Browsing by referee "BERNARD, Jan"

Now showing 1 - 6 of 6
  • Cesta Jaroslava Papouška k filmové režii skrze mimofilmařské umělecké obory a spolupráci s Milošem Formanem a Ivanem Passerem
    Rybanský, Adam Koloman
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-09-05
    Tato práce se zabývá životem Jaroslava Papouška do doby natočení Nejkrásnějšího věku. Mapuje jeho uměleckou činnost malíře, sochaře, karikaturisty a spisovatele, která se odráží v jeho filmové profesi. Po napsání Černého Petra a setkání s Milošem Formanem v sobě Papoušek objevuje scénaristický talent a cit pro dialogy, který nadále rozvíjí v autorském triu. Zkušenosti ze spolupráce s Milošem Formanem a Ivanem Passerem dovedou Papouška přirozeně k režijnímu debutu Nejkrásnější věk, na kterém popisuji vliv výtvarných uměleckých oborů, přesněji sochařství, a vliv předešlé spolupráce na Papouškovo scénaristické a režijní vnímání.
  • Circus elements as transcendental tools in film
    Popov, Dimitar
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-06
    From the very beginning, film announced its duality: the style of the documentary works of the film pioneers - the Lumi?re brothers, stood in
  • Film jako organismus a jako stroj
    Šindelka, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-17
    Abstrakt Práce se zaměřuje na srovnání teoretických přístupů Sergeje Ejzenštejna, Dzigy Vertova a Andreje Tarkovského, coby tří zcela odlišných pozic na škále mezi organickým a mechanickým filmem. Každá tato pozice má svou specifickou temporalitu, vycházející především ze zvolené střihové metody tvůrců: Ejzenštejnova dialektická montáž pracující v modu "člověk-příroda", Vertovova dialektická montáž v modu "oko-hmota", Tarkovského antidialektická montáž samoorganizující se filmové struktury na základě časového tlaku uvnitř záběrů.
  • Filmový záběr Vratislava Effenbergera
    Strejcovský, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-09-17
    Bakalářská práce se zabývá mnohovrstevnatým vztahem Vratislava Effenbergera k filmu. Věnuje se roli, kterou Effenberger sehrál v útváření československého poválečného surrealismu. Soustředí se na jeho pojetí kinematografie jako mocného vyjadřovacího prostředku na základě jeho dosud nevydaných statí o filmu. Na jediném realizovaném filmu Studie o zlomku skutečnosti demonstruje konkrétní postupy, které ve filmu shledával stěžejními. Mapuje jeho působení v Československém filmovém ústavu a rozebírá jeho nerealizované filmové pseudoscénáře vydané v knize Surovost života a cynismus fantazie. Cílem práce je nastínit Effenbergerovo zaujetí pro film jako nezanedbatelnou část nepřeberného odkazu dosud nedoceněného básníka, výtvarného teoretika, historika, scénáristy a nejvýznamější literární postavy české poválečné generace hlásící se k surrealismu.
  • Ruští kameramani 70. a 80. let 20.století
    Souček, Prokop
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-10-08
    Tato diplomová práce shrnuje a rozšiřuje informace o kameramanech 70. a 80. let 20. století. Věnuje se jak teoretickým základům včetně dobového kontextu a uměleckých souvislostí, tak podrobným rozborům konkrétních filmů s cílem vysvětlit novátorské vizuální postupy vznikající v tomto období na území Ruska. Práce si klade za cíl rozborem konkrétních výrazových prostředků dokázat vyjímečnost tvorby této doby a její vliv na současnou kinematografii.
  • Žánrové postupy v díle J. L. Godarda 60-65
    Kuba, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-02-12
    Diplomová práce se zabývá analýzou žánrových postupů ve filmech J. L. Godarda v letech 1960 - 1965: U konce s dechem (1960), Žena je žena (1961), Vojáček (1963), Karabiniéři (1963), Pohrdání (1963), Banda pro sebe (1964), Alphaville (1965) a Bláznivý Petříček (1965) . Zkoumá jejich inspirační zdroje, postupné proměny a vývoj využití žánrových postupů v těchto filmech i důvody, které mohli vést k jejich opuštění v následující Godardově tvorbě. Zabývá se rovněž otázkou souladnosti Godardova zásadního požadavku 'pravdivosti' filmového vyprávění s žánrovými prvky. Na obecnější úrovni tak skrze tvorbu J. L. Godarda zkoumá vztah mezi realismem a fikčními žánrovými postupy.