Browsing by referee "SPURNÝ, Vojtěch"

Now showing 1 - 7 of 7
  • Cembalo - generálbasový a obligátní nástroj v komorní hudbě J. S. Bacha (se zaměřením na sonáty pro housle a cembalo)
    Nováková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-06
    Diplomová práce s názvem Cembalo-generálbasový a obligátní nástroj v komorní tvorbě J.S.Bacha (se zaměřením na housle a cembalo) se zabývá především 17. a 18. stoletím. Obsah práce je rozdělen do tří velkých kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a notovými přílohami na konci práce. První kapitola stručně přibližuje úlohu cembala ve hře bassa continua. Druhá kapitola se již zabývá změnou generálbasového partu na obligátní v komorní tvorbě J.S.Bacha. Třetí kapitola zpracovává téma o cembalu jako koncertantním nástroji v houslových Bachovských sonátách a analyzuji v ní Bachovu sonátu E dur pro obligátní cembalo a housle (BWV 1016), kterou jsem hrála na magisterském koncertě. V závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí všech předešlých kapitol.
  • Duchovní nápěvy a jejich zpracování v cembalové literatuře
    Konečná, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-06
    Tématem této práce jsou duchovní motivy a jejich zpracování v cembalové literatuře. Práce je rozdělena na dva hlavní tématické okruhy: Duchovní motivy katolické a protestantské. Samostatnou kapitolou pak je Petr Eben a jeho sonáta pro cembalo.
  • Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě+)
    Žáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-06-01
    Bakalářská práce s názvem Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě) zpracovává celou dynastii hudebníků Couperinů, jež měla téměř dvousetletou tradici. V první kapitole uvádím čtenáře do historických souvislostí doby, ve které Couperini žili a působili. V počátku kapitoly druhé poukazuji na šíření hudebních tradic v období XVII. a XVIII. století v Evropě. Poté však celou kapitolu věnuji rodu Couperinů od jejich původu až po jejich uplatnění u dvora a v centru dění ? na nejprestižnějších místech v Paříži. Podrobněji zpracovávám všechny hudebníky a hudebnice rodu, jejich životopis a pokud se dochovalo dílo, uvádím je celé. Kapitola třetí je soustředěná na tři nejvýznamnější představitele rodiny Couperinů ? Louise, Françoise le Grand a Armanda-Louise. Jejich rozdílné styly ukazují hudební vývoj, změnu hudebního myšlení a různorodé využití nástroje ve vrcholném období cembala do jeho ústupu až ke konci cembalové éry. Především se snažím o vyzdvižení přínosu každého z nich pro cembalovou tvorbu a hudbu. V poslední kapitole je uvedena posloupnost varhaníků Couperinů v jednom z nejdůležitějších míst Paříže ? na varhanickém místě v kostele Saint Gervais.
  • Italská komická opera 18.století
    Galanis, Georgios
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-05-29
    Tématem této bakalářské práce je ucelený pohled na Italskou komickou operu 18. století , jak se ve stejné době rozvíjela v Neapoli, Benátkách a v Římě a dalších italských městech. Obsahuje životopisy nejvýznamnějších skladatelů a libretistů tohoto žánru a poskytuje ucelený pohled na její vývoj během tohoto století. Italská opera buffa je nejpůvodnější a nejzajímavější téma v dějinách hudby, proto bylo pro mě jeho objevování velmi přitažlivé.
  • Modelové situace a ornamentální kontrapunkt v Dobře temperovaném klavíru I. J. S. Bacha
    Čechová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-06-01
    Magisterská práce s názvem "Modelové situace a ornamentální kontrapunkt v Dobře temperovaném klavíru, 1. díl, J. S. Bacha" se zabývá hudebním jazykem, který je typický pro kompoziční práci J. S. Bacha. V první kapitole uvádím historická fakta, která jsou nezbytná v tomto kontextu. Uvádím okolnosti vzniku hudebního textu, pro jaký nástroj je toto dílo napsané a probírám možné varianty ladění. Představuji různé možnosti pořadí Preludií a fug. V druhé kapitole představuji svou metodu analýzy, která vychází z hamburské školy. Ve třetí kapitole uvádím různé možnosti modelových situací v hudbě. Čtvrtá kapitola probírá ornamentální kontrapunkt a jeho význam pro hrajícího interpreta. Pátá kapitola je zaměřená na preludium, jeho různé druhy v historickém kontextu a souvislosti sBachovou tvorbou, šestá kapitola pojednává o fuze, definuje termín, a ukazuje jak vypadá kompoziční práce. Sedmá kapitola se nyní zaměřuje na výběr Preludií a fug z 1. dílu Dobře temperovaného klavíru a vysvětluje nastíněné principy ještě v detailu.
  • Výuka hry na cembalo v současnosti
    Žďárská, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-06-01
    Moje magisterská práce s názvem Výuka hry na cembalo v současnosti se zabývá aktuální situací cembalového vyučování v České republice a zahraničí. První kapitola ve stručnosti mapuje stávající situaci na školách. Hlavním cílem mé práce bylo přehledně popsat současné materiály pro výuku cembala. V druhé kapitole se proto zmiňuji o vztahu současných cembalových škol a historických pramenů. Následující kapitoly se zabývají moderními cembalovými školami: 1. Školami pro začátečníky, 2. Školami pro žáky s předcházejícím jiným hudebním vzděláním a 3. Školami pro pokročilé studenty. Zařadila jsem navíc kapitolu o nejčastěji používaných klavírních školách v ČR, které lze adaptovat pro elementární výuku cembala. Poslední kapitola se zaměřuje na doplňující materiály (stupnice, etudy, basso continuo a soudobou literaturu).
  • Význam českých skladatelů 2. poloviny 18. století
    Žáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-06
    Tématem mé diplomové práce je hudba 18. století a význam českých skladatelů v evropském kontextu. Na začátku práce jsme uvedeni do historických souvislostí, kde je stručně nastíněna politická a společenská situace, hovoříme o postavení hudebníka tehdejšího světa a jeho uplatnění, dále poukazuji na českou hudebnost a její význam pro evropský klasicismus. V dalších kapitolách se zabývám hudebním prostředím na české půdě, českými kantorskými rody a významem zámeckých kapel u nás. Kapitola následující pojednává o české emigraci, hudebních centrech a institucích Evropy a dalších důležitých událostech 18. století. Osmou kapitolou se dostáváme k typům skladeb v období klasicismu a jejich uplatnění. V závěrečné kapitole číslo 9 se detailněji zabývám čtyřruční tvorbou pro klávesové nástroje v 18. století, konkrétními skladateli, hudebními příklady z čtyřruční tvorby a v samém závěru se podělím o svoji vlastní zkušenost se čtyřruční hrou na klávesové nástroje