédie čerpá svá témama buď z historie, nebo z mýtu. Tragédie nastavuje ppomocí mytického odstupu zrcadlo současným problémům. Aristoteles definuje podstatu tragédie jako: "Zobrazení děje vážného a úplného, který má určitý rozsah, užívá jednající postavy, nikoli vyprávění a působí skrz soucit a strach a očištění takových citů (Katharsis)". Vývoj řeckého divadelního prostoru byl určen hlavně fyzickými potřebami diváků, aby dobře slyšeli a viděli herce a měnící se povahu předváděné činnosti. Athénské divadlo bylo masovou podívanou, přístupnou všem účastníkům slavností, včetně cizinců, otroků a žen, pokud si za ni zaplatili. Z počátku rituální prostor se postupně proměňuje na prostor divadelní kde je jasně vymezeno hlediště a jeviště. Začíná se zdokonalovat jevištní prostor. První scénografií byla "příroda". Divák vnímal herce na pozadí otevřené krajiny. Lidské drama na pozadí Universa. Pozdějším začleněním budovy jako dekorace se divadelní prostor odpoutává od svých nábožensko-obřadních počátků a stává umělým lidským výtvorem. Později se začínají používat malované rámy, s náznakem perspektivy a četné divadelní stroje, umožňujícíc létání, zjevování, atd. Antické drama bylo počátkem celé evropské divadelní tvorby, která se ve svých různých formách později rozšířila do celého světa. V závěru je uvedena praktická část práce - vývoj a finální podoba scénografického řešení Euripidovy Medei.
  • Komplexní scénografické řešení opery A.Piazzoly Maria z Buenos Aires
    Bastos Baldrich, Mónica Alejandra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    María de Buenos Aires is a work in which the music of Astor Piazzolla
  • Komplexní scénografické řešení opery Bély Bartóka Modrovousův hrad
    Vilslev, Sara
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
  • Komplexní scénografické řešení tragedie Bakchantky
    Sarafianou, Konstantsia
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    The subject of this thesis is the visual interpretation of Euripides tragedy, Bacchae.
  • Monster of Grace, Opera by Philip Glass and Robert Wilson
    Alessi, Vanessa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-09-08
  • Projekt - Moliere : Don Juan
    Fagan, Joshua Mills
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-06-22
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Hauskrechtová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Téma naší práce bylo příběh princezny Turandot. Vybrala jsem si operní zpracování Puccinim. Dělat operu je už samo o sobě výzvou. Zaujala mě tato verze příběhu, hudba a celý mýtus kolem vzniku opery samotné. Mohli jsme si zvolit libovolný prostor. Hru jsem tedy umístila do Státní opery, která mi umožnila snižit portál a dosáhnout tak širšího horizontu, pocitu krajiny.
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Němcová, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Inscenaci Pucciniho Turandot jsem vytvořila do Státní opery. Šlo mi o to, v zásadě neilustrovat libreto příběhu o kruté princezně Turandot, ale vytvořit určitou atmosféru, bizardní svět, v kterém se střetává život a smrt tváří v tvář. Smrtí pro mě byla sama princezna Turandot , císařský dvůr jsem pojala, jako posvátné obřadiště, které bylo tvořeno pohybujícími se objekty, na jinak v zásadě holé scéně, a kostýmy (kostýmní objekty), které byly její součástí. Princ Kalaf představoval naději, utrpení a konečné smíření, které je posledním obrazem opery. Inspirací byly pro mě obrazy Hieronima Boshe a dalších holandských mistrů.
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Wojtkowiak, Barbara
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala Pucciniho operní verzi příběhu o Princezně Turandot. Opera představuje vrchol Pucciniho hudební tvorby - krátce před jejím dokončením zemřel. Jako libreto k tomuto zpracování posloužila Schillerova adaptace Gozziho hry, inspirované příběhem Derviše Moklese z Pohádek Tisíce a jedné a noci. Pucciniho operu považuji za zajímavou výzvu k scénickému zpracování, protože, vzhledem ke stylizovanosti formy, dává podle mého názoru větší svobodu k vizuálnímu ztvárnění. Považuji za důležité, že původní příběh o princezně Turandot patrně neměl s čínským prostředím nic společného. Ve své práci jsem se pokusila "čínské" motivy co nejvíce zredukovat a prací s prostředky, připomínajícími postupy syntetického a "pohybového" divadla proniknout hlouběji k původnímu, mýtickému jádru příběhu. Funkce sboru v opeře podle mého názoru není statická, ale vysoce dynamická, jak napovídá už dramatická. Místo zbytečného ilustrativního přepychu zlatých "čínských" dekorací bych ráda vytvořila umělý prostor, který by umožnil rozpohybovat, jinak většinou staticky řešený sbor.
