Katedra scénografie / Department of Stage Design

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/5

Browse

Browsing Katedra scénografie / Department of Stage Design by referee "David, Milan"

Now showing 1 - 18 of 18
  • Alban Berg: Wozzeck - komplexní scénografický projekt
    Wojtkowiak, Barbara
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-01-13
    Tato práce je teoretickou částí komplexního scénografického projektu Alban Berg: Wozzeck - Krvavá opera. Je rozdělená do tří částí pojednávajících především o operním zpracování Wozzecka. V první části se zabývám dobovým kontextem vzniku opery, který nemálo zasahuje do vnímání podoby díla, stejně tak jeho kontroverzní první uvedení. Dále vysvětlím koncepci a zpracování vlastního scénografického projektu včetně inspirací. V třetí části se věnuji současným inscenacím Wozzecka ve světě, které se liší nejen kulturním základem ze kterého vzešly, ale také formou dramatického jazyka.
  • B.Brecht: TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Wyszkowski, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Princezna Turandot vznikla na základě hry napsané v XVII. století od Carla Gozziho. Ujali se této hry taky Daniela Fisherová, Giacomo Puccini (opera) a Bertold Brecht (specifické politické divadlo). Vybral jsem si překlad Bertolda Brechta, protože jeho uchopení příběhu, je mi nejbližší.Chtěl jsem v této práci ukázat Brechtovský svět špíny, politických hrátek a specifickou poetiku .
  • B.Brecht:TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Holmerová, Ludmila
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Snažila jsem se vycházet z možností, které text Bertolda Brechta skýtá, zdůraznit jeho pozitiva, a při dramatizaci díla příliš nezdůrazňovat sociálně kritické aspekty předlohy. V princezně Turandot dle Bertolda Brechta jde o to, kam se ztratila z císařství bavlna, ženiši princezny mají odpovědět právě na tuto otázku, jinak jim hrozí setnutí hlavy. Proto jsem se rozhodla celou scénu inscenovat na pytlích s bavlnou. Pointou mé inscenace princezny Turandot je to, že diváci zjistí, že to, na čem se celá hra odehrávala je bavlna, že na bavlně sedí a určuje herecké akce herců. Vytvořila jsem tak variabilní prostor, který lze postavit prakticky kdekoli (je ale zamýšlen do velké opuštěné průmyslové haly).
  • D.Fischerová: PRINCEZNA T.-komplexní scénografické řešení
    Brabcová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Mou bakalářskou prací byla hra Turandot od Daniely Fischerové, komedie dell´arte. Především mě zaujala její práce s textem, který je v podstatě současný, plný intrik, podvodů, kde na závěr zjistíme, že je vše jinak. Tuto čínskou hru jsem zasadila do prostoru , kde jsem vytvořila dvě protilehlá jeviště a další, které vzniká až v průběhu hry. Vždy je důležitý divák, který se občas stává součástí hry jako dav. Komunikátory mezi skutečnými herci a davem jsou postavy dell´arte, které hrají jak na podiích-inspirovaných čínskou architekturou-tak i mezi nimi.
  • Eugéne Ionesco: Nosorožec - komplexní scénografický projekt
    Tempír, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-10
    V padesátých letech dvacátého století se začal výrazně prosazovat
  • Euripides : Medeia.
    Syrový, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-09-09
    Řecké dramatické umění definovalo místo, ve kterém se divadelní představení odehrává, zrodilo základní žánry - tragédii a komedii. Vznik dramat.žánru nějak souvisí s počátečními magickými představami našich předků, že sehraje-li se určitý děj, pomůže to jeho reálnému uskutečnění. Některé z mýtů, jež měly pro psýché Řeků zásadní význam. byly předváděny v rámci náboženských rituálů na jevišti a později daly vzniknout klasickým dramatům. Tragédie má patrně svůj původ v rituálním uctívání boha Dionýsa - ve zjednodušeném přehrávání jeho mýtu. Tragédie čerpá svá témama buď z historie, nebo z mýtu. Tragédie nastavuje ppomocí mytického odstupu zrcadlo současným problémům. Aristoteles definuje podstatu tragédie jako: "Zobrazení děje vážného a úplného, který má určitý rozsah, užívá jednající postavy, nikoli vyprávění a působí skrz soucit a strach a očištění takových citů (Katharsis)". Vývoj řeckého divadelního prostoru byl určen hlavně fyzickými potřebami diváků, aby dobře slyšeli a viděli herce a měnící se povahu předváděné činnosti. Athénské divadlo bylo masovou podívanou, přístupnou všem účastníkům slavností, včetně cizinců, otroků a žen, pokud si za ni zaplatili. Z počátku rituální prostor se postupně proměňuje na prostor divadelní kde je jasně vymezeno hlediště a jeviště. Začíná se zdokonalovat jevištní prostor. První scénografií byla "příroda". Divák vnímal herce na pozadí otevřené krajiny. Lidské drama na pozadí Universa. Pozdějším začleněním budovy jako dekorace se divadelní prostor odpoutává od svých nábožensko-obřadních počátků a stává umělým lidským výtvorem. Později se začínají používat malované rámy, s náznakem perspektivy a četné divadelní stroje, umožňujícíc létání, zjevování, atd. Antické drama bylo počátkem celé evropské divadelní tvorby, která se ve svých různých formách později rozšířila do celého světa. V závěru je uvedena praktická část práce - vývoj a finální podoba scénografického řešení Euripidovy Medei.
