Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy
Permanent URI for this community
Browse
Browsing Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy by Subject "americká kinematografie"
Now showing 1 - 20 of 34
Results Per Page
Sort Options
- Adaptace Marguerite DurasNeničková, Hana(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)Date of thesis defence: 2020-09-02Ve své práci se věnuji tvorbě Marguerite Duras. Porovnávám dva filmy, jenž vznikly podle její předlohy. Oba režiséři zvolili naprosto odlišný přístup k látce francouzské autorky. Ve své práci analyzuji adaptované texty, jejich strukturu, postavy a hlavní motivy. Porovnávám, jak režiséři pracují s předloženou látkou, jak ji mění či případně, jak se filmovým médiem pokouší dosáhnout podobného efektu jako Duras v literatuře.
- Autorská realizace filmového dialoguKocábek, Daniel(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)Date of thesis defence: 2016-06-08Tato diplomová práce se zabývá autorskou realizací filmového dialogu od jeho podoby ve scénáři až po výsledné ztvárnění ve filmu. Analýzou čtyř filmů, Gauneři, Hledám Amy, Před soumrakem a Rushmore práce ukazuje, jak jejich autoři natáčí konverzační scény originálně. Nejprve je zde nastíněna americká nezávislá scéna devadesátých let, z níž analyzované filmy vycházejí, dále je připomenuta autorská teorie a vysvětlen výběr analyzovaných filmařů a jejich děl. Následně práce demonstruje, jak k dialogu přistupují filmové kuchařky a jak vypadá konvenční konverzační scéna, vůči kterým se následné analýzy vymezují.
- Dramaturgická role rituálů ve filmech o rodiněAbsolonová, Ráchel(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-17Práce rozebírá dva filmy o rodině: Výlet (2002) české režisérky Alice Nellis a filmovou adaptaci Blízko od sebe (2013) amerického režiséra Johna Wellse. Za pomocí analýzy struktury a žánru vycházející z metody od Davida Bordwella a Kristiny Thompson z publikace Umění filmu: úvod do studia formy a stylu a analýzy tématu metodou popsanou v knize Scénář pro 21. století od Lindy Aronson práce popisuje souvislost těchto tří aspektů s rituály spojenými se smrtí a zkoumá dramaturgickou roli rituálů, které film zobrazuje.
- Dramaturgie paralelních světůTěšitelová, Milada(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-21V této práci se zabývám tím, jak je ve scénáři vytvářen paralelní svět a jaké metody lze k jeho úspěšnému vybudování použít. Na konkrétních případech tří filmů (Humr, Nevinnost, Hang the DJ) tyto metody demonstruji a analyzuji.
- Filmové přízraky Paula Thomase AndersonaNováková, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-09-26Paul Thomas Anderson (1970) je světově uznávaný filmový režisér a scenárista, řazen do mírně zavádějící kategorie současného amerického nezávislého filmu. Cílem této diplomové práce je představit jeho filmografii na základě výběru čtyř filmů, které se pokusím zanalyzovat, a najít skrze tyto analýzy společné vlastnosti všech jeho filmů, které v závěru práce předložím coby výsledek svého bádání.
- From good guy to psychoKuskova, Ksenia(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-09-09Bakalářská práce analyzuje vývoj protagonisty v první řadě seriálu Mindhunter. Definuje pojem tradičního hrdiny v narativním příběhu a nastiňuje teorii cesty hrdiny Christophera Voglera. Věnuje se charakteristice antihrdiny jako jednoho z typů protagonistů. Práce se také zabývá obecnou definicí filmového žánru a stanoví základní rysy detektivního filmu a policejního dramatu. Stručně uvádí charakteristické vlastnosti protagonisty policejního dramatu. Cílem práce je demonstrovat, jak se z původně kladné postavy agenta Forda stane padouch, charakterizovat vývoj Holdena Forda z hlediska modelu cesty hrdiny a ukázat, v čem seriál Mindhunter splňuje a v čem porušuje žánrové konvence policejního dramatu.
- Hrdinova cesta: Hledání sebe samaTrojanová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-17Ve svojí bakalářské práci budu zkoumat vnitřní stavbu několika filmů, jejichž tématem je cesta hlavní/ho hrdiny/ky k sobě samé/mu – hledání svobody, naplnění a odpovědí na palčivé otázky je(jí)ho života. Ráda bych zjistila, za jakých okolností může být struktura monomýtu, jak ji definoval Joseph Campbell ve svojí slavné knize Tisíc tváří hrdiny, funkční oporou i ve vyprávěních, která nejsou tak epická jako pohádky, hrdinské eposy, fantasy a další příběhy, pro něž je tato struktura typická. Budu analyzovat filmy Absolvent, Erin Brockovich, Útěk do divočiny, Sufražetka a Nadějná mladá žena.
