Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty
Permanent URI for this community
Browse
Browsing Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty by advisor "BARTOŇ, Hanuš"
Now showing 1 - 12 of 12
Results Per Page
Sort Options
- Hudba v českém hraném filmu kompoziční postupy skladatelů české film ové hudbyDušek, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Date of thesis defence: 2012-05-31Disertační práce Hudba v českém hraném filmu (Kompoziční postupy skladatelů české filmové hudby) je zaměřena na analýzu skladatelských prostředků ve vztahu k vizuální složce filmů. Úvodní kapitola je analýzou počátků konvence asociativní filmové hudby (hudby v těsném sevření s vizuální složkou) v českém němém a především raném zvukovém filmu. Druhá, nejrozsáhlejší kapitola je pak analýzou vybraných příkladů kompozičních postupů skladatelů ve vztahu k funkcím filmové hudby, které plní.
- Hudební zpracování Žalmu 92: vybrané historické a současné příklady a vlastní pojetíAugustinová, Michaela(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-06-18Tato bakalářská práce si klade za cíl nabídnout vybrané příklady dostupných hudebních zpracování Žalmu 92 se zaměřením na současnou skladatelskou praxi. Nejprve stručně zmiňuje hudební zpracování tohoto žalmu ve všech historických obdobích, tedy ve starověku, středověku, renesanci, baroku, klasicismu a romantismu. Od renesance dále jsou vždy uvedena jména, životní data a národnosti autorů, obsazení a jazyk skladeb a povšechná hudební charakteristika dané etapy. Těžiště práce spočívá v průzkumu hudby 20. a 21. století. Po krátkém přehledu populární hudby text obsahuje výčet objevených skladeb z oblasti vážné hudby. Následně jsou analyzována a v některých aspektech porovnávána díla tří hudebních skladatelů s odlišnými přístupy ke zvolenému žalmu. Jedná se o Zdeňka Pololáníka, Zdenku Vaculovičovou a Ericha Zeisla. Čtvrtá, nejpodrobnější analýza se věnuje mé bakalářské skladbě Žalm 92 pro sólový soprán a komorní orchestr.
- Organicita jako estetická koncepce v současné hudběDřízal, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-12Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
- Otevřená kompoziční tvorba neomezené možnosti inspirace za pomoci p očítačeKadeřábek, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Date of thesis defence: 2012-05-31Autor nás seznamuje se svými zkušenostmi z oblasti skladatelské tvorby, která zapojuje stylově a žánrově různorodý materiál, stejně jako materiál svou povahou nehudební. Téma tzv. otevřené kompoziční tvorby je zároveň vymezeno podmínkou využití počítače při skladatelském procesu či samotném provedení skladeb. Autorovy tvůrčí východiska a získané poznatky doplňuje nástin kulturně historických souvislostí, stručná charakteristika počítačových technologií a konkrétní příklady z vlastní i cizí tvorby.
- Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelůReindl, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Date of thesis defence: 2016-06-07Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
- Smyčcové kvartety Hanse AbrahamsenaSlabihoudek, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-06-13Ve své písemné bakalářské práci se věnuji fascinující hudbě dánského soudobého skladatele Hanse Abrahamsen (narozen 1952), konkrétně jeho čtyřem smyčcovým kvartetům, které pokrývají většinu jeho kariéry, od raných sedmdesátých let až do současnosti. V textu se podrobně zabývám analýzou všech kvartetů v kontextu Abrahamsenovy tvorby obecně. Jedná se o komplexní analýzu hudební faktury, ať už je to práce s formou, harmonií, sazbou, artikulací či s inverzními a retrográdními postupy, které Abrahamsen bohatě využívá zejména ve čtvrtém kvartetu. Zkoumám příbuznosti mezi jednotlivými kvartety, stejně jako příbuznosti s historickou klasickou hudbou, ke které má Abrahamsen blízko. Na základě této analýzy v závěru práce popisuji zásadní rozdíly a podobnosti mezi raným a vyzrálým hudebním jazykem dánského skladatele. Bakalářská kompozice: PETRICHOR, koncert pro violoncello a komorní orchestr
- Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudběDřízal, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-09-10Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových, etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
- Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.Reindl, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-05-24V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem. Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
- Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnostPotoček, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-12Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí. Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
- Vliv nových nástrojových možností na skladatelské myšleníKrejčík, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-06-13Práce popisuje koncept disklavieru (mechanický klavír) s elektronikou, koncept sampleru s nasamplovaným lidským hlasem pilotovaným rozhraním ondéy (Martenotovy vlny) J. Krejčíka a koncept interaktivního piana J.-C. Risseta. Na příkladech skladeb zkomponovaných na základě těchto konceptů ukazuje, jak koncepty ovlivnily definitivní podobu partitur. Je zamyšlením nad vztahem interpretova gesta a rozhraní nástroje a jeho významem pro hudební percepci a myšlení. Práce je doplněna o stručný přehled historického vývoje mechanického klavíru a Martenotových vln.
- Vliv synestezií na kompoziční myšleníBartošík, Zdeněk(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-06-09Předmetěm této práce je vizuální uspořádání zvukové události v rámci synestetických projevů (především pak barevného slyšení) a poukázání na jejich k tématu se vztahující parametry (i když jsou mnohé z nich pokládány za subjektivní). Úvodní kapitola přibližuje vybrané synestetické projevy. Následující část pojednává o barevném slyšení a jeho možném vztahu k teorii a praxi hudební kompozice. Závěr práce poukazuje na konkrétní využití tohoto fenoménu v kompozičním procesu.
- Zvuková instalace " Brány jako průsečík intermediálních východisek "Rataj, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-05-24Tato práce pojednává o prolnutí tří světů (zvuková instalace, soundscape, physical computing) a jejich vlivu na vznik vlastního uměleckého díla ? zvukové instalace Brány. Nejprve se zabývám tématem zvukové instalace z hlediska zařazení do historického kontextu, způsobu práce s časem, zvukem a prostorem, dále z hlediska technického řešení a vizuálního zpracování. Na závěr první části popisuji koncept vlastní zvukové instalace Brány. V druhé části se zabývám pojmem soundscape jako inspiračním zdrojem pro výběr a práci se zvukovým materiálem instalace. Poslední část pojednává o physical computing jako o nástroji použitém k realizaci zvukové instalace Brány a v obecnější rovině jako o nástroji rozšiřujícím možnosti intermediální syntézy.