  • Giussepe Verdi: Don Carlos. Současná interpretace Verdiho oper - historismus a stylizace v operním kostýmu.
    Valášek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    V 19. století nabývá na významu v inscenační praxi scénografická složka. Jejím cílem bylo postihnout realitu současnou či historickou. Historismus se projevoval ve všech disciplínách včetně scénografie. Divadlo se stává podívanou. K tomu přispívá rozvoj jevištních technologií a stavba nových divadelních budov (Festspielhaus Bayreuth). Na důležitosti nabývá v organismu inscenace role kostýmu. Divadla začínají zaměstnávat návrháře, zakládají krejčovské dílny. V roce 1888 vzniká příručka pro návrháře, tzv. Racinetův historický kostým (Le Costume Historique). Byly vytvořeny vyhovující tehdejším náročným inscenačním požadavkům, tzv. velkých oper (Grande Opera) ? např. Meyerbeerovy Afričanky. Snahou bylo docílit jednotného účinku celé inscenace. Velkou roli v tomto případě sehrály inscenace Saského vévody Jiřího II. Z Meiningenu (skupina tzv. Meiningenských) a Richard Wagner se svou teorií Gesamtkunstwerku. Následuje stručná charakteristika divadelního kostýmu, jeho funkce v rámci inscenace a odlišnosti od historického či civilního oděvu. Dramatický kostým je výsledkem formování dramatické osoby. Dramatické umění považujeme za obrazové umění. Objektivní realita je umělci pouze pramenem. Umělec ji mění s určitým záměrem a za určitým cílem. Tento proces se nazývá umělecká stylizace. Stejný princip se uplatňuje i při tvorbě kostýmu. Historický oděv je pouze jedním z výchozích pramenů. Stylizační míra závisí pouze na umělci. Divák vnímá dílo/kostým na základě asociativního zákona podobnosti. Podobnost musí být tak velká, aby došlo k žádané obrazové představě v mysli diváka. Současná kostýmní tvorba pracuje s metaforou. Na míru stylizace kostýmu má vliv použitá barevnost, tvarová stylizace a použitý materiál. Stylizace kostýmu musí být vždy inscenačně zdůvodněná. V současných operních inscenacích panuje minimalismus. Pojmem historizující kostým označujeme kostým s velmi malou stylizační mírou, který se příliš blíží nebo přímo shoduje s historickým kostýmem/dobovým oděvem. Nutné je rozlišovat zda se jedná o historizující kostým či jen inspiraci historií. Historismus plní především funkci popisu, zobrazuje vnější znaky nositele (např. sociální, geografické zařazení či zařazení postavy do konkrétní historické doby). Historický oděv je pouze jedním z pramenů pro tvorbu stylizovaného operního kostýmu. Opakem historismu je přílišná stylizace. Inscenační úroveň oper je ovlivněna kulturně historickým, politickým a společenským vývojem. Velkou roli hraje možnost umělců tvořit ve svobodě. Citelné stopy měl v České republice dopad totalitního režimu za světové války a komunistický režim do roku 1989, díky kterým inscenační vývoj stagnoval. Opera se stala konzervativním uměním. Často se prosazuje jako umění pro vyšší společnost. Opakem byly třeba požadavky v padesátých letech, kdy se zdůrazňovala lidovost, angažovanost, srozumitelnost. Opera měla být uměním pro nejširší lidové vrstvy. V České republice převládá ve Verdiho inscenacích historismus. V následující části jsou přiblíženy Verdiho opery Nabucco, Macbeth, La Traviata. Historie jejich vzniku, problematika a příklady inscenací. Speciální kapitoly jsou věnovány výjmečným inscenacím Verdiho oper: minimalistické Aidě Roberta Wilsona a Rigolettovi z Bayerische Staatsoper v kontrastu ke krajně historizující inscenaci Dona Carlose Herberta von Karajana. Samostatně je zpracována Verdiho opera Don Carlos, její historie, inspirace Schillerovým dramatem. Příklady inscenací, srovnání kostýmní tvorby opery Don Carlos a její činoherní předlohy. V závěru je uvedeno řešení praktické části diplomové práce ? kostýmní výprava k Verdiho Donu Carlosovi.
