(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
Date of thesis defence: 2015-09-17
Abstrakt
Práce se zaměřuje na srovnání teoretických přístupů Sergeje Ejzenštejna, Dzigy Vertova a Andreje Tarkovského, coby tří zcela odlišných pozic na škále mezi organickým a mechanickým filmem. Každá tato pozice má svou specifickou temporalitu, vycházející především ze zvolené střihové metody tvůrců: Ejzenštejnova dialektická montáž pracující v modu "člověk-příroda", Vertovova dialektická montáž v modu "oko-hmota", Tarkovského antidialektická montáž samoorganizující se filmové struktury na základě časového tlaku uvnitř záběrů.
