Browsing by referee "SMUTNÝ, Vladimír"

Now showing 1 - 7 of 7
  • Digitální postprodukční korekce obrazu
    Daliman, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-13
    Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
  • Glawogger-Thaler
    Avramovski, Branko
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-24
    I have always been irritated by the general acceptance that documentary film is somewhat of a subordinate genre in terms of cinematography. With analysing the documentary body of work of the Austrian director/cinematographer duo Glawogger/Thaler I want to prove that documentary film cinematography is as worthy as fiction film cinematography. By investigating the visual aspects of their work which are also used as tools in fiction films I hope to bring a closer view on the importance of observance, constructive contextualisation of the images, visual narrative techniques and the cinematographer’s approach to different documentary topics. The main objective of the thesis is to analyse various visual components in the films: Megacities (Glawogger, M., 1998), Workingman’s Death (Glawogger, M., 2005) and Whore’s Glory (Glawogger, M., 2011) with the intention to point out how the cinematographer successfully advocated outright imagery without having the same apparatus for controlling the visuals as one would have in fiction films.
  • KAMEЯRAMAN
    Hojdová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-26
    Američan Robert Richardson jako jeden ze tří kameramanů na světě získal 
za svoji práci tři Oscary. Čtvrté toto ocenění už nikdo na světě z kameramanů zatím nemá. Tento úspěch mu přinesli dva režiséři, se kterými spolupracoval: Oliver Stone a Martin Scorsese. Quentin Tarantino patří k dalším režisérům, kteří mu přinášejí celosvětový úspěch a uznání od odborné veřejnosti. 
Filmy, které RR s nimi natočil, jsou hlavním tématem této diplomové práce. 
Kladla jsem mu otázky a on poctivě odpovídal. Tři roky jsme spolu vedli dialog i korespondenci o jeho odborných zkušenostech, postupech, názorech, 
ale i o jeho pocitech, vítězstvích a zklamáních.

Závěr práce patří filmu A Private War (režie - Matthew Heineman), na kterém jsem v roce 2018 pracovala za třetí kamerou pod Richardsonovým vedením. Tématu této diplomové práci, které jsem si zvolila a bylo mi katedrou kamery FAMU schváleno, vděčím za to, že jsem mohla zblízka poznat osobnost tohoto významného kameramana. Bez FAMU bych nikdy Roberta Richardsona neoslovila.
  • Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek
    Chlumská, Františka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-20
    Tato bakalářská práce nesoucí název ,,Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek'' se zabývá ostrým a neostrým obrazem, vzniklým na filmovém políčku či digitálním čipu. Shrnuje základní vlastnosti lidského oka, a technické parametry a vlastnosti snímacích objektivů. Věnuje se též ''vizuální'' historii z pohledu neostrého obrazu a v závěru sumarizuje psychologický účinek ostrého versus neostrého obrazu na diváka. Přibližuje tedy dva možné úhly pohledu na ostrost a neostrost. Orientace v technologické a i psychologické stránce vzniku a vlivu ostrosti a neostrosti je pro kameramana stěžejní znalostí pro jeho tvorbu. Tato práce shrnuje pouze základy týkající se daného tématu, které je možné v rámci bakalářské práce předložit, nicméně věřím, že může být někomu k prospěchu v jeho studiu či profesi.
  • Problematics of the Long take in Film
    Rachatasakul, Kan-anek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-16
    I want to examines the Logn Take or sequence shot for its impact on the audience´s reception of a film.
  • Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. století
    Chajewski, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-19
    Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu. Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.
  • Vnitřní logika filmového jazyka
    Tichovský, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-10-05
    Anotace Diplomová práce Vnitřní logika filmového jazyka se zabývá vedením diváka obrazovými znaky. Film je zde uvažován jako způsob komunikace. Text prozkoumává procesy a vztahy na ose autor- dílo-divák, nabízí terminologický aparát a ve filosofickém duchu se snaží rozpracovávat základní otázky týkající se díla jako tvořivého záměru. Práce by měla dospět k cíli v okamžiku, kdy čtenář- kameraman dokáže zahlédnout vedle technické podstaty filmu i jeho organické struktury. Vstoupí-li autor svým uvažováním do sféry komunikačního procesu, může filmové dílo „ožít“ v dialogu: směrovat myšlenkové cesty diváka, provokovat jeho intelektuální schopnosti, oživovat jeho zkušenosti a vzdorovat jeho očekávání.