Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/12

Browse

Browsing Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments by advisor "KASÍK, Martin"

Now showing 1 - 15 of 15
  • Filmová hudba Dmitrije Šostakoviče
    Vavrušová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-09-04
    Cílem této práce je poukázat na téma filmová hudba Dmitrije Šostakoviče, zaznamenat většinu jeho děl z tohoto oboru, která jsou rozebrána jen částečně, bez konkrétních ukázek. Snažila jsem se zprostředkovat čtenáři přístup tohoto umělce ke komponováním daného směru hudební tvorby, která se nijak kvalitativně neodlišuje od jeho tvorby klasické. Podařilo se mi také nastínit politickou situaci doby a podmínky, za kterých byla díla komponována, případně pozměňována. Na závěr doporučuji výbornou interpretaci pro poslech filmové hudby Dmitrije Šostakoviče.
  • Francis Poulenc - Klavírní dílo
    Františová, Karolína
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-06-01
    Má bakalářská práce s názvem „Francis Poulenc – klavírní dílo“ je rozdělena do třech hlavních kapitol. V první kapitole se zaměřuji na skladatelův život v dobovém kontextu. Neopomenu zmínit umělecké tendence ve Francii dvacátých let 20. století a s tím spojenou uměleckou skupinu Pařížskou šestku. Druhá kapitola stručně charakterizuje Poulencovu klavírní řeč, jeho výrazové i technické prostředky. Hlavně se věnuji jednotlivým dílům, jejich historii, doplňuji český překlad u složitějších francouzských názvů. U některých přikládám doporučení, pro jaký stupeň klavírní vyspělosti jsou určeny. Ve třetí kapitole uvádím chronologický přehled sólových, komorních i orchestrálních klavírních děl. Pomocí této práce bych ráda upozornila na klavírní dílo Francise Poulence, které není příliš zařazováno do koncertních programů na českých podiích
  • Hudební a pianistický přínos sonát Domen ica Scarlattiho.
    Vrtiška, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-06-05
    Daná práce má záměr zveličit počet seriózních vědeckých prací věnovaných dílu a životu Domenica Scarlattiho, kterých i v dnešní době v českém jazyce není mnoho. Stejně tak bylo snahou autora pomoci dalším interpretům Scarlattiho sonát, kteří by v budoucnu daný spis mohli eventuelně číst, aby při seznámení se s poznatky ohledně těchto kompozic, které jim dosud nebyly známy, obdrželi hodnotné a inspirativní impulsy, jež by jim byli pomohli při nácviku. Těžištěm dané práce je pojednání o formě sonát i v jejich rámci řešených technických problémech, které jsou na dobu, kdy tato díla vznikala, vcelku nevídané. Právě takové analýzy připravily půdu pro osvětlení tématického pole, jehož název byl umístěn i do názvu mé práce - hudební a pianistický přínos sonát Domenica Scarlattiho.
  • Ilona Štěpánová Kurzová - pedagog a interpret
    Škrobánek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-07
    Tato bakalářská práce pojednává o významné osobnosti české klavírní pedagogiky Iloně Štěpánové-Kurzové a měla by dát čtenáři představu o významnosti odkazu této pianistky. Kromě stručného nastínění jejího života a koncertní dráhy je jejím cílem také zachycení Ilony Štěpánové po stránce lidské a jejího přístupu k žákům a výuce obecně. Práce se věnuje také jejímu dílu Klavírní technika a popisuje v čem byla kniha ve své době přelomová a jaké je její využití v dnešní praxi. K dokreslení obrazu o významnosti Ilony Štěpánové se čtenář dočte také pár informací o jejích nejvýznamnějších žácích.
  • Interpret a právo
    Langerová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Date of thesis defence: 2018-06-05
    Bakalářská práce na téma Interpret a právo by měla sloužit jako právní příručka pro interprety, kteří se s právem setkávají v různých životních situacích, aniž by o tom často věděli. Jednotlivé části se věnují otázkám autorského práva, práv s autorským právem souvisejících, daňového práva a práva sociálního zabezpečení. Krok za krokem jsou zde popsány situace, do nichž se interpret při své činnosti může dostat, práva a povinnosti z nich vyplývající a postupy, jak taková práva uplatnit nebo takové povinnosti splnit. Autorka se v práci snaží přiblížit oblast práva lidem, kteří se s ním dosud nesetkali. Používá proto i jazyk, který je přístupnější než většina odborných právnických publikací.
