Diplomové práce / Master's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/203

Browse

Browsing Diplomové práce / Master's theses by referee "Hůla, Pavel"

Now showing 1 - 12 of 12
  • César Franck a jeho komorní tvorba
    Valentová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-08
    Tato práce pojednává o velké osobnosti romantické hudby 19.století Césaru Franckovi, jakožto skladateli, varhaníkovi a také hudebním pedagogovi. Velice významnou část zabírají Franckovy komorní skladby, kterým se zde dopodrobna věnuji. Je to zejména klavírní trio fis moll, klavírní trio h moll, klavírní kvintet f moll, smyčcový kvartet D dur a samozřejmě sonáta pro housle a klavír A dur. Vzhledem k četným společným rysům s komorními skladbami zmiňuji i Franckovu jedinou symfonii d moll.Dočteme se zde o skladatelově mládí, kdy byl zázračným dítětem, také o přátelství se světoznámými hudebními osobnostmi ( např. F.Lisztem) a v neposldní řadě o vrcholném období, kdy zkomponoval svá stěžejní díla. Musím zde uvést i jeho varhanní kompozice, které byly považovány za jedny z nejlepších varhanních francouzských skladeb v průběhu století a položily tak základy pro francouzský symfonický varhanní styl. Dozvíme se také, že jako varhaník vynikal Franck především dovedností improvizace, a je tak právem považován mnoha velkými skladateli za následníka J.S.Bacha.
  • Fiddle music - úloha houslí v americké lidové hudbě
    Žák, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-03
    V této práci pojednávám o nezastupitelné úloze houslí v americké country music. Zybývám se jednotlivými styly fiddle music : old-time, bluegrass, Irish & Scottish, French-Canadien, Texas contest style, Western swing a o moderních stylech . Zmiňuji se o nejvýznamnějších fiddle music. Touto prací chci přiblížit toto nepříliš známé téma a vyzdvihnout některé přínosné vlivy tohoto hudebního odvětví na přirozený hudební rozvoj každého houslisty, zejména improvizační schopnosti interpretů.
  • Helena Valentová - magisterský koncert
    Valentová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-08
  • Historie české filharmonie a její koncertní mistři
    Vrabcová, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-08
    Za datum vzniku České filharmonie považujeme 4.leden 1896, kdy Antonín Dvořák dirigoval v sále Rudolfina ( dnešní Dvořákova síň) koncert členů orchestru Národního divadla, kteří vytvořili podpůrný Spolek. Ten si vytkl za cíl uspořádat v Praze v každé sezóně čtyři symfonické koncerty. Spolek brzy zanikl v důsledku nepromyšlené vzpoury proti přísnému dirigentovi Karlu Kovařovicovi, ale Česká filharmonie byla 15.října 1902 znovu obnovena na jiném základě. Vznikem českého profesionálního symfonického orchestru byla po Národním muzeu a Národním divadle vytvořena instituce, která až dosud citelně chyběla a tím de facto dokončen proces kulturní emancipace národa. Několik desetiletí byla Česká filharmonie bez pravidelné státní podpory odkázána pouze na výtěžek vlastní koncertní činnosti a na nevelké dary osvícených mecenášů. Živořila v nedůstojných podmínkách. Prostředky na svou činnost si opatřovala koncerty na dlouhých zájezdech po Čechách, neboť v Praze byla poptávka po klasické hudbě již téměř nasycena, ale přesto společným úsilím dokázala všechny potíže - často v poslední chvíli - překonat. Mezi dirigenty první doby je nutno jmenovat Oskara nedbala, bývalého violistu slavného Českého kvarteta a autora řady úspěšných operet a Ladislava Čelanského. Toto první období existence České filharmonie, které můžeme charakterizovat nejstručněji jako " boj o přežití", skončilo nástupem Václava Talicha do funkce šéfdirigenta. Talich byl vynikající muzikant s velkými zkušenostmi i v komorní hře. Uvedl se 30.října 1918 nastudováním skladby Zrání od Josefa Suka a potom vedl orchestr pevnou rukou a dostal jej na vynikající evropskou úroveň. I když každoroční turné po republice zůstala stále nezbytností, prosazovala se Česká filharmonie stále výrazněji i v cizině a její jméno získávalo mezinárodní zvuk. Talich, který v té době byl i šéfem Národního divadla, převedl orchestr až do těžké doby nacistické okupace, ale v roce 1941 se musel vzdát své funkce, aby ve válečných podmínkách neohrozil celou instituci. Nastoupil místo něho Rafael Kubelík, syn slavného houslového virtuosa. Ten vedl Českou filharmonii až do roku 1948, kdy odešel do emigrace na protest proti politickým poměrům. I v podmínkách