DAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/2943

Browse

Browsing DAMU Disertační práce / Doctor theses by Subject "autorské herectví"

Now showing 1 - 4 of 4
  • Autenticita ve světě médií
    Malaníková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-24
    Tématem mé disertační práce je fenomén autenticity veřejného vystupování člověka v médiích, konkrétně moderátora v televizi. Hlavním impulsem i výzkumným polem je vlastní rok a půl trvající praxe v České televizi a potřeba zasadit tuto zkušenost do kontextu mé divadelní a pedagogické práce.Předkládaný text je v zájmu zachování co nejautentičtější výpovědi psán ve stylu vyprávění a je v něm zdůrazněn subjektivní pohled autorky. V úvodu pojmenovávám východiska, ze kterých budu autenticitu před televizní kamerou sledovat, a osobní i společenský kontext zkoumaného fenoménu. Popisuju ?pravidla hry?, tedy strukturu a koncepci textu. Poté se věnuju nejpodstatnějším novodobým pohledům na autenticitu, počínaje myšlenkami Jeana-Jacquese Rousseaua a konče teorií sociální konstrukce reality Petera Bergera a Thomase Luckmanna. Od společenskovědních teorií se dostávám k herecké a hráčské autenticitě na jevišti a k rozboru disciplíny dialogického jednání s vnitřním partnerem jako specifického případu autentické existence ve veřejné situaci. Ve třetí kapitole porovnávám teorii a praxi televizního vysílání z pohledu herce, který se pokouší o autentické vystupování v roli moderátora. V závěru konfrontuju úvodní hypotézy se závěry, ke kterým jsem na cestě z jeviště před televizní kameru došla, a formuluju jejich případný význam pro studium autorského herectví a autorské tvorby.
  • Autorské herectví a jeho proměny v rámci terapie závislých
    Křesadlová, Václava
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-24
    Ve své disertační práci se snaţím reflektovat vlastní zkušenosti s aplikací autorského přístupu k herectví v terapeutické komunitě pro drogově závislé. V tomto zařízení působím jiţ dvanáct let jako terapeut, garantuji program neverbální techniky a pravidelně 1x ročně vedu divadelní projekt.Disertační práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Nejprve se zabývám otázkami autorského herectví a jeho pedagogikou. Pokouším se přiblíţit specifika, která v sobě nese autorský přístup k herectví. Dále popisuji dialogické jednání a hereckou propedeutiku na základě volné hry a kolektivní improvizace. Tyto dramatické experimenty pomáhají aktérům při vlastní stavbě psychosomatické kondice, jeţ je jádrem studia na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU.Druhou část práce věnuji svému působení v oblasti léčení klientů s drogovou závislostí. Snaţím se přiblíţit problematiku léčby v komunitě, zvláště se zaměřuji na otázky spojené s dramatickým projevem klientů. V komunitě Magdaléna vedu program ?neverbální techniky?, vytvořila jsem vlastní koncepci tohoto programu a v disertační práci ji podrobně popisuji. Dále se pokouším přiblíţit přípravu divadelních projektů v komunitě a jedenáct konkrétních inscenací.Nakonec uvaţuji nad vztahem mezi autorským herectvím a psychoterapií. V obou případech vnímám jako nejdůleţitější schopnost tvořivě jednat v přímém kontaktu s druhými. Pozastavuji se nad otázkou sebe-zkušenosti v terapii a psychosomatické kondice v autorském herectví a jejich vzájemným vztahem.
  • Budování vztahu s prostorem jako předpoklad autorské kondice
    Durdilová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-24
    ? své disertační práci se? zaměřuji na? vztah člověka s prostorem, který považuji za? základ autentického vztahování se? k přítomné situaci a za? podmínku jejího naplněného prožívání v každodenním životě a zejména při veřejném vystupování.Práci rozděluji na? dvě části. V? první ukazuji podstatnost této relace napříč různými obory a seznamuji s genezí svého osobního vztahu s prostorem. Zdůrazňuji důležitost uvědomované interakce s prostorem a vyzdvihuji žádoucnost budování vlastní vnitřní prostornosti, která je podmínkou pro dosažení kondice k prostorovosti. Tu považujiza? nezbytnou součást psychosomatické kondice i kondice k veřejnému vystupování, což dokazuji mimo jiné na? nutnosti reflexe prostoru pro práci s dechem a hlasem.
  • Lekce (ne)herectví
    Čechová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-03-26
    Tématem práce jsou otázky autorského herectví a výchovy k němu na Katedře autorského herectví a pedagogiky DAMU (KATaP) v souvislosti s herectvím a režií neherců v dokumentárním divadle. Vyplývají ze vzájemně se prostupující divadelní a pedagogické praxe. Práce se nesnaží porovnávat autorské herce a neherce, ale ptá se, jaké jsou možnosti “zachování” autenticity na jevišti u neherců a jaké u autorských herců. Zároveň se zaměřuje na pedagogické procesy výchovy k autorskému herectví, která mi poskytla „lekci“ specifického typu „(ne)herectví“ a dovedla mě k režijnímu přístupu v práci s neherci. V teoretické části pojmenovávám některé divadelní kořeny, ze kterých výchova k autorskému herectví KATaP vychází a snažím se uchopit aspekty herectví, k němuž může vést. Dále popisuji vlastnosti psychosomatické disciplíny Dialogického jednání a dovednosti, které přináší studentům KATaP. V mém výzkumu představuje dialogické jednání východisko pro ideové, etické, estetické i pedagogické principy výchovy k autorskému herectví. Výzkum se zaměřuje na sledování prvků dialogického jednání v další scénické tvorbě studentů KATaP a to v jejich autorských prezentacích. Pozorování různého využívání elementů dialogického jednání při tvorbě i realizaci autorské prezentace mě přivedlo k několika cvičením na základě dialogického jednání, která jsem společně se studenty autorského herectví ověřovala v semináři Herecké propedeutiky. Tato disertace vychází z dlouholetého zájmu o práci s osobním příběhem a žitou zkušeností. Opírá se o kazuistiky interních studentů KATaP, externích frekventantů kurzu Kreativní pedagogiky při KATaP a neherců dokumentárních inscenací spolku TisíciHRAn. Prostřednictvím jejich individuálních příběhů hledá cesty k přesvědčivosti a autenticitě osobního projevu u neherců a autorských herců. Pokládá si otázku, dají-li se některé aspekty neherectví vztáhnout na autorské herectví a naopak.