Bakalářské práce / Bachelor's theses
Permanent URI for this collection
Browse
Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses by Subject "americká kinematografie"
Now showing 1 - 4 of 4
Results Per Page
Sort Options
- Alfred HitchcockHojdová, Jana(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-09-22Ve své bakalářské práci se soustředím na důkladný rozbor čtyř snímků režiséra Alfreda Hitchcocka - Příšerný host (The Lodger) - 1927, Pověstný muž (Notorious) - 1946, Provaz (Rope) - 1948, Zběsilost (Frenzy) - 1972. Výše zmíněné filmy jsem rozebírala po jednotlivých scénách. Zaměřila jsem se především na vizuální pojetí těchto filmů. Pro svoji bakalářskou práci jsem tudíž zvolila název Vizuální prostředky filmového díla očima Alfreda Hitchcocka. Převážná většina scén v této studii je provázena příslušnými screenshoty.
- Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazuBallek, Lubomír(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-09-13Tato bakalářská práce „Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu: Andrej Barla, Sławomir Idziak a Miroslav Ondříček o svém řemesle“ rozebírá co významní čeští a světoví kameramani považují za své řemeslo a jako mu přikládají důležitost. V první ze čtyř kapitol práce nabízí obecnou polemiku nad slovem řemeslo a snaží se tento pojem definovat skrze názory významných kameramanů. Navazující tři kapitoly se potom věnují podrobněji třem rozlišným cestám jednotlivých kameramanů a jejich řemesla. Druhá kapitola rozebírá, jak se Miroslav Ondříček musel vypořádat se svým řemeslem během natáčení filmu Amadeus (Forman, 1984). Zatímco řemeslo je v této kapitole nahlíženo především z pohledu technického, v následující třetí kapitole je diskutováno především z pohledu dramaturgického a experimentálního na příkladu práce polského kameramana Sławomira Idziaka a jeho práce na filmech Krátký film o zabíjení (1987, Kieślowski) a Tři barvy: modrá (1993, Kieślowski). Závěrečná čtvrtá kapitola debatuje řemeslo z pohledu času a pohledu generačního na ukázce tvorby kameramana Andreje Barly a jeho filmů Zlatá reneta (1965, Vávra) a Romance pro křídlovku (1966, Vávra). Tato bakalářská práce tvrdí, že všichni tři zmínění kameramani dosáhli ovládnutím svého řemesla až ke slávě umělců obrazu. Kapitoly o Sławomirovi Idziakovi a Andreji Barlovi jsou postaveny na mých vlastních rozhovorech, které jsem s kameramany vedl.
- Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. stoletíChajewski, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)Date of thesis defence: 2016-09-19Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu. Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.
- Výtvarné umění - inspirace filmového obrazuBalonek, Patrik(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-09-13Mým záměrem je poukázat na zdroj inspirace, reference a informací v podobě dobových malířských pláten, jenž se stala předlohou pro kameramana a pro celé jedno filmové dílo. Svou bakalářskou práci bych proto rád zaměřil na výtvarné umění, které už od počátku kinematografie zasahuje do tvorby filmových děl. Ústředním tématem této práce je film Barry Lyndon od režiséra Stanleyho Kubricka, který byl natočen v roce 1975. Poukazuji a rozebírám podobnost filmových záběrů s plátny malířů převážně osmnáctého století, jelikož tento film nabízí divákovi vhled do této doby.