Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism
Permanent URI for this community
Browse
Browsing Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism by referee "Císař, Jan"
Now showing 1 - 6 of 6
Results Per Page
Sort Options
- Divadlo a postmodernaPokorný, Vít(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Date of thesis defence: 2011-09-12Práce popisuje a analyzuje vývoj a podobu postmoderního dramatu od 80. let minulého století po současnost. V první části je postmodernismus charakterizován jakožto filozofický směr. Obecně je představeno postmoderní umění s důrazem na literaturu. V této souvislosti se autor zamýšlí nad možnostmi objektivní interpretace postmoderního textu ve vztahu k základní doktríně tohoto směru, podle níž není možné určit žádný pevný interpretační význam. Své teze pak autor rozvíjí a ověřuje v druhé části práce. Ta je souborem pěti analýz postmoderních dramat. V nich dochází k přesvědčení, že v uměleckém díle lze najít stabilní významotvorné jádro, které je dáno kulturní a civilizační tradicí. Propojuje tak umění nejen s filozofií, ale obecně i s každodenním praktickým životem. Ten je podle jeho přesvědčení hlavním zdrojem umělecké tvorby.
- Falešná kočička na cestě za štěstím /sentimentální veselohry dvacátých let/.Slouková, Jana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)Date of thesis defence: 2007-09-11Pohled na sentimentální veselohry dvacátých let a jejich hrdinky. Pokračování stereotypů do dneška.
- Herecký portrét Jana VondráčkaVinická, Tereza(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Date of thesis defence: 2010-09-13Práce v sedmi kapitolách pojednává sedm rolí Jana Vondráčka (*1966) v Divadle v Dlouhé v rozmezí let 1997 až 2008. Na základě analýzy Vondráčkova hereckého výkonu v každé z těchto inscenací autorka pojmenovává Vondráčkova herecká specifika a také zobecňuje vlastnosti jím nejčastěji zpodobňovaných postav. Stručně se pak zamýšlí nad postavením typového herectví v kontextu současného českého divadla.
- Herectví Josefa Abrháma.Nosková, Simona(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-09-12Ve své diplomové práci se věnuji herci Josefu Abrhámovi a vedle podrobného mapování jeho hereckého osudu se na příkladech stěžejních rolí divadelních i filmových pokouším analyzovat nejdůležitější znaky hereckého typu umělce, který se stal jedním z nejosobitějších a nejvýznamnějších představitelů generace vstupující do profesionálního života počátkem šedesátých let minulého století. Jeho herecká kariéra je tak úzce spjata s výrazným vzepětím divadla a filmu v jednom z vrcholných období velkého vzmachu české kultury, stejně jako s pokusem o jeho likvidaci v letech následujících i s hledáním nového společenského bytí po listopadu 1989. I když většinu svého profesního života prožil Josef Abrhám v nelehké době normalizace, dokázal - jak lze doložit výsledky jeho herecké práce, za kterou si získal i velkou popularitu - přes různá omezení, že lidsky a profesionálně silná osobnost může skrze své umění výrazně ovlivnit úroveň moderní české kultury.
- Obraz a slovo, v divadle zvlášťNeznal, Vít(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Date of thesis defence: 2010-09-06Bakalářská práce s názvem Obraz a slovo, v divadle zvlášť se zabývá fenoménem obrazu a slova jako základních konstitutivních složek divadelního díla. Zároveň autor reflektuje a interpretuje jejich fundamentální úlohu v umění obecně. Vychází přitom hlavně z teorie sémioticko-strukturální školy, přičemž se snaží i o konfrontaci s hermeneutikou. Cílem práce je definovat obraz a slovo nejen z pohledu noetického divadla usilujícího o znak, ale hlavně poukázat na jejich tendenci realizovat se v rámci ontologického principu v divadle. Ačkoliv obraz a slovo procházejí v umělecké oblasti značnou proměnou, pokouší se autor prokázat, že divadlo ve své performativitě nemůže obraz a v důsledku ani slovo postrádat. Primárním východiskem mu je přitom recepce obrazu a slova v jejich procesualitě vycházející z povahy časovosti divadelního umění.
- Proměna hrdiny v dramatických textech Václava HavlaKubák, Ivo Kristián(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Date of thesis defence: 2008-06-26Práce se na pokouší postihnout proměnu hlavního hrdiny ve stěžejních hrách Václava Havla z let 1963?1985: Audience, Largo desolato, Pokoušení, Protest, Vernisáž, Vyrozumění, Zahradní slavnost a Ztížená možnost soustředění. V úvodu je přesně vymezeno pole zkoumání a jeho metodika, přičemž za základní hledisko je stanoven literárněvědný a dramaturgický rozbor, a s ohledem na chybějící jednoznačnou definici hlavního hrdiny je zde popsán klíč k jeho výběru. V rámci analýzy jednotlivých her vždy nejprve podrobně zpracovává příběh hlavního hrdiny, a poté zevrubně rozebírá hlavní dramatickou postavu jako fiktivní literární subjekt. Závěr plynoucí ze zjištěných faktů konstatuje, že proměna postav je spojitý proces, ovšem nikoliv pouze absorpční, ale spíše pozvolně ontogenetický.