Katedra kamery - KK / Department of Cinematography

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/25

Browse

Browsing Katedra kamery - KK / Department of Cinematography by Subject "americká kinematografie"

Now showing 1 - 13 of 13
  • Alfred Hitchcock
    Hojdová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-22
    Ve své bakalářské práci se soustředím na důkladný rozbor čtyř snímků režiséra Alfreda Hitchcocka - Příšerný host (The Lodger) - 1927, Pověstný muž (Notorious) - 1946, Provaz (Rope) - 1948, Zběsilost (Frenzy) - 1972. Výše zmíněné filmy jsem rozebírala po jednotlivých scénách. Zaměřila jsem se především na vizuální pojetí těchto filmů. Pro svoji bakalářskou práci jsem tudíž zvolila název Vizuální prostředky filmového díla očima Alfreda Hitchcocka. Převážná většina scén v této studii je provázena příslušnými screenshoty.
  • Case Studies of the Influence of Painting on the Cinematographer´s Work
    Cortes, Laura Camila
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-16
    I want to analyze particular films for how paintings guided cinematographer to make certain choices for film´s overall look, looking at An American in Paris, Mazany Filip and Cyrano de Bergerac.
  • Conveying Meaning Through Movement: Using Handheld Vs Steadicam In Moving Point Of View Shots In Feature Films
    Joseph, Abraham
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Date of thesis defence: 2018-09-27
    This thesis attempts to study two techniques used to shoot the moving POV shot in films--the handheld camera and the Steadicam--to analyse how they contribute to or enhance the ‘realism’ in a film. To do this, existing literature on camera movement is reviewed and an overview of the history of these two techniques is provided. This thesis also looks at how the moving POV shot has been captured in cinema till now. Drawing from this historical foundation, this thesis builds its theoretical premise, hugely aided by Andre Bazin’s theory of cinematic realism and the films and ideas of cinema put forth by Robert Bresson. Finally, this thesis formulates a new classification of POVs and perspectives,andanalysestwofilms(LászlóNemes’s SonofSaula ndGus Van Sant’s Elephant ) that each use one of these techniques of filming the moving POV against it. The attempt to understand which of these camera movement techniques comes closest to attaining ‘realism’ and the idea of cinema as propagated by Bresson.
  • Kameraman Roger Deakins
    Lipský, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-24
    Roger Deakins je celosvětově uznávaným kameramanem v oblasti celovečerního filmu. Za svou dlouholetou kariéru nasbíral neuvěřitelné množství zkušeností, vytříbil si tak přístup a postupy při práci, o které se rád dělí. Jeho kariérní cesta a zkušenosti při přípravách, natáčení a postprodukci hraného filmu mohou být pro čtenáře inspirativní a mohou přispět k profesnímu rozvoji.
  • KAMEЯRAMAN
    Hojdová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-26
    Američan Robert Richardson jako jeden ze tří kameramanů na světě získal 
za svoji práci tři Oscary. Čtvrté toto ocenění už nikdo na světě z kameramanů zatím nemá. Tento úspěch mu přinesli dva režiséři, se kterými spolupracoval: Oliver Stone a Martin Scorsese. Quentin Tarantino patří k dalším režisérům, kteří mu přinášejí celosvětový úspěch a uznání od odborné veřejnosti. 
Filmy, které RR s nimi natočil, jsou hlavním tématem této diplomové práce. 
Kladla jsem mu otázky a on poctivě odpovídal. Tři roky jsme spolu vedli dialog i korespondenci o jeho odborných zkušenostech, postupech, názorech, 
ale i o jeho pocitech, vítězstvích a zklamáních.

