Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/163

Browse

Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses by Subject "analýzy filmových děl"

Now showing 1 - 5 of 5
  • Architektura v (anti)utopických filmech třicátých let
    Kryvenko, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Date of thesis defence: 2015-09-09
    Architektura vždy reflektuje stav společnosti, jelikož se musí přizpůsobit životu člověka. V horším případě je to naopak - člověk je nucen změnit svůj život a přizpůsobit se městskému prostředí. Architektura pracuje s měřítkem, hmatem a zrakem, časem a prostorem. Tím je blízká filmu jako výrazovému prostředku. Tato práce má za cíl porovnání představ o budoucnosti a tím, co se dělo ve společnosti a umění v čase vzniku toho nebo onoho filmu, a to skrze vizuální prvek - architekturu. Nejsilnějším způsobem jsou představy o budoucnosti zvýrazněny v utopických a antiutopických filmech, protože právě tento směr byl vždy zacílen na vytváření ideálního světa. Předložená práce je soustředěna na celkem úzké období třicátých let, protože to je čas vzniku utopických a antiutopických filmů jako kinematografického žánru. Je to také období velkých politických, společenských a uměleckých změn, které ovlivnily dějiny celého dvacátého století.
  • Gaspar Noe, autor zvrácené narace
    Rezler, Luboš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Date of thesis defence: 2017-09-13
    Tato teoretická bakalářská práce má za cíl formálně a narativně analyzovat a tematicky interpretovat dva filmy režiséra Gaspara Noé. Zpočátku popisuje vývoj jeho díla včetně realizací krátkých filmů a videoklipů. Následně analyzuje tvorbu tohoto autora v rámci hnutí " New French Extremity". Dále si práce klade za cíl analyzovat filmy "Irreversible" 2002 a "Enter the Void" 2009. Zabývá se především hledáním specifických výrazových prostředků a jejich vývojem mezi dvěma zmíněnými tituly. Zároveň pátrá a vyhledává interpretační zdroje a strategie, které by mohli autorovo dílo rozšířit o možné souvislosti, inspirace či významy. Práce zkoumá stěžejní témata Noého filmů, mezi které patří vztah mezi sexualitou a násilím, posmrtný život, instinktivní chování jedince a podobně
  • KYI SOE TUN v myanmarských kinech napříč transformací
    Hsu, Khin Khin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Date of thesis defence: 2016-09-13
    Moje práce je o úspěšným režisérovi U Kyi Soe Tun, který je pořád respektováním režisérem ve filmovém oboru.Moje bakalářská práce bude o stavu oboru barmského filmu, který se postupně zhoršoval, když se dostal do rukou vlády, a nikdy se nezlepšila kvalita ve filmech, než se Barma stala demokratickou zemí od 2010. Touto práci bych vás chtěla seznámit s životy režisérů/ filmařů a jejich znalostmi o tvorbě filmu pro lidi.
  • Science fiction v dokumentárním filmu
    Karpeta, Mikuláš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Date of thesis defence: 2018-09-12
    Tato práce se zabývá spojením science fiction žánru v dokumentární kinematografii a relativními hranicemi pojmu dokumentární film. První polovina práce stručně nastiňuje diskuzi a historii vývoje pojmu dokumentární film. Jedná se hlavně o vymezení důvodů, proč je tento termín problematický a co jsou hlavními úskalími jeho definic. Následně se práce zabývá historií spojení science fiction žánru s dokumentární formou a obsahem. Druhá polovina pak analyzuje film Wernera Herzoga - The Wild Blue Yonder (2005), z formální a žánrové stránky se snaží ukázat, proč lze tento film považovat za dokumentární a co jsou jeho hlavní dokumentární aspekty. Cílem práce je tedy popis a zamyšlení se nad hybridními žánry, které spojení science fiction s dokumentárním filmem vytváří.
  • Zvuková stopa
    Švarcová, Johana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-09-12
    Zajímá mě autonomie zvukové stopy v rámci filmového celku, její vlastnosti a specifika ve vztahu k chybějícímu filmovému obrazu, nebo zvuková stopa u filmů téměř bez obrazu, kdy obraz ustupuje a přenechává filmový prostor zvuku. Film je dnes běžně vnímán jako audiovizuální médium, ve kterém většinový pohled upřednostňuje obraz před zvukem. Jinými slovy, obraz je ve filmu většinou vnímán jako popředí, jako hlavní plán a zvuková stopa jako pozadí, jako něco doplňujícího. Z tohoto pohledu mě tedy zajímá to, co je pro běžného filmového diváka "skryto" v pozadí filmového obrazu. Pro lepší pochopení, Kim Cascone toto zaostření na pozadí popisuje ve svém textu The Aesthetics of Failure následovně: Základní kompozice pozadí je tvořena z informací, které přefiltrujeme při zaostřování na to, co nás bezprostředně obklopuje. Informace ukryté ve "slepém bodě" našeho vnímání obsahují světy, které objevíme až tehdy, když na ně soustředíme pozornost. Část práce věnuji analýze filmu Víkend (Wochenende, 1930), režie Walter Ruttmann. V textu se také okrajově věnuji dílům, které prozkoumávající hranici vizuality (např.: Malevič - Černý čtverec?).