Browsing by referee "MALÝ, Lubomír"

Now showing 1 - 5 of 5
  • Busking v Praze
    Matoušek, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-03
    Cílem práce je vymezení termínu busking, zmapování nedávných dějin buskingu v Praze a současných možností veřejného vystupování v tomto městě. Autor se zamýšlí též nad etiketou a vztahy mezi buskery a veřejností. Zvláštní pozornost věnuje podmínkám k živým představením na Karlově mostě. Součástí je rozhovor se stálým pražským bardem Jiřím Wehlem doplněný jeho krátkým profilem.
  • Miklós Rózsa - život a dílo se zaměřením na Koncert pro violu a orchestr op.37
    Fialová, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-03
    Tato práce pojednává o životě a díle neprávem opomíjeného maďarského skladatele Miklóse Rózsy a jeho Koncertu pro violu a orchestr op. 37. Jeho životopis je rozdělen do devíti kapitol podle životních etap, desátá kapitola je o samotném Koncertu pro violu a orchestr op.37
  • Počátky výroby hudebních nástrojů na Chebsku
    Kubíková, Vanda
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-03
    Bakalářská práce se zabývá výrobou hudebních nástrojů na Chebsku, zejména v bývalém Schőnbachu, v období počátků do začátku První světové války. K tomuto tématu mne inspiroval samotný rodný kraj v Chebu a lubští mistři houslaři, Emil Lupač a Tomáš Skála. Cílem práce je přiblížit širší odborné veřejnosti tuto méně známou oblast umění, která je , dle mého názoru, opomíjená. Vytvořit čtenářům představu o nelehkých počátcích mistrovství, obraz o tehdejší situaci a poskytnout jim nové informace, o kterých doposud neměli ani zdání.
  • Violová tvorba polských skladatelů 2. poloviny 20 století
    Hladyniuk, Aleksandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-06-05
    V polském hudebním životě hraje viola dúležitou roli. Hudební soutěže se dynamicky vyvíjejí a Polská violová asociace organizuje violové konference a setkání. Díky tomu viola, jako nástroj zajímá čím dál více skladatelů. Cílem této práce je přiblížit polskou violovou hudbu široké veřejnosti. Jako standartní příklady jsem vybrala čtyři violové koncerty složeny během čtrnáctiletého období (v letech 1969-1973), špičkových polských skladatelů - Grażyny Bacewicz, Romana Palestra, Tadeusza Bairda a Krzysztofa Pendereckého. V těchto koncertach je viola používána, jako sólový nástroj v kadencích, vedoucí nástroj v orchestrálních úsecích a také komorních, kdy hraje s menším množstvím nástrojů v komornějším obsazením orchestru. Proto si myslím, že tyto koncerty jsou nejlepším materiálem, pro popis violové hudby v tomto odbobí. V této práci je rozbor čtyřech stěžejních koncertů tohoto vývojového období a také jejich srovnání, díky čemu vidíme několik rozdílných skladatelských pohledů na violu. Inspirací pro vznik všech těchto čtyřech koncertů, byl vynikající polský violista Stefan Kamasa, který je otcem polské violistiky – inspiruje skladatele a vyučil celou dnešní generaci violistů. Dodatečně je v práci vypracován spis všech violových skladeb, které vznikly ve 20. a 21. století (do roku 2007). Nacházejí se v katalogu Polského centra hudebních informací. Po analýze violových koncertů a violové tvorby v Polsku je vidět, že viola je v čele nástrojů a je využívána, jako nástroj srovnatelný s ostatními nástroji.
  • Vývoj violy na území Sovětského svazu od 20.století po současnost
    Chernoklinov, Ilia
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-09
    Tématem mé bakalářské práce je vývoj violy na území Sovětského svazu od 20. století po současnost. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola je věnována formování violové interpretace v hudební kultuře 20. století. V jednotlivých podkapitolách jsou popisovány role violy v hudbě 20. století, významní představitelé a repertoárově-žánrové charakteristiky. Druhá kapitola pojednává o rozvoji sovětské violové školy. V jednotlivých podkapitolách jsou uvedena jména a biografie zakladatelů sovětské violové školy, její historie a vývoj. Třetí kapitola se zaměřuje na violový repertoár v ruské hudbě. Jednotlivé podkapitoly popisují roli violy v orchestru, ve skladbách sovětských skladatelů a v nové hudbě konce 20. století. Poslední čtvrtá kapitola odhaluje osobnost Jurije Bašmeta. V jednotlivých podkapitolách je popisováno tvůrčí spojenectví se skladateli a je hodnocen vývoj soudobé violové hudby.