Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanent URI for this collection

http://dspace.test.amu.cz/handle/10318/176

Browse

Browsing Bakalářské práce / Bachelor's theses by advisor "Malý, František"

Now showing 1 - 18 of 18
  • Hana Zemenová - Bakalářský koncert
    Zemenová, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-04
  • Ivana Čabalová Bakalářský klavírní recitál
    Čabalová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-04
  • Jiří Pešek: Bakalářský koncert
    Pešek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
  • Kateřina Košťálová: Bakalářský koncert
    Košťálová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
  • Klavír jako nástroj v orchestru
    Košťálová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
    Bakalářská práce komplexně popisuje téma klavíru jako orchestrálního nástroje. Je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první je věnována historii orchestru a v této souvislosti je v její závěrečné části popsán vývoj využívání klavíru a klávesových nástrojů v orchestru. Celesta, zvonkohra a Martenotovy vlny jsou popsány detailněji. Druhá kapitola popisuje vývoj způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem a jeho využití v dílech nejvýznamnějších skladatelů. Samostatná kapitola je věnována orchestrálním dílům Bohuslava Martinů a jeho způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem. Detailněji jsou popsány symfonie Martinů s využitým orchestrálním partem klavíru. Závěrečná kapitola popisuje specifika profese orchestrálního hráče - klavíristy a požadavky, jež jsou s touto prací spojeny.
  • Klavírní dílo F. M. Bartholdyho s přihlédnutím ke Koncertu op.2, č.1 G moll pro klavír a orchestr
    Loskotová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-06-14
    Tato bakalářská práce je zaměřena na osobu skladatele F. Mendelssohna - Bartholdyho a jeho nejzávažnější klavírní díla. Hlavní část se zabývá okolnostmi vzniku a formální analýzou Koncertu pro klavír a orchestr g moll op. 25, č. 1.
  • Klavírní dílo Fryderyka Chopina se zaměřením na Sonátu b-moll
    Pešek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
    autor se ve své práci zabývá polským hudebním skladatelem Fryderykem Chopinem a jeho Sonátou b moll op. 35 pro klavír. Práce obsahuje životopis skladatele ve spojitosti s jeho dílem, charakteristiku Chopinovy osobnosti, stručnou kapitolu o jeho klavírním díle a především kapitolu o Sonátě b moll, která je rozdělena na několik podkapitol. Autor se nejvíce zaměřuje na interpretační problémy této skladby, kde vychází z vlastních zkušeností. Poměrně rozsáhlá je také podkapitola "Formální rozbor Sonáty b moll". Jedním z hlavních cílů této práce je pomoci začínajícím interpretům Chopinovy Sonáty b moll a práce může být užitečná také všem hudebníkům, kteří se zajímají o Chopinovo klavírní dílo.
  • Klavírní tvorba Maurice Ravela
    Čabalová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-04
    Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat klavírní sólovou tvorbu Maurice Ravela a jednotlivé skladby blíže charakterizovat. V úvodu práce zmiňuji Ravelovy oba klavírní koncerty a klavírní verzi symfonické básně La Valse jako kompozice, které jsem záměrně do samotného obsahu nezpracovávala. Vycházím z přesvědčení, že zmíněná díla svým rozsahem a námětem odpovídají samostatnému zpracování přinejmenším rozměrů stejných, kolik pozornosti jsem věnovala Ravelově tvorbě pro sólový klavír. Koncepčně jsem svou bakalářskou práci rozdělila do dvou stěžejních oddílů. V oddílu prvním chci seznámit s jednotlivými životními etapami Maurice Ravela, s jeho narozením, s počátky hudebního vzdělávání včetně prvních skladatelských pokusů, následně zmíním též Ravelovu opakovanou účast v soutěži o Římskou cenu, válečná léta a dalšími důležitými momenty v jeho životě. Záměrně jsem uvedla některé jeho orchestrální kompozice, především ty, jež sama hodnotím jako obzvláště významné a užitečné pro lepší souvislosti. Druhá část je zaměřená na Ravelovy skladby samotné, které jsem řadila v chronologickém sledu podle data vzniku. Zároveň také uvádím zdroje, které skladateli poskytly inspiraci nebo se staly celou uměleckou předlohou. Pro detailnější vhled však ještě před tím okrajově nastíním obecné znaky impresionistického období, a to nejen v hudebním umění. Dovolím si tu také provést srovnání se skladatelskou osobností Ravelova staršího souputníka, Clauda Debussyho, se kterým společně tvoří dvojici čelních představitelů francouzského hudebního impresionismu, přičemž jsem srovnání projala jako součást kapitoly věnované skladatelskému stylu Maurice Ravela. V závěru shrnu přínos jak pro mě samotnou a současně s ohlédnutím na předchozí obsah, v celkovém pohledu zpět, jmenuji aspekty, ke kterým má snaha směřovala.
  • Marie Erlebachová: Bakalářský koncert
    Erlebachová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-07
  • Michal Monoszon Bakalářský koncert