- Interaktivní filmMiška, Jaroslav(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)Date of thesis defence: 2022-02-10Tato práce se zabývá interaktivním filmem jako novým médiem, kterému se v poslední letech znovu dostává zasloužené pozornosti. Stručně shrnuje historii interaktivního filmu a následně se věnuje detailnímu strukturálnímu rozboru tří nejvýraznějších interaktivních děl z posledních let, a to v komparací s příbuznými filmovými a herními žánry.
- Japonská adaptace hororové knihy Kruh a její americký remakeDvořáček, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-17Tato bakalářská práce porovnává původní knižní vydání japonského hororu "Kruh" a dvě z jeho filmových adaptací; japonskou a americkou, a to s pomocí analýzy přístupu jednotlivých autorů k příslušným verzím. Práce se konkrétně zaměřuje na postavy, narativ, téma, styl, nadpřirozený prvek a jejich srovnání v daných dílech.
- Komika ve společných dílech komediálního tria ZAZ (Zucker, Abrahams, Zucker)Struhala, Adam(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)Date of thesis defence: 2020-09-02Ve své práci analyzuji vybrané filmy a televizní série komediálního tria Zucker, Abrahams, Zucker. Mým cílem je nalézt mezi filmovými prostředky ty, které jsou zdrojem komiky. Má práce se snaží pojmenovat příčinu komického účinku jednotlivých scén, nalézt mezi komediálními scénami společné znaky, či rozdílnosti a pojmenovat specifika komediálního rukopisu této autorské trojce.
- Kultovní dílo Kevina SmitheKocábek, Daniel(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)Date of thesis defence: 2012-09-19Tato práce se zaobírá životem a dílem amerického scenáristy, režiséra a vypravěče Kevina Smithe. Především pak fiktivním universem zvaným View Askewniverse, které Smith svými filmy stvořil. Zároveň tato práce řeší otázku, zda je možné považovat Kevina Smithe za kultovního filmaře, co tento status znamená, jak jej filmový tvůrce může získat a jak udržovat.
- Mad men: štúdia jedného seriáluNevolníková, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-09-18V bakalárskej práci Mad men: štúdia jedného seriálu, pojednávam o podmienkach, ktoré viedli k vzniku a výrobe seriálu Mad men. Doraz pritom nedávam len na ideový vznik a kreatívny proces, ktorý je za seriálom, ale aj na produkčné podmienky, ktoré seriálu umožnili vzniknúť a udržař si svoju kvalitu.
- Malé ženy ve filmových adaptacíchVeselá, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-17Tato bakalářská práce se zabývá filmovými adaptacemi knihy Malé ženy od Louisy May Alcott. Zohledněné filmy pocházejí z let 1917, 1918, 1933, 1949, 1994, 2018 a 2019. Práce nastiňuje jak různorodě lze přistoupit k adaptaci jediné literární předlohy, zároveň se však zabývá i prvky, které jednotlivé filmy spojují. Největší důraz je kladen na adaptaci Grety Gerwig z roku 2019, která je momentálně nejnovější.
- Metody introspektivního, nespolehlivého vyprávění ve filmu a literatuře na příkladu Klubu rváčů Chucka PalahniukaHaubert, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-09-17Tato bakalářská práce pojednává o metodách introspektivního, nespolehlivého vyprávění ve filmu a literatuře na příkladu románu Klub rváčů Chucka Palahniuka a jeho filmové adaptace režiséra Davida Finchera. S využitím strukturalistických, naratologických premis Seymoura Chatmana práce popisuje prostředky, kterými autoři těchto děl ukazují (sebe)destruktivní mysl bezejmenného, hlavního hrdiny.
- Monstra v hlavě Terryho GilliamaStará, Marie(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)Date of thesis defence: 2019-09-09Bakalářská práce se věnuje monstrům a jejich povaze ve vybraných filmech scenáristy a režiséra Terryho Gilliama. Fantasijní světy, které ve svých filmech Gilliam tvoří, vždy zrcadlí realitu. Rostou z nevědomí hlavních hrdinů a ti se do svých imaginací buď utíkají před monstry schovat, nebo jim v nich čelit. Cílem této práce je nalezení monster ve filmech Brazil, Dobrodružství Barona Prášila, Král Rybář a Krajina přílivu a určení jejich povahy. Filmy byly vybrány na základě režisérova přístupu k vytváření fantasijních světů. Každý film používá jiný přístup a i povaha monster se tak liší. Zaměřila jsem se především na vztah monstra k hlavnímu hrdinovi. Podstatným při hledání a určování povahy monster pro mě byl výklad Daniely Hodrové, podle které se monstrem dají nazvat všechny fantastické bytosti. Při hledání původu monster je navíc použito přístupu analytické psychologie Carla Gustava Junga a to především kvůli jejich původu v nevědomí a mnohdy archetypové povaze. Tímto způsobem se mi podařilo ve výše zmíněných filmech nalézt monstra, jejichž monstrozita se netýká jen jejich vnějších znaků, ale má hlubší původ. Zjistila jsem, že povaha opravdových monster v těchto filmech je mnohdy skrytá a na diváka působí pouze podprahově. Hlavním zjištěním je, že pro výstavbu a funkci celého příběhu je nutný výlučný vztah mezi hlavním hrdinou a monstrem, kdy na sobě jejich existence bytostně závisí a vzájemně se ovlivňují. A dále původ fantasijního světa jako takového, kam hrdina před monstry buď utíká, nebo kam naopak musí dojít, aby jim čelil.
