Browsing by referee "ETLÍK, Jaroslav"
Now showing 1 - 10 of 10
Results Per Page
Sort Options
- Čechovův Racek v Národním a Dejvickém divadleLoužný, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-09-07Tato bakalářská práce si klade za cíl popis a analýzu dvou divadelních inscenací hry Racek od Antona Pavloviče Čechova. Snaží se najít podobnosti a rozdíly v režijní koncepci Michala Vajdičky (Dejvické divadlo) a Michala Dočekala (Národní divadlo), a to zejména s důrazem na interpretaci vybraných postav. Během samotné analýzy vedle sebe klade rozdílná řešení konkrétních situací a dochází k dílčím závěrům, které jsou shrnuty v závěru práce. Výsledným poznatkem je, že ač se způsob režie liší, akcentují oba režiséři téměř shodná témata.
- Corrida de toros: Hra, sport, rituál nebo divadlo?Raiterová, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-13Bakalářská práce Corrida de toros: hra, sport, rituál nebo divadlo? se zabývá španělskou tradicí býčích zápasů. Tento fenomén se pokouší nahlédnout na základě konceptů Performančních studií Richarda Schechnera. V první části práce autorka poukazuje na styčné body koridy s hrou, se sportem, s rituálem, s uměním a s divadlem a pokouší se pomocí těchto analogií jev uchopit a přiblížit. V druhé části práce vychází z vlastní divácké zkušenosti a výpovědí obyvatel Španělska a vymezuje polohu corridy de toros na Schechnerově performančním kontinuu. Díky konceptu performančního kontinua můžeme pozorovat proměnlivost fenoménu koridy při pohledu z odlišných perspektiv a uvažovat šířeji o hranicích mezi různými lidskými aktivitami.
- Divadlo a nová médiaHaplová, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-06Magisterská práce Divadlo a nová média, nová média ve složkách/ komponentech divadelního díla se zabývá způsoby, jakými se novomediální technologie integrují do divadelního díla, a zkoumá tuto integraci na konkrétních případech. Zaměřuje se na typ divadelních představení, ve kterých nová média zásadně ovlivňují celkový tvar. První část práce je zaměřena na uchopení terminologie nových médií tak, aby s ní bylo možné dále pracovat v divadelním kontextu. Tato část čerpá především z Principů nových médií Lva Manoviche, Poznámek ke studiím nových médií Jakuba Macka a Remediace J. Davida Boltera a Richarda Grusina. Druhá část práce je zaměřena na divadelně teoretické uchopení složek/komponentů divadelního díla, jak ji nahlíží česká divadelní teorie. Výchozím bodem je Estetika dramatických umění Otakara Zicha, komentovaná především texty Člověk a předmět na divadle Jiřího Veltruského, Pohyb divadelního znaku Jindřicha Honzla a K dnešnímu stavu teorie divadla Jana Mukařovského. Poté je v teoretické části skrze komponenty divadelního díla, definovaných především v Termínech k dohodnutí Jaroslava Etlíka, nastíněna problematika integrace nových médií do těchto komponentů. S využitím teoretických poznatků se pak práce snaží analyzovat tři divadelní díla: NICK (Petra Tejnorová a kol.); Eleusis (Handa Gote Research & Development) a The Game (Almeida Theatre). Cílem této části práce je popsat konkrétní způsoby integrace nových médií do jednotlivých komponentů divadelních děl a ověřování předpokladu, že míra integrace se odvíjí od podílení se nových médií na celkovém významu díla. V závěru je zhodnocen tento pokus o „škálu integrace nových médií do divadelního díla“.