    Monoszon, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2008)
    Date of thesis defence: 2009-06-04
  • Profesionální onemocnění pianisty a jejich prevence
    Lukášová, Dorota
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Date of thesis defence: 2006-06-14
    Následující práce se zaměřuje na profesionální onemocnění postihující klavíristy. Popisuje anatomii a fyziologii hracího aparátu pianisty. Symptomy onemocnění jsou velmi komplikované a mají různé příčiny. V práci zkoumám příčiny vzniku potíží, nastiňuji jejich řešení a především prevenci.
  • Robert Schumann - Sonáta g moll Op. 22
    Zemenová, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-04
    Tato práce se zaměřuje na Sonátu g moll Op.22 Roberta Schumanna. Největší pozornost je věnována analýze sonáty, jejím jednotlivým větám, zmíněny jsou také možné interpretační nesnáze, na které může klavírista narazit. Situace, která vládla v hudebním světě na počátku devatenáctého století je popsána v kapitole Schumann a sonáta, kde je letmo nastíněn vývoj sonátové formy před Schumannem. Faktografická data ze Schumannova života zde zmíněna nejsou, jejich základní znalost se předpokládá, čtenář si ji může případně doplnit z četné literatury. Práce je provázena grafy, které zobrazují formální strukturu jednotlivých vět, a notovými ukázkami s vyznačenými motivy, o kterých je aktuálně psáno.
  • S. V. Rachmaninov: Etudes tableaux
    Erlebachová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Date of thesis defence: 2011-06-07
    Etudes Tableaux tvoří jednoznačně součást repertoáru většiny pianistů. Sama se jejich studiem zabývám, a proto bych se v této práci chtěla věnovat zvláště základním problémům, se kterými se může interpret setkat během jejich studia. Pokusila jsem se o stručnou charakteristiku každé z nich. U každé jsem dále uvedla formální strukturu a stručný interpretační rozbor. Ve své práci jsem se s ohledem na její rozsah zabývala pouze rozborem Etudes Tableaux op. 39.
  • Tomás de Santa María a jeho Arte de Taner Fantasía
    Šmausová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
    Libro Llamado Arte de Taner fatasía je jediné známé a zároveň stěžejní dílo španělského dominikána Tomáse de Santa María. Tato kniha vydaná ve Valladolidu v roce 1565 je významným průvodcem hudby především 16. století a díky spolupráci Tomáse de Santa María se španělským skladatelem Antoniem de Cabezón je i výbornou učebnicí interpretace hudby tohoto renesančního velikána. I dnes traktát překvapuje svou systematičností a přehledností. Není totiž jen výbornou příručkou k praktikování varhanní profese, skládání, improvizaci a doprovodu podle tehdejších kontrapunktických pravidel a možností nástrojů, ale je stále aktuální především v částech, kde je řeč o držení rukou, vytváření tónu či rytmickém cítění. Santa María zasáhl i do historie prstokladu na klávesové nástroje. Jako první zmiňuje možnost užívání palce na černých klávesách, a to o celé století dříve než Carl Phillip Emanuel Bach. Díky edici oddělení muzikologie španělského ekvivalentu české akademie věd a vydání faksimile tohoto traktátu se kniha dostala do rukou široké veřejnosti.Této příležitosti jsem se rozhodla využít a předložit fakta o traktátu, uvést literaturu, která se knihou Arte de Taner Fantasía zabývá a pokusit se přiblížit některé z myšlenek Tomáse de Santa María.
  • Veronika Hudečková: Bakalářský koncert
    Hudečková, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
  • Veronika Šmausová: Bakalářský koncert
    Šmausová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
  • Vývoj sonátové klavírní tvorby Ludwiga van Beethovena
    Monoszon, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Date of thesis defence: 2009-06-04
    Práce sleduje vývoj 32 sonát L.v.Beethovena v souvislostech jak jeho celkové tvorby, tak i v kontextu základních životních událostí. Mapuje každou sonátu zvlášť s přihlédnutím na formu, melodii, harmonii a techniku klavírní hry. Souhrnně tak prezentuje jeden z nejdůležitějších cyklů sonát klavírní literatury.
  • Život a stěžejní klavírní dílo Josefa Suka
    Hudečková, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Date of thesis defence: 2010-06-07
    Jak už vyplývá z názvu mé bakalářské práce, mým cílem bylo zpracovat stěžejní klavírní tvorbu Josefa suka. Snažila jsem se o jakýsi věcný a pokud možno zajímavý vhled do jeho klavírního díla. Koncepčně jsem svou práci rozdělila do dvou velkých oddílů. Jelikož mě v elice zaujal život Josefa suka, ať už v souvislosti s jeho studii na pražské konzervatoři, činností Českého kvarteta, či blízkým vztahem k Antonínu Dvořákovi, soustředila jsem se v prvním oddílu na jeho detailnější přehled. V druhém potom pojednávám o jeho zásadních klavírních skladbách, především cyklech. Částečně se opětovně vracím k některým jeho životním etapám, s nimiž uvedená díla nějak souvisejí. V závěru se snažím shrnout zpracované poznatky a zároveň i cíle, ke kterým má práce a snaha směřovala.