komunistické diktatury všakpokračovala stále vzrůstající umělecká úroveň orchestru. V roce 1945 přibyl do českého kulturního světa ještě hudební festival Pražské jaro, zřízený na paměť 50. výročí vzniku filharmonie, z něhož se postupem času vyvinul světově proslulý hudební svátek a v padesátých letech se Česká filharmonie rozšířila na velký umělecký ústav, když k ní přistoupila dvě sborová tělesa a řada komorních souborů a sólistů. po Kubelíkovi převzal otěže České filharmonie Karel Ančerl. Pod jeho taktovkou vznikla zejména celá řada skvělých gramofonových nahrávek, které získaly mnoho prestižních mezinárodních gramofonových cen. Dalším umělcem v čele České filharmonie, který nastoupil v roce 1968, byl Václav Neumann. V době jeho působení se akční rádius zahraničních cest orchestru velice rozšířil o další země, zejména americké a Česká filharmonie si udržela renomé světového orchestru také díky mnoha vynikajícím gramofonovým nahrávkám. Po smrti Václava Neumanna se v čele České filharmonie na tři roky objevil Jiří Bělohlávek, ale byl již 1. ledna 1998 vystřídán Vladimírem Aškenázym , světově proslulým pianistou, který se rozhodl pro dráhu dirigenta. Orchestr profitoval z jeho světové proslulosti a uskutečnil několik velice úspěšných zahraničních turné. Jeho nástupcem byl 1.srpna 2003 jmenován Zdeněk Mácal, který dirigoval Českou filharmonii již na festivalu Pražské jaro v roce 1966 a nyní se po dlouhé době emigrace k orchestru vrátil. Nelze zapomenout na tři dirigenty, kteří sice nebyli nikdy šéfdirigenty, ale svými uměleckými výkony zanechali v nedávné histori iČeské filharmonie trvalou stopu mimo jiné i svými gramofonovými nahrávkami. Jsou to Zdeněk Košler, Sir Charles Mackerras a Ken-Ičiro Kobajaši.
  • Hudba kroměříšského regionu od 17.stol. po současnost
    Novák, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-04
    Tato práce zpracovává problematiku hudebně-historického vývoje města Kroměříže od 17.století po současnost. Těžištěm práce je kapitola popisující situaci druhé poloviny 17.století. Dále se zaměřuje na světskou a chrámovou hudbu 18.století, období obrození, hudební život va 20.století a současný stav hudby v Kroměříži. Práce má deset kapitol.
  • Jiří Novák: Magisterský koncert
    Novák, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-04
  • Josef Žák: Magisterský koncert
    Žák, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-03
  • Kocianovo kvarteto
    Růžková, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-08
    Tato magisterská práce pojednává o Kocianově kvartetu, které patřilo k nejlepším českým souborům uplynulých desetiletí. Zabývám se vznikem ansámblu a jeho vývojem v průběhu let . Popisuji rozsáhlou koncertní činnost, speciální projekty, pedagogickou a nahrávací činnost. Důležité a cenné jsou přehledy diskografie, repertoáru, premiér soudobých skladeb, rozhlasových nahrávek, zahraničních cest, veřejných vystoupení, které jsou přiloženy. Při vzniku práce mně pomohli členové souboru, primárius Pavel Hůla a violoncellista Václav Bernášek, kteří mně vše z historie kvarteta osobně vyprávěli. Všechny informace jsou tedy více než autentické. Zároveň mně Kociánovci poskytli veškeré podkladové materiály ( programové brožury, plakáty, kritiky, fotky aj.),jimiž práci doplňuji.
  • Monika Vrabcová - magisterský koncert
    Vrabcová, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-08
  • Panochová Veronika : Magisterský koncert
    Panochová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-09-05
  • Panochovo kvarteto.
    Panochová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-09-05
    Tato magisterská práce pojednává o Panochovu kvartetu, souboru jenž oslavil v roce 2008 čtyřicet let svého působení prakticky v původní sestavě a je známý téměř po celém světě. Práce obsahuje chronologický vývoj jejich kariéry, úspěchy, ceny, významné koncerty a zahraniční zájezdy, ale i jejich vlastní vzpomínky a postřehy. Součástí práce jsou i životopisy členů kvarteta a seznam CD nahrávek, stejně tak jako mnoho fotografií a novinových článků. Zabývala jsem se i četnými spoluprácemi Panochova kvarteta s jinými instrumentalisty. Čerpala jsem převážně z rozsáhlého soukromého kvartetního archivu Pavla Zejfarta, z programových brožůr, novinových článků ale také přímo z rozhovorů se členy Panochova kvarteta.
  • Růžková Monika : Magisterský koncert
    Růžková, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-07-08