Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/180

Browse

Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses by advisor "Gremlicová, Dorota"

Now showing 1 - 17 of 17
  • Achille Viscusi a jeho pražská léta
    Syslová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-10
    Tato práce se věnuje osobnosti Achille Viscusiho a jeho působení na scéně Národního divadla v Praze, kde byl v letech 1900-1912 baletním mistrem. Achille Viscusi byl původem Ital, který začal svou taneční kariéru v evropských divadlech jako tanečník, později se začal věnovat choreografii a taneční pedagogice. Po první světové válce se stal baletním mistrem v Národním divadle moravskoslezském v Moravské Ostravě, kde založil baletní soubor a taneční školu při divadle. Po čtyřech letech odešel do Bratislavy, kde byl až do roku 1932 baletním mistrem. V této práci je důraz kladen na jeho pražské angažmá. Je zde uveden výčet inscenací, na kterých se Viscusi podílel jako choreograf, a jejich přijetí soudobým obecenstvem a kritikou. Podrobněji se věnuje zásadním dílům českého baletu ? baletním pantomimám Oskara Nedbala a scénickému provedení Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Závěrečné kapitoly charakterizují Achille Viscusiho jako choreografa, pedagoga a tanečníka. Práce je založena na informacích ze soudobého tisku.
  • Balet Pavla Vranického "Das Waldmädchen"
    Stratilová Urválková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-04
    Bakalářská práce pojednává o baletu Das Waldmädchen skladatele Pavla Vranického, který měl premiéru ve vídeňském dvorním divadle Kärntnertortheater v roce 1796 a jež se o dva roky později objevil na scéně pražského Stavovského divadla. V Českém muzeu hudby bylo nalezeno několik hudebnin vztahujících se k baletu, které byly podrobeny srovnání s klavírním výtahem baletu z vídeňské Österreichische Nationalbibliothek. Na základě obsahu uvedeného na premiérové divadelní ceduli, operního libreta Weberovy rané opery Das Waldmädchen, jež uvádí Bama Lutes Dealová, Ph.D. ve své disertační práci, a charakteru jednotlivých hudebních čísel z klavírního výtahu baletu byly vypracovány tři hypotetické verze libreta Vranického baletu.
  • Bob Fosse a jeho choreografická tvorba
    Badinka, Viktor
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-06
    V téhle bakalářské práci se budu snažit zmapovat život a celoživotní dílo Boba Fosseho a jeho nezapomenutelný přínos pro jazz dance, muzikálovou a filmovou tvorbu.
  • Choreografická tvorba Jarmily Jeřábkové: "Slovanské tance"
    Kacianová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    Tématem této bakalářské práce je pohled na významné choreografické zpracování "Slovanských tanců" Antonína Dvořáka duncanovskou tanečnicí a choreografkou Jarmilou Jeřábkovou. V jednotlivých kapitolách se zabývá určitými scénickými aspekty choreografie a její tvorby. Hlavní částí tohoto rozboru je oddíl, ve kterém jsou jednotlivé tance prostorově a charakteristicky popsány a dávají nám tak celkový obraz této scénické taneční výpovědi. V následné kapitole novinová oznámení a recenze na "Slovanské tance" z dobového tisku napomáhají utvořit souhrnný obraz, jak veřejnost vnímala toto taneční zpracování a jak se proměnil obraz Jarmily Jeřábkové. Závěr bakalářské práce obsahuje srovnání dvou tanečních pojetí "Slovanských tanců"- Jarmily Jeřábkové a Jarmily Kröschlové.