  • Josef Suk a klavír. O Suitě op. 21
    Pilbauer, Zbyněk
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-06-15
    První část mé diplomové práce se zaměřuje na oblast pianistických schopností Josefa Suka, jíž dosud nebyl věnován dostatek pozornosti. Pro její přezkoumání sahám do Sukových životopisných údajů, svědectví o jeho klavírních koncertech, korespondence, ale i dojmů z vyobrazení skladatele u klavíru na obrazech nebo fotografiích. Důležitý je rovněž Sukův vztah s jeho domnělým učitelem klavíru, Josefem Jiránkem. Vzhledem k dostupným pramenům však není objasněna povaha tohoto vztahu, címž zůstává otevřena budoucímu bádání. Druhá část je v užším smyslu věnována klavírně nejoslnivější z jeho skladeb, Suitě, op. 21. Upozorňuji na ní z hlediska významu v českém klavírním repertoáru, důležité prvky jsou rozebrány teoreticky, dojde i na srovnání nahrávek.
  • Klavírní koncert Antonína Dvořáka
    Grešlová, Alena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-06-05
    Tato diplomová práce má za cíl provést čtenáře seznámením s tímto klavírním dílem české romantické hudební epochy. Text se krátce zabývá jak okolnostmi vzniku, tak i rozborem z hlediska hudební formy. Druhá kapitola je orientována na sólový part klavíru. V této části se řeší klavírní stylizace a technicko-zvuková otázka. Vedle Dvořákova hudebního textu sólového klavíru jsou zde uvedeny i úryvky z přepracované verze Viléma Kurze a jsou vzájemně konfrontovány. Rozdíly mezi nimi jsou na základě podobnosti klasifikovány do čtyř základních skupin. Poslední kapitola obsahuje shrnutí pódiových zkušeností prostřednictvím rozhovorů s pianisty Ivanem Klánským, Martinem Kasíkem a Ivo Kahánkem.
  • Klavírní pedagogika Jevgenije Michajloviče Timakina
    Trubač, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-06-15
    Předkládaná práce je zaměřena na klavírní pedagogiku Jevgenije Michajloviče Timakina. Ten ve svých knihách a video rozhovorech shrnuje veškeré své celoživotní zkušenosti a rady v oblasti klavírní hry i pedagogiky. Zabývá se způsobem nácviku koordinace pohybů, díky které pianista dokáže zvládnout i technicky nejobtížnější místa klavírní literatury, a spojením vyspělé hudební představy a zvukové kontroly je poté schopen vytvořit originální uměleckou interpretaci. Prameny, ze kterých tato práce vychází, jsou dvě knihy a video rozhovory pocházející z 80. let 20. století ve slovenském překladu. Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s Timakinovými publikacemi a vlastním pohledem shrnout nejdůležitější informace z uvedených zdrojů.
  • Klavírní preludia A.N. Skrjabina
    Grešl, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-06-05
    V této práci jsem se zaměřil na popis klavírních preludií A.N.Skrjabina. Skrjabin napsal během svého života 90 preludií, která spadají do tří tvůrčích období: období rané, období střední a období závěrečné. Rozdílnost jednotlivých období vychází z postupné proměny skladatele-myslitele. Jeho postupně rozvíjející se filozofické myšlenky jsem zpracoval v samostatné kapitole „Skladatel-myslitel“. O vlivu F. Chopina na Skrjabinovu ranou tvorbu pojednávám v kapitole č. 2, kde srovnávám jejich cyklus čtyřiadvaceti preludií. O dalším vývoji, z hlediska harmonie a motivické práce, píši v závěrečné kapitole, kde rozebírám poslední Skrjabinovu kompozici – 5 preludií op. 74. Analýza vybraných klavírních preludií A.N.Skrjabina vychází mj. i z mé koncertní zkušenosti, v čemž spatřuji jeden z hlavních přínosů mé práce.
  • Malý klavírista - Začátky studia hry na klavír
    Pilbauer, Zbyněk
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-06-07
    V práci Malý klavírista je v jednotlivých kapitolách nastíněno učivo, které se týká malých dětí začínajících hrát na klavír. Je zde stručně vystiženo, jakým způsobem se postupuje u nejmladších žáčků. Práce se zabývá úplnými začátky, jako je sezení u klavíru a postavení ruky. Klade se zde důraz na motivaci a spolupráci s rodiči. Přes hraní jednou rukou se dostáváme k hraní oběma rukama a i k čtyřruční hře. Je zde uvedeno jak, a do jaké míry, se dítě seznamuje s notami, odbornými termíny i jak používá vlastní fantazii. Uvádí se, jak je žák seznamován s rytmem, dynamikou nebo tempem. Bylo nezbytné se dotknout důležitého cvičení a domácího poslechu.
  • Moje praxe v klavírním triu, jeho historie a vývoj
    Františová, Karolína
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-06-07
    Tato práce není výzkumná, jedná se o soubor postřehů, rad a získaných zkušeností, které jsem posbírala za tři roky naší společné cesty. Popíši náš způsob cvičení a zkoušení. Dotknu se věcí, které by hráč v jakémkoli souboru měl dodržovat. Z mé zkušenosti a zkušenosti kolegů rozeberu slavné i méně známé komorní soutěže a co vás na nich může čekat. Popíšu jeden z našich největších úspěchů, členství v Europien Chamber Music Academy. Výhody, které pro nás tím plynou, nedocenitelné zkušenosti, jež jsme díky tomu získali, a způsob, jak se do této asociace dostat. Dále rozeberu část z našeho repertoáru a rady, které jsme získali z našich zahraničních cest, soutěží, koncertních zkušeností a jiný přístup ke skladbám a studiu samotného, který je v zahraničí běžný.
