Bakalářské práce / Bachelor's theses
Permanent URI for this collection
Browse
Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses by referee "Hlaváč, Jiří"
Now showing 1 - 20 of 20
Results Per Page
Sort Options
- Anglická tubová školaŠčurek, Ladislav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Date of thesis defence: 2011-06-06Bakalářská práce je zaměřena na anglickou tubovou školu. Obsah práce je rozdělen do čtyř velkých kapitol, jež jsou dále děleny do podkapitol, a doplněny poznámkami pod čarou a obrazovými přílohami na konci práce. První kapitola popisuje historii a vývoj tuby. Zaměřuje se na nástroje, které byly vytlačeny a nahrazeny tubou - serpent, ofikleida a ruský fagot. Druhá kapitola přibližuje významné skladatele anglické tubové školy 20. století Ralpha Vaughana Williamse a Edwarda Gregsona. Třetí kapitola popisuje nevýznamnější tubové koncerty výše uvedených autorů, a to tubový koncert Ralpha Vaughana Williamse, který složil roku 1954, a tubový koncert Edwarda Gregsona, který složil roku 1976. Tyto koncerty se považují za nejhranější a nejznámější na světě. Čtvrtá kapitola podává základní informace o významných interpretech anglické tubové škole John Fletcher, Patrick Harrild, James Gourlay a Philip Bramwell Catelinet.
- F. Benda - Koncert E moll - Doba "zlatého věku flétny"Svitáková, Eva(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Date of thesis defence: 2007-05-25Práce se zabývá rozborem flétnového koncertu Františka Bendy e moll, v souvislosti s dobovým pozadím vyniku skladby na rozhraní baroka a klasicismu. Seznamuje s životem a tvorbou Františka Bendy. Shrnuje vývoj příčné flétny během osmnáctého století. Zachycuje dobu zlatého věku flétny a snaží se odhalit příčiny jejího rozkvětu v tomto období. Uvádí vybrané skladby pro flétnu z tohoto období.
- Fagotisté České filharmonieHlavatý, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Date of thesis defence: 2009-06-15Cílem mé bakalářské práce je podat stručnou ranou historii České filharmonie v souvislosti s Národním divadlem v Praze a přehled fagotistů České filharmonie od jejího vzniku (jako datum vzniku je zde počítán 4. leden 1896) do současnosti. V další části uvedu přehled nejvýznamnějších osobností s uvedením jejich stručného životopisu a přehledem jejich nejdůležitějších nahraných skladeb, popřípadě dalších teoretických a praktických prací. Poslední částí je přehled všech sólových výstupů fagotistů s Českou filharmonií od roku 1930. Jako zdroje informací mi posloužily různé dostupné publikace o České Filharmonii, informace z archivů České filharmonie a Národního divadla v Praze, z hudebního slovníku a dále od současných hráčů České filharmonie.
- Fagotoví pedagogové v osmnáctém a devatenáctém stoletíHoráková, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-05Tato práce se zabívá významnými fagotovými pedagogy 18. a 19. století, jejich životy a díly. Výběr osobností jsem do značné míry omezila a to podle následujících dvou kritérií. Prvním kritériem pro mne bylo území, na kterém tyto osobnosti působili. V této práci se zabívám územím Francie, Německa a Českých zemí. Přesněji řečeno ve Francii a Českých zemích se omezuji pouze na osobnosti Pařížské a Pražské konzervatoře. Druhým kritériem výběru bylo to, že každý z pedagogů, o kterém se zde zmiňuji, je autorem fagotové školy nebo jiné pedagogické literatury (až na několik vyjímek, u nichž jsou uvedeny důvody, proč byli zahrnuti do této práce). Velkou část tvoří také srovnání metodických pokynů jak hrát na fagot. A to tak, jak se objevují v nejstarších fagotových školách z osmnáctého a devatenáctého století.
- Francis Poulenc - komorní tvorba pro fagotSkalický, Radovan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Date of thesis defence: 2009-06-15Francis Poulenc je znám především jako člen skladatelské skupiny, která vznikla v Paříži na počátku 20. století a která se nazývá ?Pařížská šestka?. Kromě Poulenca do ní patří ještě Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Louis Durey a Germaine Tailleferrová a ačkoli je dohromady spojuje jen málo znaků, řadíme je zpravidla ke směru hudebního neoklasicismu. Inspirátorem skupiny byl Eric Satie a mluvčím pak Jean Cocteau, jehož manifest Kohout a harlekýn je vyjádřením východisek skupiny. Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899 v Paříži a prožil zde většinu svého života. Studoval soukromě u Ricarda Viñese (klavír) a Charlese Koechlina (kompozice). Zprvu byl známý především jako klavírista (v duu s barytonistou Piérrem Bernacem nebo se sopranistkou Denise Duval), posléze vešel ve známost i jako uznávaný skladatel. Zemřel na infarkt 30. ledna 1963. Poulencova tvorba obsahuje téměř všechny skladatelské žánry, nejvíce však napsal písní a skladeb pro klavír. Známé jsou jeho opery (např. Prsy Tirésiovy nebo Dialogy Karmelitek), dále koncerty (např. Koncert pro klavír a orchestr nebo Koncert Champêtre pro cembalo) a také tvorba duchovního zaměření (Litanies à la vierge noire nebo Stabat Mater). Mezi posluchači je však nejpopulárnější jeho tvorba komorní, především pro svou vyváženost a krásné melodie. Ve třech ze svých komorních skladeb použil Poulenc fagot: V Sonátě pro klarinet a fagot (1922), v Triu pro hoboj, fagot a klavír (1926) a v Sextetu pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1939). Každá z těchto kompozic má svá specifika a fagot je v nich použit odlišným způsobem. Sonáta pro klarinet a fagot je postavena na sólovém hlasu klarinetu. Fagot jej pouze doprovází figuracemi a skoky v legatu. V Triu hraje hlavní roli klavír a dvojice hoboje a fagotu mu v hudebním dění sekunduje. Nejsou však sníženi na roli pouhých doprovázečů, Poulenc jim svěřuje také značnou část motivického materiálu. Sextet je pak vyváženým komorním dílem s rovnoměrným využitím všech nástrojů.
