Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/8

Browse

Browsing Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty by advisor "Bartoň, Hanuš"

Now showing 1 - 10 of 10
  • Barva zvuku a její úloha ve výstavbě hudební skladby
    Hořínka, Slavomír
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-25
    Ve své práci Barva a její úloha ve výstavbě hudební skladby se pokouším nalézt nový úhel pohledu na tektonické situace, kdy se barva stává aktivním činitelem ve výstavbě hudební skladby. Základním faktorem pro výběr konkrétních kompozic je v mé práci hledisko hierarchie v tektonice. A to jak její přítomnost, tak i případná absence. Jako metodologický nástroj používám trojici pojmů Dynamický vrchol, Tektonické centrum a Tektonicko-dynamický vrchol, blíže definované v 2. kapitole. Dynamický vrchol se týká dynamického průběhu skladby, tektonické centrum hierarchie ve stavbě a tektonicko-dynamický vrchol je případ společného působení obou dvou zároveň. Klíčovým pojmem je v mé práci centrum. To chápu, v obecné rovině, jako část hudební struktury, která je z hlediska vnímání důležitější než ostatní části a tím hierarchicky strukturuje hudební proud v čase. V analýzách se zabývám úlohou barvy v méně obvyklých způsobech výstavby skladeb z pohledu dynamického průběhu a hierarchie v tektonice. Jsou to případy, kdy: skladba má tektonické centrum, které není identické s dynamickým vrcholem; skladba je vystavěna jako oblouk, ale bez tektonického centra; skladba má dynamické vrcholy ale nemá tektonické centrum; skladba nemá dynamický vrchol, ale má jiné tektonické centrum; skladba, nebo její část je vystavěna jako obráceně vyklenutý oblouk, tj. místo gradace k vrcholu sestupuje ke spodnímu vrcholu a zpět; skladba nemá dynamický vrchol ani tektonické centrum. V závěru zasazuji získané poznatky do obecnějšího rámce, čímž se dostávám i k otázkám hierarchické strukturace při vnímání hudby posluchačem a jiným širším aspektům působení výše zmiňovaných tektonických koncepcí.
  • Dramatická účinnost soudobých kompozičních postupů v současné opeře
    Ivanovič, Marko
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-09-25
    Práce se snaží o nepríliš rozšírený mezioborový náhled na problematiku opery. Ackoliv se primárne zabývá technickou stránkou hudebne-kompozicních postupu, snaží se zároven o analýzu jejich funkcnosti ve scénickém kontextu s prihlédnutím k divácké percepci. Pojem opery je zde definován jako artificiální žánr, stojící mezi melodramem a oratoriem a zahrnuje i díla, která se ke zmínenému žánru hlásí, ac se jejich zarazení do této kategorie muže zdát problematické. Predmetem zkoumání jsou operní díla vzniklá po roce 1950, pricemž jejich výber byl veden snahou o postižení významných del co nejvetšího stylového rozpetí. Jedná se mj. o díla L.Nona, K.Stockhausena, B.Maderny, G.Ligetiho, A.Schnittkeho, P.Glasse, S.Reicha a dalších. Volbe základní výzkumné metody jsou venovány první dva oddíly. V otázce sdelnosti hudby jako takové je východiskem sémantická metoda J.Jiránka a O.Zicha. Její posluchacská úcinnost je hodnocena z pohledu Steffaniho teorie hudební kompetence. Zvláštní pozornost je pritom venována specifické situaci soudobého hudebního posluchace a urcitých specifik vztahu hudby a dramatu z pohledu recipienta. Hlavní cást práce je rozdelena do dvou cástí. První se zabývá vybranými kompozicními postupy nebo styly a snaží se postihnout specifika a rozdílnosti jejich vztahu k dramatu. Výber je omezen na serialismus, aleatoriku, témbrovou hudbu, polystylovost a minimalismus. Každý ze zmínených kompozicních postupu má svá vlastní specifika a u každého lze vysledovat ruzné možnosti interakce s dramatickým textem. Druhá má podobu dílcích sond do aktuálních tématických okruhu vznikajících ve