  • J. Anouihl: Tomáš Becket. Divadelní kostým jako nositel ikonografického významu.
    Pátá Ołdak, Agnieszka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-06-12
    Diplomová práce na téma "Ikonograficky význam divadelního kostýmu" na základě hry Jeana Anouilhe, obsahuje materiál z oblastí dramatického kostýmu jako znaku na jevišti. Smyslem této práce je popsat všechny atributy kostýmu a nalézt jejich ikonografický význam. Je také podstatné nalézt v symbolice kostýmů úroveň ikonologickou: morální, společenskou, politickou, nebo alegorickou. Toto hledaní vnitřní interpretace umožňuje získat nový pohled na samotnou hru a kostýmy. V této prací je znázorněna definice: znaku, symbolu, sémiotiky, ikonografie a ikonologie a její základní částí je problematika dramatického kostýmu. Další část textu obsahuje popis dramatických postav hry "Thomas Becket aneb čest Boží" a všechny atributy jejich kostýmů: materiálu, barvy, střihu, formy a kompozicí. Prácí uzavírá oblast ikonologie dramatických situací hry.
  • Komplexní scénografické řešení opery Leoše Janáčka "JEJÍ PASTORKYŇA"
    Kříž, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2008-06-12
    V mé bakalářské práci jsem se pokusil stručně zmapovat jak život Leoše Janáčka, tak cesty, které vedly ke zkomponování "Její pastorkyně". V druhé části se zabývám už jen samotným scénografickým řešením této operní látky.
  • Komplexní scénografický projekt dramatizace hry Milana Pavlíka na motivy knihy Antoine de Saint - Exupéryho "Malý princ" pro divadlo DISK
    Marčetič, Anja
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    Diplomová práce o problematice divadla pro děti a mládež, a pochopení dětské
  • Projekt - Moliere : Don Juan
    Fagan, Joshua Mills
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-06-22
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Hauskrechtová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-06-07
    Téma naší práce bylo příběh princezny Turandot. Vybrala jsem si operní zpracování Puccinim. Dělat operu je už samo o sobě výzvou. Zaujala mě tato verze příběhu, hudba a celý mýtus kolem vzniku opery samotné. Mohli jsme si zvolit libovolný prostor. Hru jsem tedy umístila do Státní opery, která mi umožnila snižit portál a dosáhnout tak širšího horizontu, pocitu krajiny.
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Němcová, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Inscenaci Pucciniho Turandot jsem vytvořila do Státní opery. Šlo mi o to, v zásadě neilustrovat libreto příběhu o kruté princezně Turandot, ale vytvořit určitou atmosféru, bizardní svět, v kterém se střetává život a smrt tváří v tvář. Smrtí pro mě byla sama princezna Turandot , císařský dvůr jsem pojala, jako posvátné obřadiště, které bylo tvořeno pohybujícími se objekty, na jinak v zásadě holé scéně, a kostýmy (kostýmní objekty), které byly její součástí. Princ Kalaf představoval naději, utrpení a konečné smíření, které je posledním obrazem opery. Inspirací byly pro mě obrazy Hieronima Boshe a dalších holandských mistrů.
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Wojtkowiak, Barbara
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala Pucciniho operní verzi příběhu o Princezně Turandot. Opera představuje vrchol Pucciniho hudební tvorby - krátce před jejím dokončením zemřel. Jako libreto k tomuto zpracování posloužila Schillerova adaptace Gozziho hry, inspirované příběhem Derviše Moklese z Pohádek Tisíce a jedné a noci. Pucciniho operu považuji za zajímavou výzvu k scénickému zpracování, protože, vzhledem ke stylizovanosti formy, dává podle mého názoru větší svobodu k vizuálnímu ztvárnění. Považuji za důležité, že původní příběh o princezně Turandot patrně neměl s čínským prostředím nic společného. Ve své práci jsem se pokusila "čínské" motivy co nejvíce zredukovat a prací s prostředky, připomínajícími postupy syntetického a "pohybového" divadla proniknout hlouběji k původnímu, mýtickému jádru příběhu. Funkce sboru v opeře podle mého názoru není statická, ale vysoce dynamická, jak napovídá už dramatická. Místo zbytečného ilustrativního přepychu zlatých "čínských" dekorací bych ráda vytvořila umělý prostor, který by umožnil rozpohybovat, jinak většinou staticky řešený sbor.
