Browsing by referee "VÁLEK, Jiří"

Now showing 1 - 20 of 20
  • Flétna v díle J.S.Bacha
    Jakubcová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-03
    Bakalářská práce se zabývá kompozicemi Johanna Sebastiana Bacha, ve kterých nalezneme flétnový part. Představuje souhrn těchto děl-od kantát, mší, braniborských koncertů až po nejdůležitější sonáty. Zmiňuje též skladby, které s největší pravděpodobností nejsou autentické, ale v minulosti byly Bachovi přisuzovány. Do seznamu jsou též zařazeny transkripce, které se v dnešní době hrávají na flétnu (například Suity pro sólové violoncello BWV 1007-12). Práce má sloužit k přehlednému vyhledávání informací týkajících se daných skladeb. Dle chronologického výčtu je možno určit místo vzniku a účel kompozic. Detailnější informace pak nalezneme v jednotlivých kapitolách zaměřených na určité žánry a formy. Pro přiblížení dobové interpretace je zařazena kapitola o Helmuthovi Rillingovi a jeho vnímaní děl Johanna Sebastiana Bacha.
  • Flétnista Vojtěch Lindaur
    Benetková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-06-07
    Diplomová práce „Flétnista Vojtěch Lindaur“ popisuje životní osudy Vojtěcha Lindaura, významné hudební osobnosti západních Čech druhé poloviny 20. století. Zachycuje jeho uměleckou dráhu, počátky studia hry na flétnu, působení v Divadle J. K. Tyla v Plzni i v Plzeňském rozhlasovém orchestru. Zaměřuje se na flétnistovu pedagogickou praxi, aktivity v oblasti komorní hry a nahrávací činnost. Vzpomínky flétnistových kolegů přibližují lidský portrét Vojtěcha Lindaura. Součástí práce je seznam skladeb flétnistou interpretovaných při koncertních večerech západočeské pobočky Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, soupis operních premiér provedených během Lindaurovy rozsáhlé praxe orchestrálního hráče a rejstřík flétnistových nahrávek pořízených v plzeňském rozhlase.
  • Hudební umělecké školství v České republice
    Vávrová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-05
    Magisterská práce Hudební umělecké školství v České republice pojednává o hudebním školství v České republice od základního, středního až po vysokoškolské vzdělání. Dotýká se přijímacího řízení, průběhu studia, komorní hry, koncertů, soutěží, teoretických předmětů, studijních oborů, orchestrální a koncertní praxe, uplatnění studentů, budoucího zaměstnání a přináší vlastní názor na studium na Českých a Německých školách. Srovnává počet škol s Německem a Rakouskem, zamýšlí se nad celkovou situací ve školství a uplatněním v praxi. Porovnává způsob výuky na hudební škole, konzervatoři a na vysoké škole v České republice a v Německu.
  • Pikola - Historický vývoj, stavba a využ ití v sólové, komorní a orchestrální hudbě
    Brogelová, Aneta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-06-04
    Bakalářská práce "Pikola - historický vývoj, stavba a využití v sólové, komorní a orchestrální hudbě" pojednává o pikole, nástroji příbuzném příčné flétně. První kapitola seznamuje čtenáře s historií jak příčné flétny, tak pikoly. Věnuje se popisu konstrukčních změn a funkce nástrojů od nejstarších dob až po současnost. Ve druhé kapitole se zaměřuji pouze na pikolu, na její stavbu, materiály, ze kterých může být vyrobena (kov, dřevo). Zároveň uvádím významné světové výrobce pikoly a pozornost věnuji i péči o tento nástroj. Třetí kapitola pojednává o možnostech využití pikoly, a to jako sólového nástroje, člena komorního souboru nebo součást symfonického či operního orchestru.
  • Pražské jaro jako flétnová soutěž
    Olšaníková, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-06-06
    Práce je stručným přehledem informací o Pražském jaru, ve které je shrnuto vše, co se týče Mezinárodní hudební soutěže od výčtu všech ročníků týkající se oboru flétna, přes jednotlivé skladby, členy poroty, či významné české i slovenské účastníky, po podrobnosti o vítězích. Jsou zde nastíněny také stručné informace o Mezinárodním hudebním festivalu či informace o historicko-politické situaci v tehdejším Československu. V první kapitole je zahrnuta problematika samotného pojmu Pražského jara - Pražské jaro jako společensko-politický proces, Pražské jaro jako mezinárodní hudební festival a Pražské jaro jako mezinárodní hudební soutěž, z nichž každý je blíže upřesněn. Druhá, stěžejní kapitola práce, obsahuje podrobné informace o Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v oboru flétna. Jsou zde rozepsány všechny ročníky soutěže, ve kterých se flétna objevuje, každý ročník rozebrán dopodrobna, co se týče výběru a počtu skladeb, počtu soutěžících, účasti českých flétnistů či významných členů poroty s jejich životopisy.
  • Problematika výuky hoboje u začátečníků na ZUŠ
    Reiserová, Štěpánka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-06-10
    Tato diplomová práce řeší problematiku výuky hoboje u začátečníků na základní umělecké škole. Mým cílem bylo shrnout a pomoci s řešením problémů při výuce. Tato práce by mohla sloužit i jako metodika pro začínajícího učitele. Hlavním zdrojem informací byly zkušenosti mé a jiných pedagogů z vyučovací praxe. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřila na výběr žáka, vhodný věk ke hře, předpoklady, správnou dechovou techniku a dechová cvičení, nátisk, strojek pro začátečníky, problematiku nástrojů a jejich půjčení nebo koupi. Dále potíže přicházející s postupnou technickou vyspělostí, a přechod z automatického systému nástroje na poloautomatický. Zmiňuji zde nástrojové školy, etudy nebo přednesy u nás dostupné a vhodné k výuce. Zařadila jsem kapitolu o domácím cvičení, výrazových prostředcích, trémě, motivaci, hře zpaměti a v orchestrech nebo komorních seskupeních či o soutěžích. Součástí práce je dotazník pro učitele ZUŠ, z kterého jsem udělala závěry.
  • Sir Malcolm Arnold život a dílo se zaměřením na flétnovou t vorbu
    Reiprich, Oto
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-06-06
    Práce přestavuje Malcolma Arnolda, jednoho z nejvýznamnějších anglických autorů 20. století a jeho vztah k oblíbenému nástroji - flétně. V životopisné části, v tomto rozsahu vůbec první studii v českém jazyce, se podrobně zabývám nejen jeho dílem, ale zejména Arnoldem samotným, jeho komplikovaným životem, psychickou chorobou a vlivem těchto skutečností na samotnou tvorbu. Zvláštní význam věnuji právě okolnostem a osobám, spojeným se vznikem skladeb pro flétnu. Druhou část práce představují formální a harmonické analýzy jeho dvou koncertů pro flétnu a orchestr a sólové Fantazie. Všímám si zde rovněž vlivů stylů 20. století, od seriálních technik až k jazzu a kabaretu, na jeho skladatelské postupy. Práce se opírá také o mé osobní interpretační zkušenosti.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
  • Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. Malotína
    Šubrová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-25
    Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.