- Dramaturgie site specific divadlaSvobodová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-09-06V této bakalářské práci se snažím o základní charakteristiku pojmu „site specific divadlo“, jeho stručný historický kontext a vymezení rozdílů mezi ním a tzv. divadlem v netradičních prostorech na příkladu dvou inscenací spolku Pomezí. Dále se věnuji dramaturgickému propojení místa, kde se divadelní představení odehrává a socio-ekonomickým přesahům uměleckého díla v netradičních prostorech. Stěžejní část této práce je představení a porovnání několika projektů site specific a divadla v netradičních prostorech, které se uskutečnily v Ostravě. Jsou to především letní plenérové inscenace Staré Arény v režii Pavla Gejguše a jeho adaptace Tita Andronica do ostravské tržnice. Dalšími projekty jsou inscenace v architektonických památkách, tedy projekt Divadla Petra Bezruče Hotel Bezruč?!, a taneční projekty uskupení MOVE Dance Company. V závěru bych ráda reflektovala přesah zmíněných inscenací a zda vedly k dalšímu zájmu o prostor či nikoli.
- Herec ve svém těleLegierski, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-09-19Legierski, Tomáš. Herec ve svém těle. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Fakulta divadelní, 2013. 74 str. V této diplomové práci se Tomáš Legierski pokouší nahlížet na hereckou práci jako na autonomní a kreativní uměleckou činnost, která nespočívá v pouhé reprodukci režijních představ. Hlavním východiskem je pro autora hercovo tělo, tělesnost. Každá role, charakter, postava, kterou se herec za pomoci režiséra snaží uchopit, podle něj vychází především z hercova "bytí" na jevišti, které implikuje určité jednání. Ať už je herec statický nebo se pohybuje po scéně, jedná. Legierski se následně ptá po zdrojích a způsobech tohoto jednání, aby zdůvodnil expresi celkového hereckého projevu. Jako prvopočátek celého divadelního jednání vnímá gesto, které představuje komunikaci sama se sebou, s kolegy na jevišti i s divákem. Gesto a pohyb vnímá autor jako synonymum. Jádro diplomové práce představují tři hlavní kapitoly. V kapitole Gesto v herci Legierski zkoumá gesto jako pohyb, tvar, jeho srozumitelnost, dělení a způsob jeho tréninku. V kapitole Herecké bytí nahlíží na herce jako na "totálního člověka", zkoumá energii, dynamiku a rytmus gesta, které jsou pro autora podstatou herecké existence na jevišti. V poslední ze tří kapitol Herec v kompozici pak zasazuje herce do konkrétních divadelních situací, v nichž herec využívá jednání, opakování a střihu pro tvorbu celé jevištní kompozice. Tyto tři části rámcují kapitoly Pantomima jako inspirační zdroj? a Pantomima jako inspirační zdroj. V nich autor hledá inspiraci ve svém vystudovaném oboru pantomima a snaží se popsat, jak tato technika a její protagonisti ovlivnili v jeho současné tvorbě nahlížení na téma gesto.
- Intrapersonální komunikace (ne)oddělitelnou složkou dramatického díla v návaznosti na Zichovu Estetiku dramatického umění a Osolsoběho Dramatické dílo jako komunikace komunikací o komunikaciBruzlová, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-06Magisterská diplomová práce se zabývá rozšířením studie profesora Iva Osolsobě Dramatické dílo jako komunikace komunikací o komunikaci o specificky lidskou formu komunikace, tzv. intrapersonální komunikaci. Na psychologických základech položených Jeanem Piagetem a Lvem S. Vygotským ukazuje postupný vývoj zahrnující také vznik tzv. vnitřní řeči jako podmínky pro vznik intrapersonální komunikace, možné formy a dosavadní pokusy o definici intrapersonální komunikace a v neposlední řadě tuto komunikaci popisuje na konkrétních příkladech metod herecké práce jako jejich přímou či nepřímou součást.
