Browsing by referee "ČENĚK, David"
Now showing 1 - 5 of 5
Results Per Page
Sort Options
- Experimentální film v Buenos Aires po roce 2001Moralesová, Alexandra(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-09-29V jakémkoli odvětví umění experiment přitahuje pozornost a je spojený s počátky, s nezralostí, se zakoušením nového. Vzniká-li v 21. století experimentální tendence ve filmu, v médiu a odvětví považovaných za ustupující a vyčerpané, je to znepokojující. V argentinském filmu se poprvé o experimentu hovoří ve spojitosti s nonkonformní uměleckou scénou přelomu 60. a 70. let. Filmaři jako Narcisa Hirsch a Claudio Caldini představují aktéry této dekády a zároveň svědky, kteří spojují toto "první" údobí a první a druhé desetiletí 21. století. V současnosti totiž Hirsch i Caldini opět patří mezi argentinské umělce, již se obrací k filmu jako k mediu experimentu. Zda lze v Argentině hovořit o tradici experimentálního filmu, není tak podstatné jako podmínky, jež ve dvou obdobích jeho vzestupu, tuto tvorbu provázely. 70. léta byla obdobím poznamenaným režimem vojenské diktatury. Rok 2001 představuje zlom, v němž propukla ekonomická, politická a sociální krize. Oba momenty cele prostoupily oblast života společnosti i jejího umění a lze je nahlížet jako krizové. Zdase s krizí utváří potenciál k experimentu, představuje otevřenou otázku provázejícíúvahy o současných možnostech experimentálního filmu a umění vůbec. Předkládaná práce si klade za cíl porovnat širší společenské a kulturní podmínky a tvůrčí a produkční strategie filmařů 70. let s podmínkami a strategiemi filmařů tvořících po roce 2001 v Buenos Aires. Dále s ohledem na rozšíření audiovizuální scény a její proměnu v umění pohyblivého obrazu navrhuje nahlédnout současný experimentální film v Argentině skrze postupy autorů pocházejících z různých oblastí umění, jako jsou Claudio Caldini, Pablo Mazzolo a Andrés Denegri.
- Gaspar Noe, autor zvrácené naraceRezler, Luboš(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-13Tato teoretická bakalářská práce má za cíl formálně a narativně analyzovat a tematicky interpretovat dva filmy režiséra Gaspara Noé. Zpočátku popisuje vývoj jeho díla včetně realizací krátkých filmů a videoklipů. Následně analyzuje tvorbu tohoto autora v rámci hnutí " New French Extremity". Dále si práce klade za cíl analyzovat filmy "Irreversible" 2002 a "Enter the Void" 2009. Zabývá se především hledáním specifických výrazových prostředků a jejich vývojem mezi dvěma zmíněnými tituly. Zároveň pátrá a vyhledává interpretační zdroje a strategie, které by mohli autorovo dílo rozšířit o možné souvislosti, inspirace či významy. Práce zkoumá stěžejní témata Noého filmů, mezi které patří vztah mezi sexualitou a násilím, posmrtný život, instinktivní chování jedince a podobně
- Rozmanitost džungleNovotný, Vojtěch(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-14Cílem této bakalářské práce je skrze postupy neoformalistické analýzy seznámit čtenáře s možnostmi povýšení vizuálně atraktivního prostředí džungle z kulis příběhu na významové patro. Autor tak při rozboru vybraných snímků nezůstává u pouhého popisu zevnějšku, ale filmovou řeč interpretuje ve vztahu k tématům jednotlivých děl, na základě čehož probádává džungli i jako nositele dalších hodnot. Tím poukazuje na časté podceňování významu prostředí v divácké recepci.
- Svět bez slunceRoček, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-09-27Práce, Svět bez slunce, má za cíl vysvětlit, jaký je vztah mezi pojmem rány, paměti a velké trhliny dějin ve filmu Sans Soleil. Paměť je vždy ve vztahu k času, neboť vzpomínat mimo čas nelze. Prostředkem analýzy je Deleuzova interpretace času jako krystalu a pojetí přirozeného světa Merleau-Pontyho. Ukáži, že film Sans Soleil (Jako metafilm La Jetée) představuje paměť, kterou cestujeme mezi polaritami: amnézií a nemožností zapomenout. Podobných polarit je ve filmu více: prožívaný a chronologický čas, virtuální a aktuální vzpomínka, člověk a svět. Mezi těmito dvojznačnostmi vzniká ve světě trhlina, která představuje ránu, jíž Markerův filmový svět trpí a skrze kterou je možné melancholii filmařova univerza vysvětlit.
- ZROZENÍ A VÝZNAM FENOMÉNU TANCE V „ CINE DE CABARETERAS“ VRÁMCI MEXICKÉ KINEMATOGRAFIEGarduňo, Rolando(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-14V rámci mexické kinematografie existuje žánr známý coby „cine de cabareteras“, „prostíbulario“ nebo také „de rumberas“. Následující práce si klade za cíl zhodnotit zmíněný subžánr, a to prostřednictvím analýzy jednotlivých filmových děl (nejen) tohoto žánru. Práce se zaměří především na to, jak tvůrci využívají hudby a tance ve filmové řeči, jelikož tito tvůrci čerpají řadu prvků z tzv. film noir a mísí je s monumentálními a extravagantními scénami tanečními, čímž vzniká natolik specifické dílo, že jej není možné podřadit pod žádný jiný z filmových žánrů. I přes to, že trvání tohoto kinematografického období bylo v Mexiku velmi krátké (přibližně osm let), zanechalo po sobě bohatý seznam obsahující více než padesát filmových titulů. Jelikož však cílem této práce není monografie, bylo třeba udělat důkladnou selekci napříč filmy, přičemž ne všechny nutně naplňují znaky zkoumaného subžánru; v mnoha případech tak jde o filmy, které jsou důležité spíše pro to, co přinesly pouze rozvoji a následné evoluci subžánru nebo u nich zkoumáme jejich vlastní specifickou formu využití tance. Konečně, dalším neopominutelným atributem subžánru „de cabareteras“, jehož důležitost však autor této práce postřehl až v průběhu jejího vytváření, je, že představuje určitý zlom v historii mexické kinematografie: zaznamenává změnu uměleckého proudu v dobové tvorbě. Jeho vliv je navíc patrný až do dnešních dnů na sebeidentifikaci Mexičanů a jejich citové výchově.