  • Pedalizace v hudbě klasicismu se zaměřením na tvorbu W.A. Mozarta
    Langerová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-08
    Diplomová práce na téma „Pedalizace v hudbě klasicismu se zaměřením na tvorbu W. A. Mozarta“ obsahuje souhrn všemožných aspektů, které mohou různými způsoby ovlivňovat použití pedálu při interpretaci klasicistní klavírní hudby, zejména pak tvorby W. A. Mozarta. Vycházejíc z protichůdných tezí o tom, zda je správné či nikoli používat při takové interpretaci pedál, hledá autorka argumenty hrající ve prospěch i neprospěch obou tvrzení, aby pak v závěru dovodila určitá pravidla, která mohou posloužit jako návod při pedalizaci hudby napsané zejména v poslední třetině 18. století. Tato práce je určena především klavíristům, ale i všem ostatním, kteří se zajímají o hudbu W. A. Mozarta i dalších klasicistních skladatelů a jimž není lhostejné, jak je tato interpretována.
  • Různé tváře pódia
    Kohoutová, Alena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-06
    Předmětem této práce je vhled do rozmanitosti pódií, na kterých stojíme jako interpreti během různých příležitostí. Text je zaměřen na tento vzácný prostor, který může být objímán buďto čtyřmi stěnami architektonického skvostu v podobě významných světových koncertních sálů, ale i skromnou společenskou místností ústavu pro mentálně postižené nebo staré lidi. Jak reagovat na tyto rozdílné prostory a situace, jakým směrem orientovat cíl naší hry a proč vůbec hrát na různých typech pódia ? to jsou právě ony otázky, nad kterými je tolik přínosné se zamyslet a utvořit si vlastní názor, vlastní odpovědi. K naplnění těchto pódiových předsevzetí však budeme potřebovat vnitřní svobodu a tvořivost, kterou může tolik dusit vlastní strach a pocit zodpovědnosti. Poslední kapitola je tedy zaměřena na trému z obecně psychologického, ale i hudebního pohledu.
  • Sergej Prokofjev (klavírní dílo)
    Ožana, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-07
    Práce se zabývá především analýzou klavírního díla Sergeje Prokofjeva. Není to vědecká práce. Je to spíše formální a melodicko harmonický rozbor v souvislosti s dalšími jeho klavírními díly. V kapitole o okolnostech vzniku koncertů se opírám o svědecctví autora a spolu s ním se pak v analýze snažím najít jeho myšlenky přímo v díle. Uvádím zde také báseň, která byla inspirována teprve zárodky skladby básníkem Balmontem. V poslední kapitole nabízím pohled na Prokofjeva jako na přítele, pianistu, kolegu, skladatele očima jeho současníků jak žáků, tak učitelů, kolegů, pianistů, přátel, ale i nepřátel. Vzpomínají na něj velké osobnosti jako G.G. Neuhaus, M. Rostropovich, D. Oistrach. Životních faktů se dotýkám jen málo, vzhledem k široké nabídce jistě mnohem odbornější literatury.
  • Významní pianisté 20. století a jejich interpretační přínos
    Grešl, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-06-07
    Tato magisterská práce se zabývá interpretačním přínosem vybraných klavíristů 20. století. Jako určitý fenomén uvádím samostatnou kapitolu č. 2 "Horowitz/Richter", kde šířeji pojednávám a zamýšlím se nad jejich popularitou. Mimořádné schopnosti vybraných klavíristů demonstruji na základě nahrávek mnou zvolených, kde prezentuji své postřehy a názory odborníků a uvádím důvod, čím byla jejich interpretace významná (kapitola č.3 –„Ti ostatní“) V kapitole č.4 " Rozhovor s Martinem Kasíkem" se pak zabývám mj. i problematikou interpretace obecně a kritériem významu „významný přínos“. Přínos práce spatřuji v připomenutí si významných interpretačních počinů klavíristů 20.století, rychlé přístupnosti k poslechu na základě odkazů na internet a v neposlední řadě v obecném rozšíření schopnosti esteticky hodnotit a porovnat klavírní “golden age“ s nynější klavírní interpretací, kterou v práci shledávám puritánštější a unifikovanější. Přínos práce spatřuji v připomenutí si významných interpretačních počinů klavíristů 20.století, rychlé přístupnosti k poslechu na základě odkazů na internet a v neposlední řadě v obecném rozšíření schopnosti esteticky hodnotit a porovnat klavírní “golden age“ s nynější klavírní interpretací, kterou v práci shledávám puritánštější a unifikovanější.