Katedra dirigování / Department of Conducting

Permanent URI for this community

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/10

Browse

Browsing Katedra dirigování / Department of Conducting by Subject "dirigování"

Now showing 1 - 6 of 6
  • Leoš Janáček : Glagolská mše
    Kružík, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-02
    Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
  • Nastudování operní inscenace z pohledu dirigenta od pověření po premiéru
    Bubák, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-05
    Cílem této magisterské práce je zmapovat a popsat pracovní úkoly a úkony dirigenta při hudební přípravě operní inscenace. Jeho práce je nahlížena především z praktického hlediska a hlavní snahou je podat zkouškový proces v ideální podobě. Jedině tak je možno dosáhnout optimálního uměleckého výsledku. Tato práce zároveň ukazuje nejčastější případy komplikací a nedostatků zkouškového procesu, které mohou vést k znehodnocování kvality inscenace. Je obtížným úkolem dirigenta se s těmito nedostatky utkat a připravit za jakýchkoli pracovních podmínek kvalitní inscenaci. Dílo podává ukázky výběru obsazení a postupnou analýzu celého procesu nastudování. Detailní pozornost je věnována pozici asistenta dirigenta a jeho pracovním povinnostem. Zvláštní kapitola popisuje vývoj funkce asistenta a jeho význam roli v přípravě kvalitní operní inscenace.
  • Osobnost dirigenta instrumentalisty
    Kružík, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-05
    V dnešní době je umění dirigování vyhraněným uměleckým směrem a je považováno za jedno z nejkomplikovanějších a zároveň nejvíce ceněných odvětví mezi hudebními obory, a to z mnoha úhlů pohledu. Ale ne vždy tomu tak bylo. Tato práce pojednává o vzniku tohoto celkem mladého oboru z hlediska samostatnosti, oddělení od ostatních s ním spojených oborů a vzniku legendy dirigenta. Navazující část je věnována krátkým improvizovaným rozhovorům s osobnostmi, kterých se to přímo dotýká. Doplněna je pak vlastními názory a celkovým shrnutím.
  • Práce dirigenta v sekci dechových nástrojů
    Spilka, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-05-29
    Tato bakalářská práce se zabývá prací dirigenta s dechovými nástroji, které tvoří obsáhlou složku v moderním symfonického orchestru. Spis je koncipován jako přehled důležitých informací pro práci s dechovými skupinami – v jednotlivých kapitolách jsou řešeny otázky charakteristiky dechových nástrojů, ladění, vyrovnanosti zvuku, instrumentace, akustiky koncertních sálů i celkového metodického pohledu jak zacházet s dechovými nástroji. První kapitola pojednává o odlišných systémech ladění včetně přehledu zásadních rozdílů, které mají značný vliv na intonaci dechových nástrojů. V kapitole druhé jsou popsány charakteristiky dechových nástrojů a jejich specifika včetně akustických a konstrukčních vlastností. Kapitola třetí se zabývá samotnou metodikou práce s dechovou sekcí – metodou ladění akordů, vyrovnáním zvukových proporcí, rytmickou ukázněností, pozicí hudebníků na pódiu apod. Čtvrtá kapitola je zaměřena na instrumentaci a obsahuje rovněž příklady instrumentačních řešení. V kapitole páté se pisatel zabývá aspekty akustiky koncertních sálů včetně proporční vyrovnanosti zvuku, konkrétně pak vhodným počtem hudebníků pro daný rozměr koncertní síně.
  • Ruská tradice dirigování v Petrohradě.
    Macek, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Date of thesis defence: 2014-05-29
    Bakalářská práce se věnuje Ruské tradici dirigování v Petrohradě. Cílem textu je podat ucelený náhled na hudební kulturu města se speciálním zaměřením na funkci dirigenta. Zabývá se hlavními kulturními institucemi města: Mariinským divadlem, Petrohradskou filharmonií a Státní konzervatoří Nikolaje Rimského-Korsakova. Zároveň pojednává o práci třech významných dirigentů, kteří tyto instituce velmi ovlivnili a přinesli jim světovou pozornost. Těmito dirigenty jsou Eduard Nápravník, Jevgenij Mravinskij a Ilja Musin.
  • Švédský sborový fenomén.
    Hájek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-14
    Ve Švédsku existuje velký počet excelentních sborů a velký počet špičkových sborových acappellových skladeb. Amatérské sbory zde mnohdy zpívají na profesionální úrovni. Analýzou tohoto skandinávského fenoménu se zabývám v předkládané práci.První kapitola se obrací do historie. Zkoumám zde různé aspekty, které formovaly švédské sborové umění v 18. a 19. století. Ve duhé kapitole popisuji sborový vývoj ve 20.století, především pak působení sbormistra a pedagoga Erica Ericsona. Ve třetí kapitole se věnuji analýze samotného švédského sborového zvuku, připojuji i zvukové nahrávky. V poslední kapitole předkládám k nahlédnutí notové ukázky klíčových sborových kompozic. Ukazuje se, že současný skandinávský sborový fenomén je výsledkem dlouholetého vývoje a podílí se na něm mnoho faktorů historických, kulturních, čistě hudebních a sociologických.