Browsing by referee "RIEDLBAUCH, Václav"

Now showing 1 - 5 of 5
  • Akordeon v orchestrálních partiturách
    Lukeš, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-05-31
    Orchestrální zvuk se vyvíjí po několik staletí. Důležitý vliv na tento fakt má bezesporu vznik nových hudebních nástrojů a jejich postupné začleňování do orchestru. Koncertní akordeon, jak jej dnes známe, není ani 100 let starým nástrojem. V posledních letech jsme svědky vzrůstajícího zájmu ze strany skladatelů o stále častější začleňování akordeonu do instrumentáře orchestru. Osobně jsem byl při nastudování a provedení několika takových skladeb. Tento fakt mne, v součinnosti s nedostatkem literatury řešící tuto problematiku, vedl k napsání této práce. Záměrně jsem vybral dvě kompozice, v kterých akordeon hraje důležitou roli, i když není pojat formou sólového koncertu, ale právě jako organická součást orchestrálního aparátu. Hlavním cílem pak bylo na vybraných místech ukázat konkrétní zvukový dopad akordeonu na zvukovou výslednici celého ansámblu, poukázat na využití jeho unikátních technických a zvukových možností. Výsledky analýzy obou kompozic pak jasně ukazují největší přínos akordeonu zejména v možnosti velké modulovatelnosti hraného zvuku, variabilitě použití související s velkým rozsahem nástroje a bohatá paleta možností při zvukových transformacích hracích technik ostatních sekcí orchestru. Závěrečná teze pak nechává do jisté míry otevřený konec, měla by motivovat skladatele k přemýšlení o technických možnostech primárně temperovaného nástroje, který je ovšem schopný intonačně vychylovat hraný zvuk, čímž může vzniknou
  • Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií
    Trojan, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-13
    Tato práce se věnuje umělecké formě soundscape tak, jak ji skutečně můžeme charakterizovat, naslouchat, vnímat v kontextu čtyřicetileté tradice oboru akustické ekologie (acoustic ecology) a zároveň úzce ve vztahu k tvorbě hudební / zvukové kompozice. V kontextu akustické ekologie se mapují komunitní a institucionálrní projekty, které od nedávných let po současnost vznikaly nejen ve světovém kontextu, ale i v našem domácím prostředí. Hlavní otázkou zůstává snaha o vysvětlení klíčových pojmů akustická ekologie a soundscape. Jsou uplatněny dvě optiky při studiu tématiky soundscape: 1. soundwalk / listening walk - specifické poznávání akustické krajiny kolem nás formou zvukové / poslechové procházky 2. analýza sound composition - analýza zaměřující se na tradiční kompoziční přístupy v rámci zvukových kompozic. V prvním případě se práce zabývá radikálním požadavkem aktivního slyšení, psychologickým typem slyšení, který R. M. Schafer vyžaduje při sluchové interakci s naším okolím. V druhém pak - v analýzách zvukových kompozic Winter Diary (R. M. Schafer) a Un altro ferragosto (A. Curran) - hledá, jakým způsobem tradice soundscape zasahuje do tradičních kompozičních principů, které jsou uplatňovány v klasické hudební kompozici. Práce je dále vedena úzce ve vztahu k vlastnímu osobnímu autobiografickému tématu, které zároveň představuje propojení obou výše zmíněných optik. Tím je cesta do poutního místa Santiago de Compostela (zde v kontextu zvukové procházky), která dala vznik vlastní autorské kompozici Ultreia: El diario del peregrino / Deník poutníka. Cílem analýz je zodpovědět otázku, jakým způsobem tradice akustické ekologie a způsob myšlení R. M. Schafera ovlivnily myšlení skladatelů v rovině zvukové kompozice.
  • Autorská východiska pro uplatnění mikrotonality
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-10
    Tato diplomová práce pojednává o počinech různých autorů napříč 20. stoletím v oblasti mikrotonality a mikrointervaliky. Cílem práce je na základě studia autorských východisek A. Háby a jeho současníků poukázat na jiná řešení této techniky. V práci se pojednává o systémech ladění, které se přibližují co nejpřesvědčivější aplikaci mikrointervalů do melodicko-harmonického procesu komponování hudebních děl. Jádrem celé práce je autorská explikace tzv. centrální reaplikace, která staví na konkrétním přístupu k práci s mikrointervaly. Práce obsahuje analytický pohled na dvě skladby autora, ve kterých je uplatněna centrální reaplikace jako jedno z možných východisek k uplatnění mikrointervaliky v hudební kompozici. Cílem práce je definovat dva póly v uvažování o tomto tónovém prostoru a přinést tak alespoň částečnou rekontextualizaci v pohledu na mikrointervalovou hudbu
  • Ligetiho kompoziční techniky jako inspirační zdroj pro vlastní kompoziční práci se zřetelem ke klavírní tvorbě
    Vetchá, Soňa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-06-07
    Tato práce pojednává o Ligetiho kompozičních technikách obecně a zároveň se speciálním zaměřením na klavírní tvorbu v postupné periodické posloupnosti. Obsahem práce jsou z velké části analýzy klavírních děl, hlavně tedy cyklus Musica Ricercata a vybrané Klavírní etudy, srovnání podobností Musici Ricercaty a Bartókova Mikrokosmu, jimž je věnovaná samostatná kapitola, která přímo navazuje na rozbor Musicy Ricercaty. Je zde i zmínka o Ligetiho působení v Kolíně nad Rýnem a seznámení se s klíčovými postavami evropské avantgardy té doby – konkrétně s Karlheinzem Stockhausenem. V samém závěru je stručná analýza autorčiny bakalářské kompozice s názvem Sen pro klavír a komorní orchestr, která v některých aspektech uplatňuje obdobné techniky, jako Ligeti ve svých skladbách (zejména v klavírních etudách).
  • Uplatnění mluveného slova ve vybraných kompozicích české hudby 2. pol. 20. století s přihlédnutím k vlastní kompoziční tvorbě
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-05-24
    Tato práce pojednává o uplatnění mluveného slova v 2. pol. 20. století v české hudbě se zvláštním zřetelem na historický kontext a kompoziční tvorbu autora. V práci je kladen důraz na potřebu aktualizace a rekontextualizace tvůrčího procesu s uplatněním mluveného slova. Autor vychází především z duality aplikace sémantické povahy textových předloh v hudebních dílech a různých způsobů desémantizace. Jádrem práce je shrnutí a odůvodnění snah skladatelů o desémantizaci s příklonem k hledání těchto prvků v české avantgardní a postmoderní hudbě. Jádrem pojednání je analýza díla českého skladatele Jana Trojana Vašemu futuristickému géniu, které reflektuje zmiňované tendence. Autor své poznatky podkládá vlastními skladatelskými postoji a východisky.