Katedra kamery - KK / Department of Cinematography

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/25

Browse

Browsing Katedra kamery - KK / Department of Cinematography by Subject "analýzy filmových děl"

Now showing 1 - 20 of 63
  • 19.9
    Adam, Stanislav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-19
    Tato bakalářská práce se zabývá studií osvětlovacího systému Cine Reflect Lighting System a jeho schopnosti přistupovat k osvětlení scény zcela odlišným způsobem. První část práce shrnuje výhody a nevýhody zrcadlových systémů, čímž může pomoci kameramanům při volbě správné osvětlovací technologie snímaného filmu. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na použití CRLS ve filmech Michaela Hanekeho, zejména v jeho dobovém snímku Bílá Stuha (2009).
  • A Night´s Portrait
    Buffa, Gabriele
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-10-06
    I´m interested in examining nigth scenes in film. Askong how cinematographers light scenes that are supposed to be in darkness.
  • Alfred Hitchcock
    Hojdová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-22
    Ve své bakalářské práci se soustředím na důkladný rozbor čtyř snímků režiséra Alfreda Hitchcocka - Příšerný host (The Lodger) - 1927, Pověstný muž (Notorious) - 1946, Provaz (Rope) - 1948, Zběsilost (Frenzy) - 1972. Výše zmíněné filmy jsem rozebírala po jednotlivých scénách. Zaměřila jsem se především na vizuální pojetí těchto filmů. Pro svoji bakalářskou práci jsem tudíž zvolila název Vizuální prostředky filmového díla očima Alfreda Hitchcocka. Převážná většina scén v této studii je provázena příslušnými screenshoty.
  • Analýza vzájemného ovlivnění kameramana a režiséra
    Vančura, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-10-08
    Práce je jakýmsi zamyšlením nad spoluprácí kameramana a řežiséra. Jejím úkolem je analyzovat do jaké míry je kameramanův rukopis formován osobou režiséra a do jaké míry se kameramanův rukopis mění v závislosti na žánru filmované látky.
  • Barvy v evropském a indickém filmu
    Chlumská, Františka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-26
    Práce se věnuje rozdílným a shodným tendencím v užívání barev v současné indické a evropské kinematografii. Zmiňuje psychologické účinky barev na člověka. Popisuje historii evropského a indického umění se zaměřením na barvu. Dále se věnuje barevné symbolice v rámci evropské a indické kultury. Na konkrétních příkladech filmů rozebírá a popisuje jejich barevné palety a ty následně porovnává. Pojmenovává faktory ovlivňující barevnost filmu. Obecně shrnuje základní shody a rozdíly v užívání barev v rámci porovnávaných kinematografií.
  • Case Studies of the Influence of Painting on the Cinematographer´s Work
    Cortes, Laura Camila
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-16
    I want to analyze particular films for how paintings guided cinematographer to make certain choices for film´s overall look, looking at An American in Paris, Mazany Filip and Cyrano de Bergerac.