- Kýč a divadloHaplová, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-09-04Tato bakalářská práce si klade za cíl pokusit se identifikovat kýč v divadelní inscenaci na základě principů, kterými se obecně kýč od umění odlišuje, a ukázat, jakými prostředky je možné kýč v divadelní inscenaci tematizovat. V teoretické části práce čerpá především z knihy Umění a kýč Tomáše Kulky a z textů Jana Mukařovského, Umberta Eca, Milana Kundery, Ludwiga Giesze, Matei Calinescu, Václava Černého atd. Teoretický základ by měl být využit k analýze Buchet a bohyní režiséra Jana Friče a Dvaceti tisíci stránek režisérky Zuzany Burianové, v obojím případě absolventských inscenací posluchačů Katedry činoherního divadla DAMU uváděných v divadle DISK. Hlavní přínos práce spočívá ve snaze soustředit pozornost na projevy a reflexi kýče v tvorbě nejmladších divadelních osobností a konfrontovat obecně estetickou teorii s reálnými divadelními inscenacemi. Základními zdroji informací pro analýzu jmenovaných inscenací byla jednotlivá představení a jejich videozáznamy, dále původní český text hry Buchty a bohyně Petra Kolečka a inscenační verze textu hry Dvacet tisíc stránek Lukase Bärfusse v českém překladu Magdaleny Štulcové s úpravami Heleny Kebrtové a Zuzany Burianové.
- Persony: inspirace filmy Ingmara Bergmana v inscenaci Divadla Na zábradlíLinhart, Marek(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)Date of thesis defence: 2020-09-14Bakalářská práce zkoumá inscenaci Persony uvedenou v roce 2018 Divadlem Na zábradlí v režii Jana Mikuláška. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o divadelní adaptaci filmového díla, autor nejprve stručně nastiňuje souvislosti tohoto fenoménu, jehož počátek a rozvoj v českém prostředí datujeme zhruba do 90. let 20. století. Dále autor přibližuje, v rámci historického kontextu, příchod nového vedení a nové poetiky do Divadla Na zábradlí v roce 2013 a režisérský přístup Jana Mikuláška v souvislosti s předchozí tvorbou. Značnou část práce představuje samotná analýza inscenace Persony, jenž je jakousi koláží inspirovanou a motivovanou několika filmy významného švédského režiséra Ingmara Bergmana. V poslední kapitole autor stručně, a kvůli omezeným zdrojům spíše na základě hypotézy, přibližuje autorsko-právní problémy, které v souvislosti s uvedením inscenace nastaly, přičemž sleduje následnou proměnou inscenace. Práce ukazuje, že i přes odlišný typ komunikačního média, s nímž souvisí i rozdílný typ diváckého vnímání a čtení, je možné v dané inscenaci hledat souvislosti a inspiraci s proslulou, a mnohdy povědomě známou, filmovou předlohou.
- Případová studie inscenace 30 dní: Rozbor interakčních procesůMalinová, Magdalena(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-13Práce s názvem „Případová studie inscenace 30 DNÍ, rozbor interakčních procesů“ vzniká za účelem důkladné analýzy interaktivních a participativních prvků inscenace 30 DNÍ. Cílem této práce je reflektovat jednotlivé situace z uvedených představení, přičemž středem zájmu je vztah mezi hercem a divákem. Práce nejprve popisuje principy a pravidla, kterými se tvůrci v inscenaci snaží docílit akcentované angažovanosti diváků. Samotný průběh proběhlých uvedení a konkrétní interakční procesy pak reflektuje prismatem teorie hry. Analýza se také zaměřuje na sociologický přesah divadla, pracuje s Goffmanovou Teorií rámování, kterou prostřednictvím různých autorů aplikuje na divadelní prostředí. Autorka práce se rozhodla postupovat kvalitativně výzkumnou metodou, v níž (často v první osobě) reflektuje svoji hereckou a tvůrčí zkušenost z výše uvedené inscenace. Dále se ji snaží obohatit o teoretické zohlednění zaměřující se na stoupající fenomén participativních a interaktivních divadelních směrů. Práce poukazuje na podstatnost praktického výzkumu, který může rozšířit dosah a komplexnost konkrétní divadelní inscenace. Svými poznatky přispívá k provázání stále poněkud oddělované divadelní teorie a praxe.
- Teorie v Bergsonově eseji Smích a její aplikovatelnost na absurdní dramaJoslová, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-09-04Tato práce se zabývá Bergsonovou esejí Smích a její možnou aplikací na absurdní drama. Autorka staví svůj výklad na kontrastu klasicistního typu komedie s moderním divadelním žánrem. Zkoumáním této látky dospěje i k základnímu rozdílu mezi tragédií, komedií a absurdním dramatem.