Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design
Permanent URI for this community
Browse
Browsing Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design by Subject "analýza zvuku"
Now showing 1 - 5 of 5
Results Per Page
Sort Options
- Digitální restaurování optické zvukové stopyPoledna, Marek(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-10-08V práci se věnuji oboru restaurování optické zvukové stopy filmového díla. Práce obsahuje zevrubný popis historického technického vývoje záznamu filmového zvuku a náhled do problematiky snímání, restaurování obrazové domény zvukové stopy a postprodukčního restaurování. Postprodukční fáze je demonstrována na konkrétním průběhu restaurování zvukové stopy filmu Ostře sledované vlaky. Práce na závěr obsahuje stručnou obecnou polemiku nad specifičností oboru filmového restaurování.
- Subjektivizace zvukového vjemu ve filmuPatríková, Michaela(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-10-08Hlavním záměrem diplomové práce je přiblížení charakterizace subjektivního zvuku ve filmu. Práce je rozdělena na několik částí. Úvodní kapitola shrnuje principy vnímání zvuku a obrazu z hlediska psychologie, fyziologie a technologie. Další část práce přibližuje subjektivní zobrazení ve filmu obecně. Následně se práce věnuje tématu subjektivizace vnímání zvuku a vysvětlení termínu Point of Audition (POA). Poté následuje vymezení druhů POA v audiovizuálním díle, doplněné o konkrétní příklady a jejich rozbor ve vybraných filmech. Poslední část práce ústí v popis tvůrčího ztvárnění POA (v praxi). Práce je doplněna ukázkami na DVD.
- Theremin a emoce ve filmuKnot, Adalbert-Vojtěch(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-06-05Tato práce se snaží zjistit, jakým způsobem je využit zvuk thereminu ve filmové hudbě. Po historickém úvodu a základním nástinu fyzikálních principů, na základě kterých theremin funguje, následuje analýza tří filmů z období 40. a 50. let, které theremin využívají k vyjádření konkrétní emoce. Ukáže se ale, že tyto filmy vytvořili z hudby thereminu klišé, které bude obtížné překonat, v další kapitole proto zjišťuji, zda jiní tvůrci použili theremin jiným způsobem a jestli se jim podařilo znovuvytvořit konotace s tímto nástrojem spojené. Na závěr jen ve stručnosti naznačuji další vývoj thereminu.
- Zvuk v celovečerním filmu beze slovKlusák, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-06-03Hlavním záměrem práce je charakterizace celovečerního neanimovaného filmu beze slov a rozbor principů zvukové dramaturgie a filmové řeči ve snímcích tohoto neoficiálního žánru. Úvodní kapitoly práce obecně pojednají o fenoménu celovečerní nonverbální kinematografie se zaměřením na historický vývoj a obecnou filmovou řeč. Střední díl práce představí vybrané snímky beze slov, stručně je popíše a pokusí se o jejich subžánrové rozřazení. Poslední, nejrozsáhlejší díl práce je analytickou studií různých přístupů k paušálnímu omezení mluveného slova. Tato část ústí v závěrečnou zvukově-teoretickou charakterizaci zvukové složky beze slov.
- Zvukové pojetí divadla ve filmu v Hamletovi Franca ZeffirellihoBadhan Nebeská, Jitka(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-09-18Franco Zeffirelli (nar. 1923) proslul jako režisér oper a zdařilých filmových adaptací her Williama Shakespeara, jimiž jsou konkrétně Zkrocení zlé ženy (1967), Romeo a Julie (1968) a Hamlet (1990). Základ textu tvoří podrobná analýza posledního jmenovaného filmu, a to z hlediska jeho filmové struktury a sound designu. Další část se věnuje jednotlivým zvukovým prvkům divadelně-filmového prolínání (práce s mluveným slovem, zdůraznění či potlačení ruchů, zapojení hudby a zvukových atmosfér, zvukové přechody). Součástí je též úvaha o smyslu filmové adaptace divadelní hry a o vzájemném přínosu těchto dvou forem.