  • Puccini: TURANDOT-komplexní scénografické řešení
    Lucena Munoz, Eufrasio
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Ve své bakalářské práci z předmětu Scénografie & Kostým a Maska jsem se rozhodl zabývat se inscenací opery podle Giaccoma Pucciniho Turandot, a to zejména s ohledem na její zpracování v závěru školního roku 2006/2007. Mým záměrem je přiblížit umělecké prostředky, které jsem zvolil, a cíle, jichž jsem chtěl dosáhnout. Svou práci na scéně a kostýmech k Turandot jsem začal historickou rešerší. Hledal jsem nejrůznější způsoby, jakými bylo toto dílo zpracováno v minulosti, a to zejména obrazovou dokumentaci. Seznam těchto děl přikládám spolu se stručnou charakterizací toho, v čem mě inspiroval. Při práci na opeře Turandot pro mě byla výchozí představa této chladné a kruté princezny, která je uzavřená mezi v sobě samotné i mezi vlastními lidmi. A to jak pro nápadníky Turandot, jimž hrozí rychlá smrt v případě, že neuhádnou hádanku, tak pro princeznu samotnou, která je ničená a uzavíraná vlastní krutostí. Na druhou stranu jsem však vnímal i jakýsi ?pohádkový? aspekt příběhu, a ten jsem se snažil vtělit do atmosféry výsledného řešení.
  • Richard Strauss: Salome - komplexní scénografický projekt
    Němcová, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-01-13
    Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí. První část je jakýmsi vhledem do zkoumaného tématu, v kterém se zamýšlím nad aktuálností forem zprostředkování opery v současné době. Dále uvádím pojmy a inspirační zdroje mého výtvarného a koncepčního řešení. Text volně přechází k rozboru praktické realizace. V této druhé části se věnuji konkrétnímu výtvarnému zpracování a praktickým otázkám, které se pojí s kompletní scénografickou realizací.
  • Sofokles: Antigona. Současná intepretace klasického textu. Komplexní scénografický projekt pro nedivadelní prostor.
    Kanhäuserová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-01-14
    Tato práce je teoretickou částí komplexního scénografického projektu na základě textu Sofoklovy Antigony. Snaží se v rámci tématu najít vizuální a výtvarně dramatická východiska, která se ověřují následně na samotných návrzích projektu. Práce je rozdělená do dvou částí. První se zaobírá ideovými problémy antické tragédie a jejích možností řešení při realizaci v současnosti, tedy jak toto drama aktualizovat. A následně jak tyto ideje převést do vizuálně a prostorově dramatických prostředků. Zastaví se také u tématu vlivu doby na vnímání diváka. Druhá část pojednává o samotném komplexním scénografickém projektu, vysvětluje každou scénickou situaci a její vyznění je podloženo obrazovou dokumentací návrhů a skic.
  • Specifické případy prostorotvorné funkce dramatické osoby Ch. Marlowa: Dr. Faust
    Stojčevski, Dragan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-01-19
    Tato diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, jakou prostorotvornou funkci může nést dramatická osoba. Hledá způsoby, jakými scénografie tvoří prostor a zejména konkrétní prostředí, pomocí živého herce. V uvedených úvahách jsem se omezil na osobní zkušenost v činohře. Možnosti (nejen kukátkového divadla) jsou vysvětleny na příkladech Višňového sadu A.P. Čechova, Shakespearově Snu noci Svatojánské a hlouběji rozpracovány na příkladu funkce chóru u hry Tragická historie o doktoru Faustovi od Christophera Marlowa. Scénografická studie této hry tvoří jádro celé práce. Součástí prezentace je i performance Faust, která se konala na Třetím bienále industiální stopy v Kladně, tato je popsána na konci.