Závěr práce patří filmu A Private War (režie - Matthew Heineman), na kterém jsem v roce 2018 pracovala za třetí kamerou pod Richardsonovým vedením. Tématu této diplomové práci, které jsem si zvolila a bylo mi katedrou kamery FAMU schváleno, vděčím za to, že jsem mohla zblízka poznat osobnost tohoto významného kameramana. Bez FAMU bych nikdy Roberta Richardsona neoslovila.
  • Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu
    Ballek, Lubomír
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-13
    Tato bakalářská práce „Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu: Andrej Barla, Sławomir Idziak a Miroslav Ondříček o svém řemesle“ rozebírá co významní čeští a světoví kameramani považují za své řemeslo a jako mu přikládají důležitost. V první ze čtyř kapitol práce nabízí obecnou polemiku nad slovem řemeslo a snaží se tento pojem definovat skrze názory významných kameramanů. Navazující tři kapitoly se potom věnují podrobněji třem rozlišným cestám jednotlivých kameramanů a jejich řemesla. Druhá kapitola rozebírá, jak se Miroslav Ondříček musel vypořádat se svým řemeslem během natáčení filmu Amadeus (Forman, 1984). Zatímco řemeslo je v této kapitole nahlíženo především z pohledu technického, v následující třetí kapitole je diskutováno především z pohledu dramaturgického a experimentálního na příkladu práce polského kameramana Sławomira Idziaka a jeho práce na filmech Krátký film o zabíjení (1987, Kieślowski) a Tři barvy: modrá (1993, Kieślowski). Závěrečná čtvrtá kapitola debatuje řemeslo z pohledu času a pohledu generačního na ukázce tvorby kameramana Andreje Barly a jeho filmů Zlatá reneta (1965, Vávra) a Romance pro křídlovku (1966, Vávra). Tato bakalářská práce tvrdí, že všichni tři zmínění kameramani dosáhli ovládnutím svého řemesla až ke slávě umělců obrazu. Kapitoly o Sławomirovi Idziakovi a Andreji Barlovi jsou postaveny na mých vlastních rozhovorech, které jsem s kameramany vedl.
  • Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. století
    Chajewski, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-19
    Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu. Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.
  • The Examination Of The Creative Potential Of Cinema Lenses
    Bruges, Leo
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-24
    Tato diplomová práce zkoumá otázku, jak si současní kameramani a kameramanky vybírají objektivy pro natáčení svých filmů na základě stanovených kritérií, znalostech a zkušenostech s danými objektivity a taktéž jejich testování. Tato práce zkoumá objektiv z technického hlediska, sleduje, jak pracuje se světlem, jaké má parametry, vlastnosti a nedostatky, aby bylo možno lépe pochopit, jak lze určit jeho kreativní použití. Výsledky této práce vycházejí z rozhovorů se třemi kameramany s důrazem na nejnovější filmy, na kterých pracovali: Lawrence Sher (Joker, 2019), César Charlone (Dva papežové, 2019) a Vladimír Smutný (Nabarvené ptáče, 2019). Rozhovory zkoumají kameramanův pracovní postup a proces při práci na konkrétních filmech a poskytují srovnání mezi jejich stylem, uměleckými rozhodnutími a dnešními trendy, které jsou ovlivněny pokračujícím vývojem technologie objektivů a kamer. Tato práce ukazuje, že moderní kameramani mají své vlastní způsoby chápání a používání objektivů a že též reflektují takzvanou „psychologii“ objektivů. Tento koncept stojí na myšlence, že vhodně zvolené snímání umožňuje divákům, aby se naladili na vnitřní svět postav a zároveň sledovali jejich příběh.
  • The Cinematography of Rachel Morrison
    Alcalde, Nelisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-29
    Tato práce představuje práci první ženy, Rachel Morrison, nominované na Oscara v kategorii “Nejlepší kamera”. Na základě analýzy některých děl, které vytvořila, můžeme lépe identifikovat její vizuální styl: Subjektivní naturalismus. Tato studie je založena na sérii on-line Zoom rozhovorů, které jsem uskutečnila s Rachel Morrisonovou. Během rozhovorů, jsme diskutovali o jejím osobním a pracovním životě.
  • Vittorio Storaro: How to maintain artistic style in digital cinematography
    Kerimoglu, Kagan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Date of thesis defence: 2018-09-27
    This thesis explores how a cinematographer can reflect his/her own style in the
  • Výtvarné umění - inspirace filmového obrazu
    Balonek, Patrik
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-13
    Mým záměrem je poukázat na zdroj inspirace, reference a informací v podobě dobových malířských pláten, jenž se stala předlohou pro kameramana a pro celé jedno filmové dílo. Svou bakalářskou práci bych proto rád zaměřil na výtvarné umění, které už od počátku kinematografie zasahuje do tvorby filmových děl. Ústředním tématem této práce je film Barry Lyndon od režiséra Stanleyho Kubricka, který byl natočen v roce 1975. Poukazuji a rozebírám podobnost filmových záběrů s plátny malířů převážně osmnáctého století, jelikož tento film nabízí divákovi vhled do této doby.
  • Vývoj filmového jazyka Terrence Malicka
    Šťastný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-29
    Tato magisterská práce se zabývá vývojem obrazového řešení filmů Terrence Malicka. Nabízí komplexní vhled do vývoje osobnosti režiséra s důrazem na jeho spolupráci s kameramanem. Práce analyzuje celou Malickovu filmografii, přičemž zkoumá, jak kamerová složka daného filmu přispěla k vývoji Malickova filmového jazyka. Závěr nabízí zamyšlení nad specifickou souhrou režiséra a kameramana nejen na poli Malickovy tvorby.
  • When Colour Narrates: Colour as a Narrative Tool in Audio-visual Storytelling
    Larsen, Morten
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-10-06
    This thesis explores the use of colour as a narrative tool within the realm of cinema. Even though colours have taken up a considerable role in the history of film, colour theory and colour aesthetic have not received reasonable attention in film studies compared to other fields. The thesis reflects upon why this might be the case based on the hypothesis by David Bachelor that a history long “chromophobia” has existed in the arts in the Western world. The paper then seeks to give an overview of relevant theory of colour that tries to shed light on the multiplex nature of colour itself, and in continuation to that, its ability to convey meaning within audio-visual story-telling. Finally, this paper shall investigate the selected works by three directors - Eric Rohmer, Rainer Werner Fassbinder and Alfred Hitchcock - that utilize colour narratively within their work but in various ways. It is the aim of this thesis that the analysis supported by theory shall prove the quality and unique property of colour in audio-visual storytelling.