- Hlavatý Petr: Bakalářský koncertHlavatý, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Date of thesis defence: 2009-06-15
- Horáková Lucie : Bakalářský koncertHoráková, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-05
- J. A. Koželuh - Koncert pro fagot C durSoukal, Libor(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Date of thesis defence: 2007-05-25Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zaměřit na Koncert C dur pro fagot J. A. Koželuha a na jeho osobnost. Značná čáct textu je věnována jeho životu a tvorbě. Poté následuje hudební a interpretační rozbor.
- Jaroslav Konečný - kněz, hudebník, sběratel hudebních nástrojů - podrobný popis jeho sbírkyWendligová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-05Práce pojednává o katolickém knězi a hudebníku MgA. Jaroslavu Konečném. Jaroslav Konečný je příkladem člověka, který hudbu šíří stále kolem sebe, ikdyž se nevěnuje své původní profesi. V této práci rozebírám jeho složitou životní cestu ve třech hlavních bodech. Nejprve píši o životě hudebníka, poté o životě kněze a nakonec o propojení obou těchto "profesí". Část své práce věnuji popisu jeho sbírky hudebních nástrojů.
- Lukáš Pavlíček: Bakalářský koncertPavlíček, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Date of thesis defence: 2010-06-07
- Novotný Martin : Bakalářský koncertNovotný, Martin(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-05
- Petra Žáková: Bakalářský koncertŽáková, Petra(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Date of thesis defence: 2010-06-07
- Richard Straus Koncert pro hoboj a malý orchestr AV 144Pavlíček, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Date of thesis defence: 2010-06-07Diplomová práce o hobojovém koncertu Richarda Strausse přináší nový pohled do historie jeho vzniku a zabývá se srovnáními pramenů a edice. V prvních dvou kapitolách je popsán umělecký vývoj skladatele, stručný životopis a práce dále zpracovává historii vzniku koncertu. Ta přináší ujasnění všeobecně rozšířené legendy, zahalené mnoha historkami a nepřesnostmi. V další kapitole je koncert analyzován z hlediska formálně-tématického rozboru a je doplněn krátkými notovými ukázkami. S tím souvisí i další kapitola, která je věnována porovnání originálního manuskriptu s tištěnou partiturou a ukázkou malých odchylek. V posledních třech kapitolách je téma zaměřeno hlavně na interpretaci, uvedenou krátkými životopisy tří interpretů, a detailní srovnání jejich nahrávek a pojetí koncertu. Po závěru následují přílohy, v nichž autor prezentuje všechny prameny a materiály, od časové tabulky srovnávající nahrávky, fotografie dokumentující historii vzniku koncertu, až po notový materiál.
- Ščurek L. : Bakalářský koncertŠčurek, Ladislav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Date of thesis defence: 2011-06-06
- Simona Vaňková : Bakalářský koncertVaňková, Simona(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-05C. M. von Weber : Grand duo concertant pro klarinet a klvír I. Stravinskij : Pastorale pro housle a soubor dechových nástrojů O. Kukal : Clarinettino
- Skalický Radovan: Bakalářský koncertSkalický, Radovan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Date of thesis defence: 2009-06-15
- Soukal Libor : Bakalářský koncertSoukal, Libor(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Date of thesis defence: 2007-05-25
- Svitáková Eva : Bakalářský koncertSvitáková, Eva(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Date of thesis defence: 2007-05-25
- Wendligová Lucie : Bakalářský koncertWendligová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-05
- Život a dílo Pavla Josefa VejvanovskéhoNovotný, Martin(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-05Tématem mojí práce je osobnost Pavla Josefa Vejvanovského. Byl to jeden z nejvýznačnějších skladatelů českého baroka, ale také skvělý trumpetista, člen a později kapelník dvorní kapely biskupa Karla Lichtensteina Castelcorna v Kroměříži. Snažím se přiblížit Vejvanovského život a nastínit podmínky, ve kterých Vejvanovský jako polní trubač žil, postavení u dvora, ale i podmínky jeho běžného života. Zabývám se jeho vlivem a významem pro českou barokní hudbu, zvláště žesťovou. Dále, pro ukázku z jeho tvorby, je zde podrobena analýze jeho Sonata à 4 g moll pro trubku a varhany.