Bakalářské práce / Bachelor's theses (171)

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/2948

Browse

Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses (171) by referee "Dvořák, Aleš"

Now showing 1 - 4 of 4
  • Balkův odkaz
    Mikyška, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-01
    Jedná se o auditivní zpracování romaneta Jakuba Arbese Svatý Xaverius v podobě rozhlasové hry. Autor (Tomáš Mikyška) vytvořil nejprve vlastní adaptaci literární předlohy, poté výsledný tvar. V díle je užito dialogů, vlastní hudby i ruchů, které byly natáčeny v různých lokalitách pro konkrétní potřebu této hry. Herecké stránky se ujali studenti Katedry alternativního a loutkového herectví z Divadelní fakulty AMU.
  • Mikrofonování akustických nástrojů při živém ozvučování koncertů
    Kunčar, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-09
    Tato bakalářská práce se zabývá problémem snímání akustických hudebních nástrojů při ozvučování koncertních představení. Jsou zde rozebrány základní odlišnosti od mikrofonování při nahrávání zvukového snímku ve studiu a praktické důvody těchto rozdílů.
  • Pavel Kunčar: Hudební nahrávka
    Kunčar, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-09
    Nahrávka varhanních skladeb: César Franck - Chorál č. 3 a moll César Franck - Preludium, fuga a variace op. 18 J. S. Bach - Preludium a fuga h-moll BWV 544 H. Purcell - Voluntary for double organ
  • Práce s prostorem v rozhlasové hře.
    Mikyška, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-01
    Práce se zabývá problematikou zvukové složky rozhlasové hry. Konkrétně zkoumá fenomén virtuálního zvukového prostoru, který nejprve determinuje z pohledu vnímatele - posluchače a tvůrce - zvukového režiséra. Nezaměřuje se však na problematiku jen z jednoho úzce vymezeného hlediska, neboť auditivní dílo představuje komplexní tvar. Při realizaci imaginárního prostoru se musí vycházet stejně tak z fyzikální podstaty zvuku jako z dramaturgického záměru. A zároveň (souběžně s funkčním uplatněním zvukových výrazových prvků) je třeba uvažovat i hledisko estetické. Jedině rovnováha všech tří pohledů může vést ke zdárnému cíli. Poté, na základě historických faktů a znalosti současných vývojových proudů seznámí s užívanými způsoby práce a technologiemi, nastíní nové směry, kterými by se mohla rozhlasová hra ubírat do budoucna.