Katedra dirigování / Department of Conducting

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/10

Browse

Browsing Katedra dirigování / Department of Conducting by Subject "dirigenti"

Now showing 1 - 4 of 4
  • Osobnost dirigenta instrumentalisty
    Kružík, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-05
    V dnešní době je umění dirigování vyhraněným uměleckým směrem a je považováno za jedno z nejkomplikovanějších a zároveň nejvíce ceněných odvětví mezi hudebními obory, a to z mnoha úhlů pohledu. Ale ne vždy tomu tak bylo. Tato práce pojednává o vzniku tohoto celkem mladého oboru z hlediska samostatnosti, oddělení od ostatních s ním spojených oborů a vzniku legendy dirigenta. Navazující část je věnována krátkým improvizovaným rozhovorům s osobnostmi, kterých se to přímo dotýká. Doplněna je pak vlastními názory a celkovým shrnutím.
  • Ruská tradice dirigování v Petrohradě.
    Macek, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-05-29
    Bakalářská práce se věnuje Ruské tradici dirigování v Petrohradě. Cílem textu je podat ucelený náhled na hudební kulturu města se speciálním zaměřením na funkci dirigenta. Zabývá se hlavními kulturními institucemi města: Mariinským divadlem, Petrohradskou filharmonií a Státní konzervatoří Nikolaje Rimského-Korsakova. Zároveň pojednává o práci třech významných dirigentů, kteří tyto instituce velmi ovlivnili a přinesli jim světovou pozornost. Těmito dirigenty jsou Eduard Nápravník, Jevgenij Mravinskij a Ilja Musin.
  • Švédský sborový fenomén.
    Hájek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-14
    Ve Švédsku existuje velký počet excelentních sborů a velký počet špičkových sborových acappellových skladeb. Amatérské sbory zde mnohdy zpívají na profesionální úrovni. Analýzou tohoto skandinávského fenoménu se zabývám v předkládané práci.První kapitola se obrací do historie. Zkoumám zde různé aspekty, které formovaly švédské sborové umění v 18. a 19. století. Ve duhé kapitole popisuji sborový vývoj ve 20.století, především pak působení sbormistra a pedagoga Erica Ericsona. Ve třetí kapitole se věnuji analýze samotného švédského sborového zvuku, připojuji i zvukové nahrávky. V poslední kapitole předkládám k nahlédnutí notové ukázky klíčových sborových kompozic. Ukazuje se, že současný skandinávský sborový fenomén je výsledkem dlouholetého vývoje a podílí se na něm mnoho faktorů historických, kulturních, čistě hudebních a sociologických.
  • Světská sborová tvorba a capella Francise Poulenca
    Louženský, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-06-10
    Práce pojednává o světském sborovém díle a capella francouzského skladatele první poloviny dvacátého století Francise Poulenca. V první části se práce věnuje jeho zásadním životním momentům a událostem majícím stěžejní vliv na jeho tvorbu, případně skladatelský styl, v druhé části pak zevrubně zpracovává jeho sborové dílo světské, psané pouze pro smíšený sbor, bez doprovodu hudebních nástrojů, s přihlédnutím k jeho formě, harmonické struktuře a především stylu jeho skladatelské techniky.