  • Český kameraman na přelomu tisíciletí
    Nováček, Tomáš
    (2004)
  • Cesta ke slávě kameramanská tvorba Sławomira Idziaka
    Chajewski, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-26
    Cílem této práce je popsat úspěch Sławomira Idziaka, jednoho z řady polských kameramanů pracujících v Hollywoodu, zjistit jeho příčiny a na tomto základě popsat fenomén „polské kameramanské školy“. Pomocí rozboru filmů, autobiografií režisérů,se kterými Idziak spolupracoval, a monografie dějin polského a světového filmu. Proběhne analýza kariéry mistra a bude se řešit otázka, proč zrovna ON dosáhl v této zemi takového úspěchu? Idziak byl prvním a „nejúspěšnějším“ z větší skupiny zrovna polských kameramanů, kteří v onom období uspěli v Hollywoodu, anebo v kinematografiích západní Evropy. Základní otázkou je důvod těchto úspěchů. Historický kontext a všeobecný zájem o polský film v období 80. let versus výjimečné vzdělání polských kameramanů, zejména, bylo -li opravdu výjimečné, či nikoliv. Hlavní přínos práce spočívá v závěrech, které tato analýza může přinést pro filmové školství všeobecně. Netroufám si zodpovědět bezpochybně, jaké byly příčiny úspěchů polské kameramanské školy. Nicméně, mám možnost zvážit argumenty pro a proti dvou příčin, které se nabízejí. Odpověď, která úspěch připisuje historickému kontextu, nepodporuje případy úspěchů generace kameramanů, jako např. Artura Reinharta a Pawła Edelmana, kteří se uplatnili po roce 1989. Připisování úspěchů výjimečné filmové škole v Łodzi je zase problematické v tom, že jiné středo a východoevropské školy, jako např. FAMU a VgiK, mají velmi podobný přístup k vzdělávání kameramanů, tzn. velkou energii věnují technickému vzdělávání, stejně tak vyžadují po svých studentech všeobecné kulturní znalosti a podobně kladou důraz i na problematiku spolupráce s režisérem. Nabízí se tedy otázka, proč světově úspěšných kameramanů vychovaly méně? 
  • Cinematography in the Colombian Amazon
    Mahecha Castaneda, Carlos Mario
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Date of thesis defence: 2019-09-26
    The present research intends to go through significant contemporary productions done in the Colombian Amazon Rainforest in a time where historical changes are driving the country towards very difficult decisions. In this context, the cinematographer as an artist has a responsibility with his or her culture and society where technological choices are absolutely bounded with the motives of the craft and the construction of an embracing identity that can fit all the post colonial miscegenation. Is the jungle a place to protect and leave untouched? Is it there for the cinematographer with the tools of the profession to exploit its imagery? To whom is the author talking and what is his or her aim with the piece done, particularly in a place with millenary cultural heritage and one of the most important, if not the most, ecosystem in the earth to fight climate change. Technology becomes as an aesthetical and ethical decision as the place where the camera is placed.
  • Conveying Meaning Through Movement: Using Handheld Vs Steadicam In Moving Point Of View Shots In Feature Films
    Joseph, Abraham
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Date of thesis defence: 2018-09-27
    This thesis attempts to study two techniques used to shoot the moving POV shot in films--the handheld camera and the Steadicam--to analyse how they contribute to or enhance the ‘realism’ in a film. To do this, existing literature on camera movement is reviewed and an overview of the history of these two techniques is provided. This thesis also looks at how the moving POV shot has been captured in cinema till now. Drawing from this historical foundation, this thesis builds its theoretical premise, hugely aided by Andre Bazin’s theory of cinematic realism and the films and ideas of cinema put forth by Robert Bresson. Finally, this thesis formulates a new classification of POVs and perspectives,andanalysestwofilms(LászlóNemes’s SonofSaula ndGus Van Sant’s Elephant ) that each use one of these techniques of filming the moving POV against it. The attempt to understand which of these camera movement techniques comes closest to attaining ‘realism’ and the idea of cinema as propagated by Bresson.
  • Dramaturgie a filmový scénář z perspektivy práce kameramana
    Ballek, Lubomír
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-29
    Tato diplomová práce je úvahou o tom, kde stojí v tvůrčím procesu kameramana a režiséra hraného filmu slovo „dramaturgie“ a jak tito tvůrci pracují s filmovým scénářem. První kapitola je obecnějším zamyšlením nad těmito pojmy z pohledu kameramana Martina Štrby. Druhá kapitola se zabývá přeměnou literárního scénáře do filmu Knoflíkáři (Zelenka, 1997) z perspektivy kameramana filmu Mira Gábora. Třetí kapitola nabízí kritickou rovinu, kdy Jan Švankmajer skrze debatu nad svou tvůrčí metodou polemizuje nad užitečností dramaturgie a filmového scénáře. Práce je postavena na rozhovorech, které jsem udělal s kameramany Martinem Štrbou a Miro Gáborem a s režisérem Janem Švankmajerem.
