Katedra tance / Department of Dance

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/17

Browse

Browsing Katedra tance / Department of Dance by Subject "baletní inscenace"

Now showing 1 - 5 of 5
  • Balet Giselle v zápisu Henriho Justamanta ze 60. let 19. století
    Rafajová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-05
    Tato bakalářská práce se zabývá zápisem baletu Giselle, který vytvořil francouzský choreograf a baletní mistr Henri Justamant v 60. letech 19. století. Uvádí překlad 2.jednání tohoto baletu, který srovnává s původním libretem Giselle z roku 1841 a zabývá se jeho následnou analýzou.
  • Baletní hudba Leopolda Koželuha
    Stratilová Urválková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-06
    Diplomová práce pojednává o baletní hudbě Leopolda Koželuha a je zaměřena především na pětiaktový heroický balet La ritrovata Figlia di Ottone II., který měl premiéru 24. 2. 1794 v Kärntnerthor-Theater. Opisy a tisky tohoto baletu jsou dodnes značně rozšířené. Na základě dochovaného libreta a tisku kompletní klavírní verze baletu byla učiněna přibližná rekonstrukce děje podle Koželuhovy hudby. Analýza notového pramene odhalila značnou dramatičnost baletní hudby. Dalším cílem práce bylo prozkoumání historického pozadí vzniku libreta. Ukázalo se, že námět je z velké části založen na skutečných postavách, ale fiktivním ději. V jediném dosud známém pramenu (Ayrenhoff 1794) se dovídáme kusé informace o jevištní podobě vídeňské verze baletu. Menší pozornost je věnována dalším baletním dílům Koželuha, jako je tříaktový heriocký balet Telemach auf der Insel der Kalypso (1807).
  • Choreografická zpracování Slovanských tanců Antonína Dvořáka
    Vašíčková, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-15
    Bakalářská práce s názvem Choreografická zpracování Slovanských tanců Antonína Dvořáka se zabývá přehledem i jednotlivými scénickými uvedeními tohoto díla. První kapitola pojednává obecně o propojení tanečního projevu s hudební kompozicí primárně určenou pro koncertní sál. Součástí kapitoly je také přehled choreografických zpracování Slovanských tanců se zaměřením na české inscenace v první polovině 20. století a jejich dobovou percepci. Druhá kapitola detailněji rozebírá čtyři různá zpracování Slovanských tanců choreografem a představitelem baletní moderny Ivem Váňou Psotou. Důraz je kladen na dobové vnímání inscenací jak uměleckými kritiky a teoretiky, tak širokou veřejností. K dosažení nejen tohoto cíle jsou využívány převážně historiografické metody a poměrně velké množství citací dobových článků a kritik. Výsledkem bakalářské práce je seznámení čtenáře s kontextem scénického uvádění Slovanských tanců a dobový náhled na vybraná choreografická zpracování díla.
  • Dramaturgie baletních souborů kamenných divadel na území Čech a Moravy v letech 1918-1948
    Kantorová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-24
    Tato práce pojednává o všech baletních titulech, které byly uvedeny ve třech největších scénách v Praze, Brně a Ostravě v období 1918-1948. Věnuje se repertoáru třiceti sezón souběžně a přináší srovnání těchto třech scén. Zkoumané jsou především tituly, jejich opakování a cesty v daném období, věnuje se však také kritikám v dobovém tisku, choreografům a tvůrcům děl.
  • Role Julie v Prokofjevově baletu (MacMillan-Vamos-Zuska)
    Helander Kramešová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-06-24
    Bakalářská práce na téma „Postava Julie v Prokofjevově baletu (srovnání MacMillan-Vàmos-Zuska) zachycuje detailní rozbor postavy Julie ve třech různých choreografických zpracováních Prokofjevova baletu Romeo a Julie. Práce nabízí stručný chronologický přehled historie zpracování Shakespearova slavného dramatu v tanečním pojetí. Dále sleduje genezi Prokofjevovy slavné partitury, která se stala inspirací nespočetnému množství choreografů. Tato práce se však soustřeďuje na tři z nich: Kennetha MacMillana, Youriho Vàmose a Petra Zusku. U těchto choreografií odkrývá způsob jejich vzniku, sleduje vzájemné podobnosti i rozdíly, a předně se zaměřuje na postavu Julie v jejích individuálních výstupech. Zároveň tato práce nabízí rovněž detailní srovnání dílčích hudebních zpracování a přístupu zmiňovaných tvůrců k původní Prokofjevově partituře