Browsing by referee "SVÁROVSKÝ, Leoš"

Now showing 1 - 9 of 9
  • Koncertní předehra jako svébytný druh programní hudby se zřetelem k Mendelssohnově předehře
    Papežová Erlebachová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-06-12
    Tato práce se zaměřuje na žánr koncertní předehry, a to především na ty autory, kteří se jako první zabývali její tvorbou a přispěli tak k jejímu rozvoji. Úvodní část práce utváří ucelený přehled o vývoji koncertní předehry jako samostatné skladby, a to od dob jejího vzniku v období raného romantismu až po autory 20. století. S ohledem na rozsah se tato práce soustředí zejména na předehry, které nebyly původně určeny pro jevištní produkci (operní předehry a předehry ke scénické hudbě jsou zde jen zmíněny). Hlavní část této práce je zaměřena na koncertní předehry F. Mendelssohna Bartholdyho, a to zejména na předehru „Pohádka o krásné Meluzíně“. Závěrečná část práce pojednává o koncertních předehrách Mendelssohnových současníků – F. Schuberta, R. Schumanna, C. M. Webera a také částečně H. Berlioze.
  • Leoš Janáček : Glagolská mše
    Kružík, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-02
    Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
  • Neobarokní styl Igora Stravinského a rozbor orchestrální suity Pulcinella
    Stanček, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-11
    Tato bakalářská práce nabízí vhled do života skladatele Igora Stravinského, rozsáhlého období hudebního stylu neoklasicismu se zaměřením na barokní inspiraci a analytický rozbor orchestrální suity Pulcinella.
  • Orchestrální tvorba Klementa Slavického
    Šedivý, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-05
    Bakalářská práce pojednává o symfonické tvorbě českého skladatele Klementa Slavického (1910-1999). Úvod práce tvoří životopisné shrnutí a nástin hlavních tvůrčích etap skladatelova života. V následujících kapitolách je již veškerá pozornost věnována jednotlivým symfonickým skladbám, počínaje Moravskými tanečními fantaziemi a čtyřmi symfoniettami konče. Jádro práce tvoří analytický vhled do Rapsodických variací Klementa Slavického, konfrontovaný s výkladem Eduarda Herzoga (Hudební rozhledy 1970). Práce je také pokusem o vyhodnocení a interpretaci dobových svědectví, souvisejících s touto oblastí díla Slavického. Ta se nacházejí zejména v periodickém tisku v podobě recenzí, analýz či rozhovorů se skladatelem. Pozornost je tedy věnovaná dílům jak po stránce formální, tak i z hlediska dobové recepce.
  • Práce dirigenta v sekci dechových nástrojů
    Spilka, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-05-29
    Tato bakalářská práce se zabývá prací dirigenta s dechovými nástroji, které tvoří obsáhlou složku v moderním symfonického orchestru. Spis je koncipován jako přehled důležitých informací pro práci s dechovými skupinami – v jednotlivých kapitolách jsou řešeny otázky charakteristiky dechových nástrojů, ladění, vyrovnanosti zvuku, instrumentace, akustiky koncertních sálů i celkového metodického pohledu jak zacházet s dechovými nástroji. První kapitola pojednává o odlišných systémech ladění včetně přehledu zásadních rozdílů, které mají značný vliv na intonaci dechových nástrojů. V kapitole druhé jsou popsány charakteristiky dechových nástrojů a jejich specifika včetně akustických a konstrukčních vlastností. Kapitola třetí se zabývá samotnou metodikou práce s dechovou sekcí – metodou ladění akordů, vyrovnáním zvukových proporcí, rytmickou ukázněností, pozicí hudebníků na pódiu apod. Čtvrtá kapitola je zaměřena na instrumentaci a obsahuje rovněž příklady instrumentačních řešení. V kapitole páté se pisatel zabývá aspekty akustiky koncertních sálů včetně proporční vyrovnanosti zvuku, konkrétně pak vhodným počtem hudebníků pro daný rozměr koncertní síně.
  • R.Schumann a jeho vliv na J. Brahmse s přihlédnutím k Brahmsovým klavírním koncertům
    Štefan, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-06-11
    Diplomová práce se zabývá dvěma významnými romantickými skladateli. Osobností a životem Roberta Schumanna a vlivem na Johannesa Brahmse. Práce je členěna do dvou kapitol. První kapitola přináší informace o životě a díle R. Schumanna. Rovněž popisuje příchod mladého Johannesa Brahmse do Düsseldorfu a Schumannův postoj k Brahmsovi i jejich vzájemný vztah. Druhá kapitola se zaobírá Schumannovým vlivem v Brahmsových dílech a zkoumá také jeho vliv na Brahmsovy klavírní koncerty. Schumannův osud byl tragický. Brahms byl Schumannově životnímu konci nepřímým svědkem a zanechalo to v něm hluboké vzpomínky, které v Brahmsových dílech najdeme po celý život.
  • Ruská tradice dirigování v Petrohradě.
    Macek, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-05-29
    Bakalářská práce se věnuje Ruské tradici dirigování v Petrohradě. Cílem textu je podat ucelený náhled na hudební kulturu města se speciálním zaměřením na funkci dirigenta. Zabývá se hlavními kulturními institucemi města: Mariinským divadlem, Petrohradskou filharmonií a Státní konzervatoří Nikolaje Rimského-Korsakova. Zároveň pojednává o práci třech významných dirigentů, kteří tyto instituce velmi ovlivnili a přinesli jim světovou pozornost. Těmito dirigenty jsou Eduard Nápravník, Jevgenij Mravinskij a Ilja Musin.
  • Symfonická tvorba Svatopluka Havelky
    Jiříkovský, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-05-21
    Cílem této práce je ukázat na rozboru symfonické tvorby Svatopluka Havelky vývoj jeho osobnosti a jeho způsobu komponování.
  • Úloha dirigenta při práci s orchestry různých typů
    Iwasaki, Chuhei
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-11
    Tato diplomová práce pojednává o dirigentské úloze a zabývá se tím, jak se tato úloha liší při práci dirigenta s různými orchestry. Pro nalezení odpovídajících charakteristik dirigentovy úlohy se práce věnuje rozboru jeho práce s několika typy orchestrů, které jsou v práci zastoupeny konkrétními příklady. Na základě rozboru vybraných koncertních programů a jejich přípravy jsou nalezeny mnohé rozdíly, které poukazují na specifičnost dirigentovy úlohy ovlivněné mnoha rozličnými okolnosti.