vztahu k soucasné opere, pricemž se zde leckdy jedná o syntetické zpracování poznatku z kapitol predešlých. Jmenovite jde o výzkum soudobého kompozicního prístupu k vokálním partum, o analýzu soucasných libret a zpusobu jejich hudebního zpracování a o rozbor uplatnení a významového posunu pojmu ?príznacného motivu?. V záveru se autor snaží synteticky shrnout poznatky predchozích kapitol a pokusit se o vytvorení zobecnujících tezí. Jejich podstatou je zjištení obrovské šíre možností, který vývoj divadla a hudebních technik posledních desetiletí do operního žánru vnáší. Práce koncí poukazem na dosud neuplatnené možnosti funkcního vztahu jevištní a hudební složky a snaží se být príspevkem k ocekávanému prudkému rozvoji hudebne-jevištních žánru.
  • František Lukáš: Conspiratio pro loutnu a komorní orchestr
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-05-28
    Třívětá skladba koncertantního typu
  • Hudba o počátku i konci
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-06-11
    Fantasie pro recitátora a komorní orchestr na text inspirovaný J. R. R. Tolkienem.
  • Klavír jako prostředník soudobého skladatele
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-11
    Tato magisterská práce se zabývá klavírem a jeho technickými možnostmi. Pozornost je kladena především na techniky používané v hudbě 20. století, jejich možnosti provedení a zápis. V práci jsou popsány krom ortodoxních technik hry (hra na klávesách) i techniky neortodoxní (preparace, hra uvnitř nástroje). V příloze jsou fotografie hry některých neortodoxních technik, na CD pak jejich zvukový výsledek.
  • Kompoziční problematika koncertantního klavíru po roce 1950
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Tato bakalářská práce je založena na myšlence, že klavírní stylizační prvky vyskytující se v koncertech vzniklých v druhé polovině 20.století ve své podstatě vycházejí z prvků klasické klavírní techniky. Po stručné kapitole popisující historii klavírních koncertů s přihlédnutím k vývoji často používaných elementů, následují analýzy (z pohledu klavírní stylizace) čtyř českých a čtyř světových koncertantních skladeb. Závěr je shrnutím a srovnáním zjištěných faktů.
  • Koncertantní fantasie pro marimbu, klavír a orchestr
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Koncertantní fantasie byla komponována jako má bakalářská práce a vznikala přibližně v létě 2006. V jejím základě stojí skladba B.Smetany Macbeth a čarodějnice a úvodní, neuvěřitelně nadčasový modus D-Es-Fis-G-A-B-Cis. Ten byl primárním východiskem k celé této skladbě. Z hlediska tektonického je to volná (fantasijní) psychologická reflexe příběhu Shakespearova Macbetha, tak jak jí cítím já, nikoliv vylíčení příběhu s desítkami mrtvých, které se v dramatu objeví, ale jako odraz psychologických faktů nátlaku, svědomí, výčitek, jejich extrémní vyhrocenosti až k sebevraždě (Lady Macbeth) a klidné odevzdání se jisté předpovězené smrti (Macbeth).
  • Možnosti kytary v současné sólové a komorní tvorbě
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-06-11
    Tato práce se zabývá genezí, významem a použitelností jednotlivých zvukových možností klasické kytary v soudobé hudbě. Dále zkoumá různé kompoziční přístupy na základě skladeb vybraných autorů.
  • Persony
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-11
    Balet pro komorní orchestr vycházející z libreta choreografky S. Nečasové.
  • Problematika modality v soudobé hudbě v konfrontaci s vlastním harmonickým systémem
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-05-28
    Tato práce popisuje vývoj a možnosti použití modální kompoziční metody, založené na konstruování modálních řetězců, které nerespektují oktávový přenos a integrují vybrané funkční složky jiných kompozičních principů.