  • Choreografické myšlení tvůrců současného českého tance
    Veselá, Jitka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-10
    Tato bakalářská práce je zaměřena na choreografické myšlení tvůrců současného českého tance. Dotazovala jsem se sedmi choreografů, kteří působí v Praze. Oslovila jsem Mirku Eliášovou, Doru Hoštovou, Jana Kodeta, Jana Komárka, Terezu Ondrovou (VerTeDance), Lenku Ottovou a Tomáše Rychetského. Sestavila jsem si okruh otázek, na základě kterých jsem se snažila zjistit, jak choreografové myslí a tvoří. Dále jsem chtěla zjistit, co mají dotazovaní společného, či odlišného. Rozsah jednotlivých rozhovorů je rozdílný, protože každý choreograf byl jinak ochotný a přístupný. Vycházela jsem z poskytnutých rozhovorů, zhlédnutí jejich dostupných choreografických prací a informací z internetových serverů. Práce je rozdělena do čtyř oddílů. První části je komentář k výzkumu, následuje samostatný výzkum, v třetí jsou rozhovory s životopisy a posledním čtvrtým dílem je závěr. Součástí práce je také příloha obsahující všechny otázky, která je umístěna na konci práce.
  • Choreografické zpracování Lašských tanců Leoše Janáčka
    Trpišovská, Marta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
  • Choreografický styl Maurice Béjarta
    Nečasová, Sylva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-05
    Bakalářská práce s názvem Choreografický styl Maurice Béjarta přibližuje život a práci tohoto francouzského choreografa včetně jeho nejbližších spolupracovníků ze souborů i škol, které sám Béjart založil. V jednotlivých kapitolách se věnuji postupně životopisným údajům Maurice Béjarta, souborům a tanečníkům, školám a jejich význačným pedagogům. Dále práce obsahuje přehled prací M. Béjarta pro divadlo, film i knižní tvorby zachycující jeho život. Nechybí ani nezbytná soupiska souborů Maurice Béjarta, jeho choreografické a literární tvorby (vše v chronologickém řazení) a získaná ocenění. Práce je zakončena charakteristikou choreografického stylu Maurice Béjarta.
  • Fuga
    Nečasová, Sylva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-05
    Choreografie inspirovaná hudební formou fugy pro čtyři tanečníky a čtyři hudebníky.
  • Muž jako tanečník. Kvalitativní výzkumy na konzervatořích.
    Skalická, Bronislava
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-06-05
  • Osobnost a tvorba Maxe Semmlera
    Košíková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-05
    Ve své bakalářské práci se snažím zachytit uměleckou dráhu choreografa a operního režiséra Maxe Semmlera s akcentem na jeho taneční tvorbu. Dotýkám se také biografií jeho tanečníků a zároveň se pokouším popsat dobu a prostředí, v němž tvořil.
  • Polská taneční scéna v 90. letech 20. století
    Puchowska, Sara Maria
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-05
    Tato práce má přiblížit situaci na polské taneční scéně po roce 1989. Je postavena na příkladech tří uměleckých prostředí: Velkého divadla-Národní opery ve Varšavě, které je nejvíc zaměřené na klasickou taneční techniku, Poznaňského divadlo tance-Baletu poznaňského, které je současným divadlem, a Studia Buffo ve Varšavě, které na svojí scéně ukazuje muzikálová a taneční představení. Vybrala jsem toto období, protože je to doba po pádu komunizmu, kdy se změnilo hodně věcí. Dalším důvodem je, že tato doba není písemně téměř vůbec zdokumentována. Máme málo materiálů, informací a seznamů
  • Profese tanečního mistra v Čechách 19. století
    Zilvarová, Daniela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-10
    Bakalářská práce podává stručný přehled o profesi tanečního mistra v Čechách v 19. století, přičemž pro rozsáhlost časového a místního vymezení a nedostupnost pramenů se autorka zaměřila převážně na Prahu v druhé polovině 19. století. Zabývá se otázkami, jaké podmínky musel jedinec splňovat, aby mohl vykonávat povolání učitele tance. Analyzuje profesi z hlediska jejích jednotlivých činností, kdy se taneční mistr uplatňoval ve společnosti nejen jako pedagog, ale také velmi často jako organizátor tanců na tanečních zábavách, jako choreograf a v některých případech i jako hudební skladatel. Zvláštní pozornost je věnována instituci Klubu tanečních mistrů v království Českém, ve kterou se taneční mistři koncem 19. století sdružili. Autorka také řeší problematiku a původ užívání významných titulů tanečních mistrů (zemský, stavovský). Krátce se též pozastavuje nad otázkou, jakou roli sehrávaly v povolání tanečního mistra ženy.
