Browsing by referee "VEDRAL, Jan"
Now showing 1 - 12 of 12
Results Per Page
Sort Options
- Česká dramatikaLehečková, Hana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-09-03Tato diplomová práce se zabývá problematikou dramatické postavy jako postavy svébytně se realizující již v materiálu literatury, která ale v sobě zároveň obsahuje prvky, jimiž míří ke své jevištní realizaci. Na konkrétním materiálu současné české dramatiky si všímá jak obecných způsobů, jakými se postava může v textu realizovat, tak i specifiky, která jí ve 20. a 21. století provází.
- Dospívající dramatička Magdalena FrydrychováRubenová, Sylvie(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-09-18Bakalářská práce Dospívající dramatička Magdalena Frydrychová (rané hry Panenka z porcelánu, Na věky, Dorotka) si klade za cíl na základě rozboru a srovnání jednotlivých her nalézt a pojmenovat charakteristické rysy autorčina stylu v letech 2004 ? 2006. Texty zkoumá dle předem předem vytyčených kritérií a pokouší se mezi nimi nalézt vzájemné spojitosti.
- Dramatické postupy Ödöna von HorváthaBerkmanová, Anežka(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-25Práce si klade za cíl zkoumat společné prvky dramatického díla Odona von orvatha a jejich vývoj v průběhu jeho života. Hlavním základem pro toto zkoumáni jsou konkrétní vybrané tituly, ohniskem potom hra Don Juan se vrací z války, kterou se práce zabývá i prakticky z hlediska konkrétní inscenační práce.
- Expresionismus a Probuzení jaraSatoranský, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Date of thesis defence: 2018-06-25Práce se zabývá vznikem a vývojem německého literárního expresi-onismu a expresionistického dramatu s ohledem na historický a společen-ský vývoj v druhé polovině 19. století a hlavními znaky expresionistického dramatu. V další části se za¬měřuje na život, dílo a divadelní estetiku Franka Wedekinda a to zejména na jeho drama Probuzení jara. Autor se snaží analyzovat charakteristiky tohoto dramatu a na¬jít vazbu s dramatem expresionistickým. Praktická část se zabývá popisem procesu vzniku finální verze scénáře pro inscenaci Probouzení jara. Ve třech kapitolách je pak popsán rozdíl v interpretaci postav, způsobu vyprávění a využití monologu oproti původní hře
- Inscenační potenciál současné ruské hryKačmarčík, Josef(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Date of thesis defence: 2014-09-16Tato práce se věnuje současné ruské dramatice a možnostem jejího inscenování. Autor se snaží najít základní specifika tohoto divadelního proudu, to vše s přihlédnutím k vlastní bakalářské inscenaci hry Murlin Murlo Nikolaje Koljady. V první části práce se snaží popsat vývoj moderního ruského dramatu, jeho současný stav a nejvýznamnější představitele. Zvláštní prostor je věnován právě osobě Nikolaje Koljady, který sehrál ve vývoji současného ruského dramatu velmi podstatnou úlohu. V závěru této části se autor věnuje rozboru základních znaků ruské dramatiky. Druhá část je pak věnována reflexi inscenace Murlin Murlo a rozboru práce na ní. V obou těchto částech je pak řešena základní otázka, zda by měly být současné ruské hry inscenovány na českých jevištích a jaká pozitiva by mohly do našeho divadelního prostředí přinést.
- Jak se (také) dělá divadlo v LondýněNováková, Hana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Date of thesis defence: 2016-09-22Předmětem této diplomové práce je současné britské divadlo, a to z hlediska dynamiky vztahů mezi dramatikem, hercem a režisérem, která se v mnohém liší od toho, na co jsme zvyklí v kontinentální Evropě. Na základě popisů konkrétních inscenací londýnských jevišť i historického vývoje moderního britského divadla se práce snaží pojmenovat, co je pro britskou režii, herectví a dramatiku typické. Každá z kapitol se zaměřuje právě na jednu z těchto složek a nastiňuje specifika britské scény se zřetelem k prostředí českému. Srovnáním vybraných pražských a londýnských inscenací téhož britského dramatického textu potom práce poukazuje na některá úskalí, která přenos této dramatiky do jiného kulturního prostředí může přinášet.
- MONOLOG JAKO AUTENTICKÁ VÝPOVĚD V KONTEXTU MODERNÍHO DRAMATUHýča, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Date of thesis defence: 2016-09-22Práce se zabývá pojmem monologu a monologičnosti jako svébytného výrazového prostředku moderního dramatu. Pojem monologu je vymezován v rámci jeho vztahu k dialogu, a to jak v rámci teoretického uvažování o divadle a dramatu, tak z hlediska uplatnění zmíněných pojmů v běžném životě. Jako základ zde slouží teoretické statě Jana Mukařovského a Jiřího Veltruského. Proti koncepci monologu jakožto nedostatku dialogičnosti je dále navrhováno chápání monologu jako útočiště autenticity, jako prostoru pro autentickou výpověď. Myšlenky jsou prostřednictvím obecné úvahy uvedeny v souvislost s moderním dramatem a ilustrovány na příkladech z konkrétních dramatických textů. Práce ústí v úvahu o dialogu mezi jevištěm a hledištěm jako východisku z monologické situace na jevišti.