  • Puccini: TURANDOT-komplexní scénografické řešení
    Lucena Munoz, Eufrasio
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Date of thesis defence: 2007-09-20
    Ve své bakalářské práci z předmětu Scénografie & Kostým a Maska jsem se rozhodl zabývat se inscenací opery podle Giaccoma Pucciniho Turandot, a to zejména s ohledem na její zpracování v závěru školního roku 2006/2007. Mým záměrem je přiblížit umělecké prostředky, které jsem zvolil, a cíle, jichž jsem chtěl dosáhnout. Svou práci na scéně a kostýmech k Turandot jsem začal historickou rešerší. Hledal jsem nejrůznější způsoby, jakými bylo toto dílo zpracováno v minulosti, a to zejména obrazovou dokumentaci. Seznam těchto děl přikládám spolu se stručnou charakterizací toho, v čem mě inspiroval. Při práci na opeře Turandot pro mě byla výchozí představa této chladné a kruté princezny, která je uzavřená mezi v sobě samotné i mezi vlastními lidmi. A to jak pro nápadníky Turandot, jimž hrozí rychlá smrt v případě, že neuhádnou hádanku, tak pro princeznu samotnou, která je ničená a uzavíraná vlastní krutostí. Na druhou stranu jsem však vnímal i jakýsi ?pohádkový? aspekt příběhu, a ten jsem se snažil vtělit do atmosféry výsledného řešení.
  • Specifické případy prostorotvorné funkce dramatické osoby Ch. Marlowa: Dr. Faust
    Stojčevski, Dragan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-01-19
    Tato diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, jakou prostorotvornou funkci může nést dramatická osoba. Hledá způsoby, jakými scénografie tvoří prostor a zejména konkrétní prostředí, pomocí živého herce. V uvedených úvahách jsem se omezil na osobní zkušenost v činohře. Možnosti (nejen kukátkového divadla) jsou vysvětleny na příkladech Višňového sadu A.P. Čechova, Shakespearově Snu noci Svatojánské a hlouběji rozpracovány na příkladu funkce chóru u hry Tragická historie o doktoru Faustovi od Christophera Marlowa. Scénografická studie této hry tvoří jádro celé práce. Součástí prezentace je i performance Faust, která se konala na Třetím bienále industiální stopy v Kladně, tato je popsána na konci.
  • The Emperor of Atlantis
    Ginati, Tamar
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-09-08
    The opera The Emperor of Atlantis opens a door to a significant world. My journeys to the town Terezin was accompanied with thoughtsas each visit had it own value, and focused on different perspective of the history. I was traveling to Terezin in my own initiation, while other people, with the similar origin amine, about 70 years ago have done it in coercion, without any idea of their destiny
  • Tom Stoppard: TRAVESTIE - komplexní scénografický projekt.
    Kürner, Marjetka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-09-07
    Komedie Travestie, dílo jednoho z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších současných dramatiků, T. Stopparda, byla poprvé uvedena r. 1974 a je jedním z nejdůležitějších děl tohoto anglického autora naroz. r. 1937 na území tehdejšího Československa. Travestie svede dohromady tři důležité historické osobnosti: modernistu Jamese Joyce, dadaistu Tristana Tzaru a revolucionáře V.I. Lenina, které skrze svou fantazii a nejasné vzpomínky spojuje hlavní postava Henryho Carra. Svoji interpretaci díla jsem založila na analýze díla a hledání inspirace ve vizuálně přitažlivém dadaistickém hnutí. Vytvořila jsem základní koncept, podle které jsem vytvářela scénu a kostýmy postav v inscenaci. Důležitou linii pro mou práci představoval charakter hlavní postavy Henryho Carra, maloměšťáckého narcistického člověka, který není schopný vytvořit ani tradičně umělecké či snad avantgardně revoluční dílo. Carra chápu jako karikaturu nás všech. Protože je celé dílo karikaturou postav, jež se v něm objevují, karikovala jsem také místo, ve kterém se příběh odvíjí. Ocitneme se tak na pískovišti, hřišti, na kterém postavy konfrontují své odlišné názory o politice, umění či umělcích.