  • Expanded Cinematography
    Dimoski, Vladimir
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-06-07
    The cinematography as an art form stands today at a crossroad. There is a lot of controversy surrounding the definition of the term “cinematography” in the context of films in which traditional (lensed) cinematography was subordinated to virtual techniques, such as “The Matrix”, "Life of Pi" and "Gravity”. The following study will observe the historical development of the camera techniques, as its goal is to verify if the virtual cinematography is a step forward in the evolutionary road of the job of the director of photography. In order to seek for the truest answer, the study will analyze the work of the cinematographers of the above-mentioned feature movies, in terms of their collaboration with the visual effects supervisors and their creative team. The study will try to convey how the DoP’s have used the new skills to help support the dramaturgy of the screenplay.
  • Fenomén Emanuel Lubezki
    Teysslerová, Yvona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-24
    Podle Gestaltské teorie, založené Maxem Wertheimerem, nevnímáme podněty jednotlivě, ale jako celkový dojem. Snadno to pochopíme na příkladu hudby. Můžeme rozpoznat melodii kdykoli, i když je reprodukována v jiné tónině nebo rytmu. Nevnímáme jednotlivé noty, ale celkovou melodii. Pokud v notovém záznamu nota chybí, přidáme si ji automaticky, abychom reprodukovali známou melodii.(1) Naše vnímání obrázků funguje podobným způsobem. Přidáváme prvky, které chybí, nebo které na základě zkušeností očekáváme. V 50. letech 20. století umělecký psycholog Rudolf Arnheim tuto teorii rozšířil na teorii poznání, založenou na vnímání. Podle této teorie nemyslíme slovy, ale obrázky. Tato teorie je potvrzena vědci. Zásadní průlomy, které vedou ke kreativnímu řešení problému, jsou obvykle vizuální. Profesor Arnheim analyzuje některé aspekty, ve kterých se fotografie liší od jiných umění, a dochází k závěru, že fotografie je, i když je omezenější, blíže hmotnému životu lidí a plní nejdůležitější sociální funkci. Fotografie jsou jedinečně schopné zachytit to, co divák cítí. Je to skutečný vzhled věcí a událostí. Film je oživenou fotografií. Za pomocí střihu, hudby, zvuků a nespočetných možností, které nabízí obrazové snímání a jeho reprodukce, oživujeme fotografii a přibližujeme se někdy více, někdy méně, realitě. Někdy se však vzdalujeme natolik, že vytváříme světy zcela nové. Jeho schopnost reprodukovat realitu nebo naopak vytvořit novou, je zcela fascinujícím pro naše vnímání. Proto se zřejmě film těší takové popularitě, která umožnila vznik Hollywoodu a s ním celosvětově známé osobnosti. Podmanivé obrazy krajiny, tváří a nových světů reprodukuje na filmové plátno v současnosti jeden z nejznámějších a nejúspěšnějších hollywoodských kameramanů Emmanuel Lubezki. Jeho filmová fotografie přitahuje miliony diváků, určuje celosvětově módní trendy v oblasti kinematografie. Je jedním z neprogresivnějších kameramanů z hlediska technických inovací. Emmanuel Lubezki získal jako jediný kameraman na světě tři po sobě jdoucí Oskary. Je to výsledek štěstí, dlouholeté profesní oddanosti a osobní zapálenosti pro film. Nesmíme však opomenout, že je tento výsledek je také spojen s producentskou strategií. Popisuji chronologicky profesní růst Emmanuela Lubezkiho v kontextech finančních a technických, za kterých snímky vznikají. Rozebírám úspěch Lubezkiho úzce související s intenzivní spoluprací s různými režiséry, které jsou neodmyslitelnou součástí úspěchu každého kameramana. U některých filmů se pozastavuji jen krátce, a to proto, že v nich neshledávám zásadní posun v Lubezkiho profesním růstu. V praktické části detailně analyzuji s ohledem na kameru všechny tři Oskarové snímky GRAVITY, BIRDMAN a THE REVENANT. V závěru zmiňuji důležitou teorii zesílené kontinuity, shrnuji práci Emmanuela Lubezkiho a věnuji se v tomto kontextu negativnímu dopadu prestižních ocenění.