- Motiv sobectví a možnosti jeho zobrazení ve filmu Blízko od sebeNováková, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-07Předkládaná bakalářská práce se zabývá hledáním motivu sobectví v americkém filmu Blízko od sebe z roku 2013 a prostředky zobrazení tohoto motivu ve filmovém díle. Tato práce není filmovou analýzou, jak by se mohlo zdát. Zaměřuje se na jeden konkrétní motiv, který ve filmu Blízko od sebe hraje ústřední roli, a ve vztahu k němu analyzuje do větší hloubky jednotlivé postavy, jejich motivace a u vybraných postav také jejich psychologický profil. V první části práce představuji rozebíraný film, autora scénáře a stručně i děj vybraného filmu. Ve druhé části práce se pokouším analyzovat dějovou strukturu filmu podle Lindy Aronsonové, dále roli jídla ve filmu jako filmové rekvizity, sexuální chování postav a také jejich psychické poruchy. Ve třetí části srovnávám filmovou adaptaci s její předlohou, kterou je divadelní hra stejného autora.
- Mýtus amerického snu ve filmu Jima Jarmusche Podivnější než rájMatochová, Adéla(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Date of thesis defence: 2021-02-04Po staletí je Amerika pro zbytek světa místem, kde lze žít svobodně, kde je možné zažít cosi výjimečného, dosáhnout na štěstí nedosažitelné kdekoli jinde. Se svými ideály svobody a rovnosti, rozlehlou krajinou a pestrou populární kulturou se Amerika stala místem veskrze mýtickým, kde je reálně možné prožít sen. Konkrétně ten americký. Málokterý americký režisér se ve své tvorbě zabývá americkým snem tolik jako Jim Jarmusch. Snad nejzřetelněji s ním pracuje ve svém druhém celovečerním filmu Podivnější než ráj. Ve své diplomové práci zkoumám nejprve linii filmové tradice, na kterou Jarmusch v tomto filmu navazuje, následně se zaměřuji na způsob, jakým Jarmusch s mýtem amerického snu ve filmu pracuje. Dějová linka filmu de facto kopíruje cesty prvních Američanů – film začíná příjezdem do Nového světa, pokračuje objevitelskou cestou na západ a uzavírá jej vytvoření ráje na zemi – jde o dosažení amerického snu se vším všudy. Onen mýtický ráj je zde nicméně trochu podivnější, než by postavy pod okouzlením vidiny amerického snu čekaly. Jarmusch si zde s tradicí mýtu pohrává a mýtus dekonstruuje a aktualizuje. V práci se zaměřuji zejména na prostředky, kterými Jarmusch oné dekonstrukce a aktualizace dosahuje.
- Narativní postupy v mind game filmu devadesátých a raných nultých letDvorská, Veronika(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-07Ve své práci se zabývám teoretickým vymezením a praktickou aplikací narativních postupů v mind game filmu. Primárním výchozím textem práce je The mind game film od Thomase Elsaessera. Ve své práci Elsaesserovu definici mind game filmu zasazuji do širšího kontextu změn diváckých očekávání, ke kterým na přelomu tisíciletí došlo. Dále se věnuji základním pojmům, které jsou pro mind game film klíčové, především hledisku, anagnorizi a různým formám nespolehlivého vyprávění. Na základě těchto poznatků volně definovaný pojem „mind game film“ kategorizuji do několika podskupin. Následně vybraný film z každé této podskupiny podrobuji detailnější analýze zkoumající narativní postupy typické pro tuto podskupinu.
- Patos jako přirozená součást filmového vyprávěníSoukupová, Irena(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)Date of thesis defence: 2016-06-08Práce se zabývá fenoménem velmi diskutovaným a špatně uchopitelným. Patos má totiž pro současnou společnost mnoho významů a ne vždy kladných. Proto se jej ve své práci pokusím uchopit a v rámci možností i definovat. Součástí práce bude také popis využití či zneužití patosu ve filmu. A také zamyšlení nad měřítkem patosu, resp. tím co určuje, zda jde ještě stále o patos, nebo o cosi, co někteří označují sentimentem. Patos má totiž, na rozdíl od sentimentu, své historické odůvodnění. Analýzou konkrétních filmů a scén pak bude v této práci názorně popsána práce s patosem a vytváření patosu a pateticky laděných scén prostřednictvím jednotlivých prostředků filmové řeči.