Browsing by referee "HORÁČEK, Pavel"
Now showing 1 - 8 of 8
Results Per Page
Sort Options
- Antické motivy v operách napříč staletímiKoblížková, Olga(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Date of thesis defence: 2020-09-07Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt nejznámějších a nejčastějších antických motivů v operách napříč staletími, zahrnující příběhy o Dafné, Orfeovi a Eurydiké, Ariadně a Bellerofontovi. První kapitoly se věnují definici pojmu “antika” a časovému vymezení antiky z hlediska historického. Zbylé kapitoly se věnují přímé problematice využití antických motivů v opeře. Vždy je věnovaná celá nová kapitola a podkapitola jednomu motivu, resp. antické báji. Nejprve je popsán děj samotné antické báje a poté uveden výskyt tohoto motivu v opeře a nástin historických okolností v období vzniku dané opery. Pro vytvoření představy o uchopení antického mýtu v ruzných obdobích operní historie, obsahuje tato práce popis děje nejvýznamějších operních děl inspirovaných antickým mýtem.
- Basové role v operách Bedřicha SmetanyKovačič, Josef(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Date of thesis defence: 2020-09-07Diplomová práce se detailněji zaměřuje na basové role v operním díle významného českého skladatele Bedřicha Smetany. Cílem práce je seznámit čtenáře s těmito rolemi, nastínit jejich pěvecká i herecká interpretační úskalí a vytvořit tak jakýsi kompilát informací pro jejich zdařilé studium. První část práce se pro lepší pochopení kontextu kompoziční práce Bedřicha Smetany zabývá životem, dílem a dobou tohoto skladatele. Hlavní část práce pak již pojednává o konkrétních postavách scénických děl Bedřicha Smetany, přičemž k tvorbě této části autor využívá zejména notové podklady jednotlivých oper a částečně také zmiňuje vlastní dosud nabyté interpretační zkušenosti.
- Figarova svatba se zaměřením na roli CherubínaOplová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-04Bakalářská práce seznamuje čtenáře s titulem Figarova svatba a s postavou Cherubína. To je její hlavní poslání. V práci je ale popsán život a dílo autora divadelní hry Figarova svatba, kterým je Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais, dále skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, se zaměřením na jeho operní tvorbu, a libretisty Lorenza da Ponte. Bez těchto tří významných umělců by nevzniklo dílo, které přetrvává staletí. Bylo nezbytné přiblížit nejen jejich tvorbu, ale i poměry, ve kterých dílo tvořili. Dále práce seznamuje s osobností Cherubína jako takového a zabývá se rozborem dvou Cherubínových árií. Cílem rozboru, a to jak textového, tak hudebního, byl záměr co nejvíce přiblížit psychologii postavy.
- Jules Masenet a jeho operní dílo s přihlédnuitím k opeře WertherKadyieva, Elmaz(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-06-03Tato práce se snaží zmapovat operní dílo francouzského skladatele Julesa Masseneta; zvláštní pozornost je pak věnována Massenetově opeře Werther. První kapitola chronologicky zachycuje celé Massenetovo operní dílo. Druhá a třetí kapitola popisují charakter Massenetovy skladatelské osobnosti a vlastnosti jeho hudebního stylu. Čtvrtá kapitola sleduje historické souvislosti opery Werther; pátá kapitola pak uvádí detailní popis děje opery s využitím hudebních příkladů.
- Poznatky o písních a tancích smrti M.P.MusorgskéhoJanda, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-06-16Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na jedno z děl ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského, písňový cyklus Písně a tance smrti. V první části představí skladatelovu osobnost, život, dílo a vlivy, které formovaly jeho kompoziční styl. Druhá část je věnována středověkému fenoménu Totentanz, jako hlavní skladatelově inspiraci. Následná analýza ukazuje nejzajímavější momenty cyklu v souvislostech podstatných pro hlubší pochopení díla. Pro názornost je výklad doplněn četnými notovými ukázkami.
- Role Ilii, trojské princezny, v opeře Idomeneo W.A.MozartaKopřivová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-06Bakalářská práce se zaměřuje na vybranou operní roli z Mozartovy opery Idomeneo. V úvodní části práce bude stručně představen autor, okolnosti vzniku díla a informace o jeho prvním uvedení. V následující praktické části práce je již pozornost směřována výhradně na roli Ilii. Ta bude postupně rozebírána z nejrůznějších hledisek – z hlediska vývoje a charakteristiky postavy, z hlediska pěveckého a v neposlední řadě i z hlediska rozdílných interpretačních přístupů vybrané části opery. Před samotným závěrem práce je zařazena kapitola pojednávající o osobní interpretační zkušenosti s touto rolí.
- Slavní tenoristé 20. stoletíSouček, Otakar(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-04Práce stručně popisuje život a uměleckou dráhu nejslavnějších tenoristů 20. století, dle výběru autora. Mezi nimi jsou Enrico Caruso, Beniamino Gigli, Mario Del Monaco, Mario Lanza, Franco Corelli, Giuseppe Di Stefano, Carlo Bergonzi, Nicolai Gedda, Jon Vickers, Alfredo Kraus, Fritz Wunderlich, Peter Schreier, Luciano Pavarotti, Plácido Domingo, José Carreras, Francisco Araiza. Ve druhé kapitole jsou zmíněni tenoristé ze začátku 20. století, které známe už jen z vyprávění a starých gramofonových desek. (Leon Escalais, Alessandro Bonci, André d'Arcor, Otakar Mařák, Leo Slezák, John Mac Cormack, Alfred Piccaver, Miguel Burro Fleta, Hipolito Lazaro, Giuseppe Campora, Tito Schipa, Lauritz Melchior, Georges Thill, Karel Burian, Franz Völker, Giacomo Lauri-Volpi, Helge Roswaenge, Jussi Björlig, Jana Peerce, Leopold Simoneau, Richard Tucker, Ramon Vinay)
- Vokální tvorba Pavla Haase se zaměřením na klavírní kvintet s tenorovým sólem Fata Morgana op.6Nosek, Vít(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-06-03Diplomová práce se zabývá vokálním dílem moravského skladatele Pavla Haase. Tento skladatel, který působil téměř po celý život v Brně, se řadí mezi české avantgardní skladatele první poloviny 20. století. Práce zkoumá jeho vokální dílo jako celek a zaměřuje se také na Haasovu práci s lidovou písní. Podrobněji se práce věnuje především jeho vokálně-instrumentální skladbě Fata Morgana op. 6 z roku 1923, popisuje okolnosti jejího vzniku, komentuje dostupné provozovací materiály a provádí její stručnou analýzu.