  • Glawogger-Thaler
    Avramovski, Branko
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-24
    I have always been irritated by the general acceptance that documentary film is somewhat of a subordinate genre in terms of cinematography. With analysing the documentary body of work of the Austrian director/cinematographer duo Glawogger/Thaler I want to prove that documentary film cinematography is as worthy as fiction film cinematography. By investigating the visual aspects of their work which are also used as tools in fiction films I hope to bring a closer view on the importance of observance, constructive contextualisation of the images, visual narrative techniques and the cinematographer’s approach to different documentary topics. The main objective of the thesis is to analyse various visual components in the films: Megacities (Glawogger, M., 1998), Workingman’s Death (Glawogger, M., 2005) and Whore’s Glory (Glawogger, M., 2011) with the intention to point out how the cinematographer successfully advocated outright imagery without having the same apparatus for controlling the visuals as one would have in fiction films.
  • Hororová atmosféra ve filmech Juraje Herze
    Fikerová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-27
    Tato bakalářská práce se soustředí na obrazové techniky a nástroje, které mohou sloužit k vytváření a podpoře hororové atmosféry. Analyzuje filmy režiséra Juraje Herze a jeho kameramanů (Spalovač mrtvol, Morgiana, Panna a Netvor, Deváte srdce a Upír z feratu) a konkrétní obrazové postupy vztahuje k vyprávění a jeho hororovým prvkům. V analýze vychází z definice žánru hororu podle amerického filozofa Noëla Carrola, praktické estetiky filmového hororu filmového vědce a scénáristy Thomase Sipose a kameramanské praxe. Krátce diskutuje termín atmosféra v kontextu současné estetiky. Práce nepodává vyčerpávající obrazovou analýzu zmíněných filmů; snaží se vysledovat některé nástroje filmového obrazu, které mají estetický účinek charakteristický pro žánr hororu.
  • Imerzivní film
    Marek, Filip
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-09-18
    Tato teoretická bakalářská práce má za cíl formálně a narativně analyzovat tzv. imerzivní film. Imerzivitu zkoumá prostřednictvím třech stěžejních elementů: obrazu, zvuku a tématu. Tyto kategorie jsou rozebírány na příkladu dvou vysoce “imerzivních” snímků, Son of Saul (rež. László Nemes) a Gravity (rež. Alfonso Cuarón). Jednotlivé vlastnosti těchto filmů překračují médium samotné a v divákovi vyvolávají fyzické reakce, čímž se liší od klasických kinematografických děl.
  • Kameraman a objektiv
    Skriečka, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-10-05
    Tato diplomová práce si klade za cíl podívat se na problematiku výběru vhodných objektivů před natáčením z hlediska jejich estetického a psychologického působení na diváka. Zkoumanými parametry a vlastnostmi jsou: ohnisková vzdálenost, clonové číslo a hloubka ostrosti a parazitní světlo
  • Kameraman Roger Deakins
    Lipský, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-24
    Roger Deakins je celosvětově uznávaným kameramanem v oblasti celovečerního filmu. Za svou dlouholetou kariéru nasbíral neuvěřitelné množství zkušeností, vytříbil si tak přístup a postupy při práci, o které se rád dělí. Jeho kariérní cesta a zkušenosti při přípravách, natáčení a postprodukci hraného filmu mohou být pro čtenáře inspirativní a mohou přispět k profesnímu rozvoji.
  • Kameramanské postupy ve filmech Stanleyho Kubricka
    Teysslerová, Yvona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-19
    Bakalářská práce zabývající se vizuálními koncepcemi ve filmech Stanleyho Kubricka s konkrétními ukázkami na třech jeho dílech.