Browsing by referee "FILAS, Juraj"

Now showing 1 - 6 of 6
  • Hudba v českém hraném filmu kompoziční postupy skladatelů české film ové hudby
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-05-31
    Disertační práce Hudba v českém hraném filmu (Kompoziční postupy skladatelů české filmové hudby) je zaměřena na analýzu skladatelských prostředků ve vztahu k vizuální složce filmů. Úvodní kapitola je analýzou počátků konvence asociativní filmové hudby (hudby v těsném sevření s vizuální složkou) v českém němém a především raném zvukovém filmu. Druhá, nejrozsáhlejší kapitola je pak analýzou vybraných příkladů kompozičních postupů skladatelů ve vztahu k funkcím filmové hudby, které plní.
  • Hudební zpracování Žalmu 92: vybrané historické a současné příklady a vlastní pojetí
    Augustinová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-06-18
    Tato bakalářská práce si klade za cíl nabídnout vybrané příklady dostupných hudebních zpracování Žalmu 92 se zaměřením na současnou skladatelskou praxi. Nejprve stručně zmiňuje hudební zpracování tohoto žalmu ve všech historických obdobích, tedy ve starověku, středověku, renesanci, baroku, klasicismu a romantismu. Od renesance dále jsou vždy uvedena jména, životní data a národnosti autorů, obsazení a jazyk skladeb a povšechná hudební charakteristika dané etapy. Těžiště práce spočívá v průzkumu hudby 20. a 21. století. Po krátkém přehledu populární hudby text obsahuje výčet objevených skladeb z oblasti vážné hudby. Následně jsou analyzována a v některých aspektech porovnávána díla tří hudebních skladatelů s odlišnými přístupy ke zvolenému žalmu. Jedná se o Zdeňka Pololáníka, Zdenku Vaculovičovou a Ericha Zeisla. Čtvrtá, nejpodrobnější analýza se věnuje mé bakalářské skladbě Žalm 92 pro sólový soprán a komorní orchestr.
  • Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-09-12
    Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
  • Prostorová kompozice
    Fila, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-09-02
    Tato práce pojednává o prostorových kompozicích se zvláštním zřetelem na skladby vzniklé po II. světové válce až do současnosti. Cílem práce je poukázat na uměleckou hodnotu těchto děl a zvláštnosti problematiky při jejich provozování.
  • Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda Schnittkeho
    Fila, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-06-07
    Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl. V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání koncertantního principu.
  • Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
    Trojan, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-12
    Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální složky a její vliv na celkové vyznění díla.