- Patero her Karla ČapkaCindlerová, Jana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-05-22Disertační práce "Patero her Karla Čapka: Základní výzkum" je věnována samsotatně napsanému dramatickému dílu jedné z nejvýraznějších i nejvýznamnějších osobnsotí českého divadla a kutlury. Proč tedy základní výzkum? Protože ten u Čapka citelně chybí - a tím víc se do dnešníhi postavení jeho her promítají nepřirozené zásahy "zvenčí", které je během jejich existence postihly: především přerušená inscenační tradice, dále jednostranné, tedy neúplné vnímání literárními teoretiky, opomíjení či zjednodušování ze strany divadelních teoretiků a ovšem i praktiků.
- Postmoderní česká režie v teorii a praxiEtlíková, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Date of thesis defence: 2015-09-07Tato práce se zabývá způsobem, jímž se v českojazyčném prostředí používá v divadelní teorii a kritice pojem "postmodernismus". V první části práce jsem se na zvolenou problematiku podívala především prizmatem zahraničního kontextu. Identifikovala jsem přitom dva hlavní možné způsoby, jimiž zahraniční myslitelé vymezují pojem "postmodernismus" v jeho obecnosti. V prvním případě (např. u Charlese Jenckse) jsem shledala, že sice lze takto vymezený termín "postmodernismus" snadno aplikovat na umění a tím pádem i na divadlo, ale jeho podstata v tomto případě splývá s podstatou modernismu. V druhém případě (např. u Jacquese Derridy) jsem usoudila, že sice toto vymezení postmodernismu nesplývá s vymezením modernismu, ale že jej lze jen s velkými obtížemi aplikovat na divadlo či na výtvarné umění. Následně jsem se pokusila ukázat, jak se tyto přístupy promítly do diskuse o postmodernismu v českojazyčném prostředí. V dalších částech práce jsem se již pevněji držela divadelní problematiky. Na základě podrobné analýzy dvou tzv. postmodernistických divadelních inscenací jsem si vytvořila půdu pro následné teoretické uchopení výrazových prostředků považovaných za postmodernistické. (Terminologie, již jsem přitom použila, náležela tomu proudu v české divadelní teorii, který vychází z díla Otakara Zicha a z českého strukturalismu.) V závěru divadelně teoretické části své práce jsem došla k názoru, že se použité výrazové prostředky tzv. postmodernistických inscenací ve své podstatě neodlišují od těch modernistických, ale že jsou v postmodernistických dílech kladeny jiné nároky na způsob recepce divadelního díla. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad problémy, které s sebou přinášejí přímé vztažení filozofie Jacquese Derridy na divadlo.
- PROMĚNY DIVADLA KOMEDIESuková, Eva(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Date of thesis defence: 2013-06-14Pohled na historii Divadla Komedie od jeho vzniku v roce 1930 až do současnosti (duben 2013), se zvýšenou pozorností na období po roce 1989. Proměny divadelní scény, v jejímž prostoru se za osmdesát let vystřídalo několik významných uměleckých souborů nejen s odlišnými tvůrčími koncepcemi, ale také s rozdílnými právními subjektivitami od příspěvkové organizace, přes společnost s ručením omezeným, až k občanskému sdružení. Pohled na okolnosti, za jakých se soubory měnily, zejména s ohledem na způsob a průběh výběrových řízení. Práce mapuje události zmíněného období na základě dostupných materiálů i osobních zkušeností pamětníků, přičemž popisuje různé varianty provozování divadla, s cílem poukázat na výhody i úskalí, které z toho vyplývají.
- Režie vlastní adaptace, překladu, autorského textu i pravidelného dramatického textuLoužný, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-14Bakalářská práce Tomáše Loužného si klade za cíl zmapování inscenačních východisek školní i mimoškolní práce. Zároveň analyzuje dvě základní tendence přístupu k textu. První lze nazvat linií interpretační a druhý linií autorskou, kterou autor rozumí jak adaptace dramatického textu, tak prózy. První část práce představuje několik myšlenkových východisek, teoretických premis, o které se celá práce opírá. Druhá část se pak hlouběji dotýká hlavně tří inscenací: Její pastorkyně, klauzury z venkovského realismu, bakalářské inscenace hry Nevinní jsou nevinní a režie adaptace novely Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse s názvem Synáčci. Hlavní důraz je kladen na přípravnou fází inscenování. Ve zkratce se autor dotýká samotného zkoušení a pokouší se analyzovat, jaký vliv měla tato zkušenost na jeho další režijní vývoj. Na závěr také uzavírá úvahu, která provází celou práci: jaký je vlastně rozdíl mezi adaptací a dramatizací?
- Využití kompetencí divadelního dramaturga v praxi učitele na Waldorfském lyceuČerný, Matouš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Date of thesis defence: 2017-09-22Tato diplomová práce pojednává o možnosti využití kompetencí divadelního dramaturga v oboru pedagogiky a didaktiky, konkrétně pak při vykonávání profese středoškolského učitele na Waldorfském lyceu. V první části se autor zabývá charakterizací povolání dramaturga a učitele a vymezením souboru kompetencí, které jsou pro tyto profese nezbytné. Dále obě tato povolání porovnává a hledá styčné body a paralely mezi rolí dramaturga v divadelním provozu a rolí učitele v provozu školy. V další části se autor věnuje představení waldorfské pedagogiky a jejích specifik s ohledem začlenění scénického umění do výuky a rozebírá divadelní poetiku Rudolfa Steinera včetně jeho přístupu k mluvnímu projevu a pohybovému umění eurytmie. Ve stěžejní třetí části diplomové práce autor líčí své zkušenosti z praxe učitele na Waldorfském lyceu a zabývá se jednotlivými oblastmi své činnosti – projekty literárními, scénickými, uměleckými i kulturními, a to zejména ve vztahu k využití kompetencí dramaturga, získaných studiem dramaturgie činoherního divadla na DAMU.