Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/178

Browse

Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses by advisor "BARTOŇ, Hanuš"

Now showing 1 - 6 of 6
  • Hudební zpracování Žalmu 92: vybrané historické a současné příklady a vlastní pojetí
    Augustinová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-06-18
    Tato bakalářská práce si klade za cíl nabídnout vybrané příklady dostupných hudebních zpracování Žalmu 92 se zaměřením na současnou skladatelskou praxi. Nejprve stručně zmiňuje hudební zpracování tohoto žalmu ve všech historických obdobích, tedy ve starověku, středověku, renesanci, baroku, klasicismu a romantismu. Od renesance dále jsou vždy uvedena jména, životní data a národnosti autorů, obsazení a jazyk skladeb a povšechná hudební charakteristika dané etapy. Těžiště práce spočívá v průzkumu hudby 20. a 21. století. Po krátkém přehledu populární hudby text obsahuje výčet objevených skladeb z oblasti vážné hudby. Následně jsou analyzována a v některých aspektech porovnávána díla tří hudebních skladatelů s odlišnými přístupy ke zvolenému žalmu. Jedná se o Zdeňka Pololáníka, Zdenku Vaculovičovou a Ericha Zeisla. Čtvrtá, nejpodrobnější analýza se věnuje mé bakalářské skladbě Žalm 92 pro sólový soprán a komorní orchestr.
  • Smyčcové kvartety Hanse Abrahamsena
    Slabihoudek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-06-13
    Ve své písemné bakalářské práci se věnuji fascinující hudbě dánského soudobého skladatele Hanse Abrahamsen (narozen 1952), konkrétně jeho čtyřem smyčcovým kvartetům, které pokrývají většinu jeho kariéry, od raných sedmdesátých let až do současnosti. V textu se podrobně zabývám analýzou všech kvartetů v kontextu Abrahamsenovy tvorby obecně. Jedná se o komplexní analýzu hudební faktury, ať už je to práce s formou, harmonií, sazbou, artikulací či s inverzními a retrográdními postupy, které Abrahamsen bohatě využívá zejména ve čtvrtém kvartetu. Zkoumám příbuznosti mezi jednotlivými kvartety, stejně jako příbuznosti s historickou klasickou hudbou, ke které má Abrahamsen blízko. Na základě této analýzy v závěru práce popisuji zásadní rozdíly a podobnosti mezi raným a vyzrálým hudebním jazykem dánského skladatele. Bakalářská kompozice: PETRICHOR, koncert pro violoncello a komorní orchestr
  • Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-10
    Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových, etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
  • Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
    Reindl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-05-24
    V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem. Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
  • Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
    Potoček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Date of thesis defence: 2018-06-12
    Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí. Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
  • Zvuková instalace " Brány jako průsečík intermediálních východisek "
    Rataj, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-05-24
    Tato práce pojednává o prolnutí tří světů (zvuková instalace, soundscape, physical computing) a jejich vlivu na vznik vlastního uměleckého díla ? zvukové instalace Brány. Nejprve se zabývám tématem zvukové instalace z hlediska zařazení do historického kontextu, způsobu práce s časem, zvukem a prostorem, dále z hlediska technického řešení a vizuálního zpracování. Na závěr první části popisuji koncept vlastní zvukové instalace Brány. V druhé části se zabývám pojmem soundscape jako inspiračním zdrojem pro výběr a práci se zvukovým materiálem instalace. Poslední část pojednává o physical computing jako o nástroji použitém k realizaci zvukové instalace Brány a v obecnější rovině jako o nástroji rozšiřujícím možnosti intermediální syntézy.