Browsing by referee "Vedral, Jan"
Now showing 1 - 8 of 8
Results Per Page
Sort Options
- Auditivní komponenty v loutkovém divadleLešková Dolenská, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)Date of thesis defence: 2009-12-16Disertační práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První se zabývá terminologickým zařazením zkoumané oblasti a definováním základních pojmů. Následuje historický exkurz, který se zaměřuje na pouţití zvuku, hudby a hlasu v dějinách loutkového divadla a zabývá se proměnami hlasové interpretace v závislosti na dobových proměnách inscenačního stylu. V části věnované 20. století je věnována pozornost třem českým fenoménům ? dvojici S+H, voicebandu a poetice Divadla DRAK. Třetí kapitola se zaměřuje na autorčinu vlastní diváckou zkušenost a charakterizuje jak tvorbu na domácí scéně, tak pojmenovává tvůrčí postupy i ve vybraných zahraničních inscenacích, a to včetně typologie moţností ne zcela běţného inscenačního zacházení s auditivními komponenty.
- Časová témata a jejich jevištní reflexeFerenzová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)Date of thesis defence: 2007-09-19V této práci se věnuji časovým tématům a jejich jevištní realizaci. Pod pojmem ?časová témata? chápu témata, která jsou aktuální teď a tady, týkají se současného života. Nejprve píšu o textech a inscenacích, které mě ovlivnily a na kterých jsem v minulosti spolupracovala; po té rozebírám svou bakalářskou inscenaci. Snažím se nacházet styčné body mezi texty (M. Bambušek, E. Jelinek, J. W. Goethe, J. Zeh) a jejich jevištní realizací. Nakonec se pokouším najít, co je v těchto inscenacích nadčasové, co nás přesahuje.
- Dramaturg jako člen tvůrčího týmuČepková, Kristýna(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)Date of thesis defence: 2009-06-24Práce se zaměřuje zejména na praktickou stránku dramaturgické spolupráce na inscenaci. Kristýna Čepková zmiňuje v úvodu svou dosavadní zkušenost v oboru a cíl této práce. První kapitola se zabývá teoretickou přípravou na zkoušení bakalářské inscenace hry Ann Jellicoe, Bezva finta. Tato část zahrnuje faktografické údaje, komentář k inscenační úpravě a rozbor hry. Ve druhé kapitole autorka popisuje jednotlivé fáze zkoušení a zabývá se některými problémy, které vyplývají ze specifičnosti zvoleného textu. Třetí část je vlastní reflexí spolupráce na inscenaci a jejího výsledného tvaru, který byl prezentován na klauzurách. Závěr obsahuje úvahu o osobním přístupu a předpokladech ke zvolenému oboru.
- Habilitační řízení Mgr. Jitka Goriaux Pelechová, Ph.D.Goriaux Pelechová, Jitka(2019)Date of thesis defence: 2019-11-06
- Od školního divadla k divadlu profesionálnímuŠotek, Milan(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Date of thesis defence: 2010-06-14Autor sleduje svoji cestu ze školního divadla k divadlu profesionálnímu, přesněji sezonu 2009/2010 v divadle DISK, během níž připravoval dramaturgický plán činoherní sezony 2010/2011 pro Moravské divadlo Olomouc. V kapitole věnované dramaturgii DISKu se ptá, zda lze vysledovat kontinuitu v divadle, které rok co rok mění umělecký soubor. Na příkladu textů dvou středoevropských autorů ? Kazimír a Karolína Ödöna von Horvátha a Casanova v lázních Arthura Schnitzlera ? pak přiblíží způsob, jakým čte dramatický text. V poslední části se zabývá dramaturgií měšťanského divadla na základě zkušeností s MDO, přičemž ji podepře konkrétními chystanými tituly. Diplomová práce je tak otiskem myšlení dramaturga, jenž právě vstupuje do praxe.
- Postmoderní divadelnost v tvorbě Viliama KlimáčkaPáleníková, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)Date of thesis defence: 2007-06-27Viliam Klimáček je považovaný za najznámejšieho a najúspešnejšieho súčasného slovenského dramatika, nazývaného aj "slovenský Čechov". Jeho tvorba je úzko spätá s bratislavským divadlom GUnaGU, ktorého je spoluzakladateľom. Od roku 1985 tu pôsobil ako amatérsky herec, muzikant, režisér, autor a spoluautor. Klimáčkova poetika a inscenačný štýl GUnaGU, ktoré sa od začiatku vzájomne ovplyvňovali, nesú určité známky postmodernej estetiky. Chcela by som v tejto práci preskúmať klimáčkovskú divadelnosť, jej špecifické črty ako aj vlastnosti, ktoré ju zaraďujú do širších umeleckých súvislostí. Moja anlýza bude založená nielen na teoretickom výskume, ale aj na praktickej skúsenosti z inscenovania jednej z jeho hier - Márie Sabíny.
- Současná ruská dramatika jako problém dramaturgickýČepková, Kristýna(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Date of thesis defence: 2011-09-21Práce se zabývá zkoumáním současné ruské dramatiky z hlediska dramaturgie. Soustředí se na specifické vlastnosti této dramatiky a možnosti, které nabízí divadelním tvůrcům. Autorka v úvodní kapitole zmiňuje vývoj ruského dramatu v posledních letech a pojmenovává některé umělecké tendence současných autorů. Ve druhé kapitole se zabývá jedním z předních dramatiků, Olegem Bogajevem a jeho hrou Ruská všelidová pošta, kterou přeložila. Tato kapitola zahrnuje též úvahu nad inscenačním řešením a reflexi překladatelské zkušenosti. V třetí kapitole píše autorka o jednom z nových divadelních center Ruska ? městu Toljatti a jednom ze zdejších slavných dramatiků, Juriji Klavdijevovi. Rozboru jeho hry Anna a reflexi spolupráce na její inscenaci je věnována převážná část této kapitoly. Na jejím konci autorka stručně srovnává Klavdijevův text s Bogajevovým. V závěru shrnuje svou práci a zamýšlí se nad významem nových ruských her nejen pro české divadlo.
- Text jako komponent divadelní inscenace a text jako východisko interpretaceSamec, Matěj(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)Date of thesis defence: 2009-09-16Autor si ve své práci klade za cíl vymezit pojem divadelní scénáristiky. Chápe ji jako specifickou formu dramaturgie a dramaturgické práce. Na základě analýzy vlastních zkušeností se pokouší o pojmenování dvou základních podob divadelní scénáristiky, totiž scénáristiky v kontextu divadla interpretačního a v kontextu divadla neinterpretačního (autorského). Zabývá se hledáním a pokusy o pojmenování jejich styčných ploch. K objasnění zvolené problematiky užívá příklady práce na konkrétních ? dramatických, prozaických, i a priori neuměleckých ? textech, jež byla zásadní při přípravě scénářů pro pět rozdílných inscenací, na jejichž přípravě se autor podílel jako dramaturg a scénárista. Jedná se o dva projekty autorské, jednu inscenaci Shakespearovy tragédie, jednu dramatizaci a jednu scénickou koláž.