Browsing by referee "VALAK, Radim"

Now showing 1 - 9 of 9
  • 3D - jako odůvodněný filmový prostředek posunující význam filmu
    Toulová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-09-18
    Ve své bakalářské práci se věnuji teoretické analýze: 3D - jako odůvodněný filmový prostředek posunující význam filmu. Zabývám se 3D filmy, které využívají třetího rozměru jako nutnou a nezbytnou součást uměleckého konceptu mající prokazatelný význam k posunu díla a činí tak z 3D způsobu natáčení legitimní prostředek uměleckého záměru. Jedná se o filmy, které by v převodu do 2D rozměru nefungovaly stejnou platností, změnily nebo ztratily svůj význam, nebo možná nevznikly vůbec - a to především: Pina Wima Wendese, Heart Beat Jana Němce, Jeskyně zapomenutých snů Wernera Herzoga.
  • Dramaturgická struktura v díle Carlose Reygadase: Nuestro Tiempo
    Martinec, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-23
    Cílem práce je zmapovat dramaturgickou strukturu snímku Carlose Reygadase Nuestro Tiempo (2018). Kormě struktury celého snímku, budou popsány také dramaturgické principy, kterých Reygadas užívá v jednotlivých scénách, obrazech a záběrech. Touto analýzou, opřenou o pojmové aparáty běžně akceptované narativní dramaturgie a scénáristiky, rozkryji, jakým způsobem Reygadas pracuje s diváckým očekáváním, napětím, příběhem a kde leží těžiště jeho vyprávěcích postupů.
  • Fabula a napětí v narativním hraném filmu
    Sevnik, Lun
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-23
    V této bakalářské práci se zabývám tvorbou fabule a budováním filmového napětí prostřednictvím vyprávění v narativním hraném filmu. Naraci zkoumám na základě teorie Davida Bordwella představené v knize Vyprávění v hraném filmu (slov. Pripoved v igranem filmu, 2012) a Lindy Arnsonové, Scénář pro 21. století. Teoretická východiska budu aplikovat na filmu Prolomit vlny (1996) režiséra Larse von Triera. Na místech, kde bylo třeba principy vytváření napětí ozřejmit podrobněji, uvedu vlastní příklady základních dramatických situací.
  • Homolkovi a pojetí rodiny podle Jaroslava Papouška
    Rybanský, Adam Koloman
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-27
    Tato práce pojednává o nejslavnější české filmové rodině Homolkových, o kterých natočil Jaroslav Papoušek trilogii Ecce homo Homolka, Hogo fogo Homolka a Homolka a Tobolka. Pojetí rodiny Homolkových je porovnáváno se zobrazením rodiny v Papouškově režijním debutu Nejkrásnější věk a ve filmech, u kterých byl Jaroslav Papoušek jako scenárista (Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky, Intimní osvětlení). Práce hledá v těchto předcházejících filmech podobné prvky, které mohly být Papouškovi inspirací pro pozdější vznik rodiny Homolkových. U samotných filmů o Homolkových je pak zkoumán Papouškův přístup k tématu rodiny a způsob vyobrazení jejich vztahů vůči sobě i svému okolí.
  • Kto seje vietor, žne búrku obraz atentátu v hranom filme a ďalšie s úvislosti
    Maráky, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Date of thesis defence: 2012-06-05
    Práca sa zaoberá všetkými aspektami vzniku atentátu, na príkladoch voľne vybraných filmových spracovaní analyzuje rozdielny prístup k štylizácii a autenticite.
  • Mladý a zdravý jako růže: Černá vlna v jugoslávské kinematografii
    Đikanović, Luka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Date of thesis defence: 2021-09-27
    Černá vlna v jugoslávské kinematografii začala v šedesátých, a trvala až do poloviny sedmdesátých let minulého století. Vyvíjí se jako druh protestu mladých autorů jak proti sociálno-politické tak i proti kulturní okolnosti v zemi. Vyznačují se vzpourou proti estetice partyzánských filmů a také novým přístupem k filmovému médiu, kterým poukazovali na úpadek společnosti, jako kontrast ke státní rétorice a propagandě. Nová generace nebyla spokojena s chválením slavné partyzánské historie, zatímco situace v Jugoslávie byla otřesena mnoha nerovnostmi. Autory zkoumali prostého muže, který zápasí s nespravedlností, mládež, která se více orientuje na zločin, lidi hypnotizované komunistickým režimem atd. ...Velké množství filmů Černé vlně bylo zakázáno a autoři čelili zákazu pracovní činnosti, pronásledování a dokonce i zatýkání. Navzdory zákazům promítání, filmy z Černé vlny přežily a představují jedno z nejvýznamnějších období jugoslávské kinematografie.
  • Peter Watkins - Monoform
    Hogenauer, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Date of thesis defence: 2013-10-09
    Diplomová práce se zabývá životem a dílem britského filmového režiséra Petera Watkinse. Od jeho amatérské tvorby se postupuje k jeho poslednímu snímku. Na jednotlivých dílech se reflektuje autorova neustála snaha tvořit proti zavedeným a jednotvárným způsobům režie a produkci filmů. Druhá část práce popisuje onen monotónní formální koncept pojmenovaný Watkinsem jako Monoform a jeho osobní a vědomé distancování se od něho.
  • Poetika trapnosti v tvorbě Taiky Waititiho
    Payne, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Date of thesis defence: 2020-09-23
    Práce je věnována tvorbě novozélandského režiséra Taiky Waititiho, zejména jeho nejnovějšímu filmu Králíček Jojo (2019). Je případovou studií zvláště zaměřenou na vizuální styl, žánr a poetiku, které jsou srovnávány s filmovým jazykem režisérova staršího současníka Wese Andersona. Cílem práce je definovat filmovou trapnost – trapný gag, observační trapno, a tzv. camp – a identifikovat tyto její různé podoby v díle Andersona a Waititiho. V práci jsou odhalovány paralely ve vizuálním stylu a poetice obou režisérů a definovány specifika Waititiho poetiky a vizuálního stylu tam, kde se od Andersona odlišuje.
  • Specifika přepisu literárního stylu do filmové řeči
    Kratochvíl, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Date of thesis defence: 2018-09-05
    Cílem této práce je blíže zkoumat, jaké jsou prostředky a možnosti přepisování literárního stylu do filmové řeči. Jde o vytvoření analýzy postupů jednotlivých tvůrců, kteří v procesu adaptace hledali ve filmovém jazyce adekvátní ekvivalenty k principům literárních stylů autorů předlohy. Této analýze jsou v práci podrobeny tři filmové adaptace. Dvě z české kinematografie: Spalovač mrtvol (1969) Juraje Herze podle předlohy Ladislava Fukse a Démanty noci (1964) Jana Němce podle předlohy Arnošta Lustiga. Třetí analýza je věnována mé vlastní adaptaci povídky rakouského spisovatele Thomase Bernharda, jehož dílo je známo právě svou výraznou stylistikou, a tedy nabízí invenční práci s filmovou řečí. Vlastní adaptaci podrobuji stejnému zkoumání jako dva filmy předešlé, a snažím se vytvořit zpětnou reflexi, jakým způsobem jsem hledal nebo našel ve filmu vhodné ekvivalenty pro Bernhardův literární styl.