  • Profesní sdružení tanečníků
    Hannichová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-08
    Bakalářská práce poskytuje stručný přehled o profesních sdruženích tanečníků, přičemž historicky mapuje jejich existenci od 19. století po současnost a místně není vymezena, zabývá se sdruženími v celosvětovém měřítku. Autorka krátce zmiňuje historicky nejstarší sdružení tanečních mistrů a jejich vývoj ve světě. Podrobněji se věnuje podobným organizacím na území Čech, jejichž počátek je zasazen do 19. století a postupně prochází skrze století dvacáté a období socialismu až k současnosti. Dále se zabývá současnými evropskými a americkými systémy profesních sdružení, jejich historií, cíly a stanovami. Zvláštní pozornost věnuje problematice u nás, existujícím profesním spolkům a jejich významu v praxi.
  • Šedesátá léta dvacátého století českého tanečního umění
    Krejčiříková, Alžběta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-08
    Má diplomová práce mapuje celkový přehled šedesátých let dvacátého století českého tanečního umění. Základ práce tvoří Příloha A - chronologický přehled premiér a jejich tvůrců, kde jsou obsaženy premiéry kamenných divadel a Baletu Praha. Dále pojednávání o jednotlivých souborech, což přibližuje situaci v dané době v českém tanečním umění, jak právě v kamenných divadlech, tak zejména v souborech, které působily pod jinými institucemi. Celkově tato práce vyčleňuje významné období šedesátých let z historie českého tance a mojí snahou je, tuto dobu zpřehlednit a vyzdvihnout, pro její nemalý význam a pro následující vývoj českého tanečního umění v druhé polovině dvacátého století.
  • Taneční publicistika v Čechách 1925-1939
    Durczaková, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-05
    Tato bakalářská práce se zabývá českou taneční publicistikou mezi lety 1925-1939. V tomto období se rozvíjela odborná teoretická reflexe tance, a to především díky dvěma osobnostem - Emanuelu Siblíkovi a Janu Reimoserovi. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány dobovým periodikám, konkrétně časopisům Divadlo, Rozpravy Aventina, Útok a Klíč. Zde jsou blíže popsány a porovnávány výskyt a četnost textů, týkajících se tance, jejich obsah, zaměření a styl jednotlivých autorů, píšících o tanci. Samostatná kapitola je věnována specializovaným tanečním časopisům (Živý tanec, Taneční listy a Taneční revue). Práce tak podává obraz teoretické reflexe tance v Čechách v rámci různých periodik.
  • Taneční umění v Opavě
    Tomsa, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-06-09
    Ve třech kapitolách popisuji vývoj divadelního tělesa v Opavě, jeho osobnosti, které byli ve vedení a které prosazovali uvádění celovečerních baletních představení s jednou premiérou v sezoně. I když zde byl baletní soubor vždy služební a měl povinnost tanečních vstupů v operách a operetách, podařílo se tyto snahy prosadit. Doposud má opavské divadlo své samostatné baletní večery.
  • Vývoj českého neprofesionálního scénického tance 1968 - 1989
    Bitterová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-08
    Bakalářská práce se zabývá českým neprofesionálním scénickým tancem v období let 1968 - 1989 a krátce uvádí do situace v oboru v letech předchozích. Vysvětluje systém institucí zastřešujících neprofesionální (nejenom scénický) tanec a náplň jejich činnosti. Pojednává o neprofesionálním scénickém tanci jako o komplexním oboru se specifickým vztahem ke státnímu zřízení i k ostatním kulturním a uměleckým projevům. Shrnuje samotnou činnost v oboru, představuje nejvýznamnější představitele a akce, především přehlídky. Za výchozí bod práce slouží zejména periodikum Taneční listy, a tak zároveň poskytuje informace o podobě a rozsahu dobové taneční reflexe. V rozmanité oblasti neprofesionálního scénického tance poukazuje na hlavní trendy, které se v něm vyvíjely.